Kvalitativní výzkum: Porovnání verzí
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou. | V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou. | ||
| − | Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i | + | Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum. |
=== Srovnání s kvantitativním výzkumem === | === Srovnání s kvantitativním výzkumem === | ||
| + | |||
| + | V následující tabulce jsou uvedeny základní rozdíly mezi těmito dvěma typy výzkumů.<ref> Typy výzkumů. In: vyzkumy.knihovna.cz [online]. PARTSIP, KISK FF MUNI, (c) 2012 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu. </ref> | ||
| + | |||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|- | |- | ||
| Řádek 25: | Řádek 28: | ||
| dedukce z výsledků <br>(postup od obecného k jednotlivému) || indukce z výsledků <br>(úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) z výsledků | | dedukce z výsledků <br>(postup od obecného k jednotlivému) || indukce z výsledků <br>(úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) z výsledků | ||
|} | |} | ||
| − | |||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 1. 7. 2015, 14:44
Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitavní výzkum nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.
Definice
Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje: popis místa konání, citace, rozhovory, poznámky z terénu a podobně. [1]
Příklad
V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.
Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum.
Srovnání s kvantitativním výzkumem
V následující tabulce jsou uvedeny základní rozdíly mezi těmito dvěma typy výzkumů.[2]
| Kvantitativní výzkum | Kvalitativní výzkum |
|---|---|
| zpravidla větší počet respondentů | menší počet respondentů |
| metody: dotazníky, testy, měření | osobní rozhovory, různě strukturované |
| zkoumání okrajové | zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji |
| časově méně náročný sběr dat | časově náročný sběr dat |
| dedukce z výsledků (postup od obecného k jednotlivému) |
indukce z výsledků (úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) z výsledků |
- ↑ HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
- ↑ Typy výzkumů. In: vyzkumy.knihovna.cz [online]. PARTSIP, KISK FF MUNI, (c) 2012 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
