Kvalitativní výzkum: Porovnání verzí
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
=== Srovnání s kvantitativním výzkumem === | === Srovnání s kvantitativním výzkumem === | ||
− | V následující tabulce jsou uvedeny | + | V následující tabulce jsou uvedeny některé rozdíly .<ref> Typy výzkumů. In: vyzkumy.knihovna.cz [online]. PARTSIP, KISK FF MUNI, (c) 2012 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu. </ref> |
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| zpravidla větší počet respondentů || menší počet respondentů | | zpravidla větší počet respondentů || menší počet respondentů | ||
|- | |- | ||
− | | metody: dotazníky, testy, měření || osobní rozhovory | + | | metody: dotazníky, testy, měření || osobní rozhovory |
+ | |- | ||
+ | | vysoká míra strukturovanosti || méně strukturovanosti | ||
|- | |- | ||
| zkoumání okrajové || zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji | | zkoumání okrajové || zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji | ||
Řádek 26: | Řádek 28: | ||
| časově méně náročný sběr dat || časově náročný sběr dat | | časově méně náročný sběr dat || časově náročný sběr dat | ||
|- | |- | ||
− | | dedukce z výsledků <br>(postup od obecného k jednotlivému) || indukce z výsledků <br>(úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) | + | | dedukce z výsledků <br>(postup od obecného k jednotlivému) || indukce z výsledků <br>(úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) |
|- | |- | ||
| možnost zobecnění || nemožnost zobecnění | | možnost zobecnění || nemožnost zobecnění | ||
|- | |- | ||
| testování teorií, hypotéz || vytváření teorií | | testování teorií, hypotéz || vytváření teorií | ||
+ | |- | ||
+ | | výzkumník je vně situace || výzkumník je uvnitř, přítomen situaci | ||
|} | |} | ||
<references/> | <references/> |
Verze z 1. 7. 2015, 14:48
Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitavní výzkum nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.
Definice
Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje: popis místa konání, citace, rozhovory, poznámky z terénu a podobně. [1]
Příklad
V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.
Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum.
Srovnání s kvantitativním výzkumem
V následující tabulce jsou uvedeny některé rozdíly .[2]
Kvantitativní výzkum | Kvalitativní výzkum |
---|---|
zpravidla větší počet respondentů | menší počet respondentů |
metody: dotazníky, testy, měření | osobní rozhovory |
vysoká míra strukturovanosti | méně strukturovanosti |
zkoumání okrajové | zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji |
časově méně náročný sběr dat | časově náročný sběr dat |
dedukce z výsledků (postup od obecného k jednotlivému) |
indukce z výsledků (úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) |
možnost zobecnění | nemožnost zobecnění |
testování teorií, hypotéz | vytváření teorií |
výzkumník je vně situace | výzkumník je uvnitř, přítomen situaci |
- ↑ HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
- ↑ Typy výzkumů. In: vyzkumy.knihovna.cz [online]. PARTSIP, KISK FF MUNI, (c) 2012 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu.