William John Thomas Mitchell: Porovnání verzí

Řádek 27: Řádek 27:
 
Mitchell se zabývá i vnímáním reality prostřednictvím vizuálních vjemů. Vzhledem k tomu, že vizuálním obrazem nelze zachytit veškerou realitu, při zkoumání historie skrz vizuální obrazy musí pozorující pro správné pochopení vizuálního sdělení brát v úvahu i to, co zobrazeno není. Při zkoumání obrazu je nutné porozumět procesu jeho vzniku a chápat ho v kontextu doby a prostředí, v němž vznikl.
 
Mitchell se zabývá i vnímáním reality prostřednictvím vizuálních vjemů. Vzhledem k tomu, že vizuálním obrazem nelze zachytit veškerou realitu, při zkoumání historie skrz vizuální obrazy musí pozorující pro správné pochopení vizuálního sdělení brát v úvahu i to, co zobrazeno není. Při zkoumání obrazu je nutné porozumět procesu jeho vzniku a chápat ho v kontextu doby a prostředí, v němž vznikl.
  
* Mitchell, W.J.T.: ''Picture theory'' (1994)<ref>MITCHELL, W. J. T. ''Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation''. Chicago: University of Chicago Press, 1994.</ref>
+
* Mitchell, W.J.T.: ''Picture theory: Essays on Verbal and Visual Representation'' (1994)<ref>MITCHELL, W. J. T. ''Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation''. Chicago: University of Chicago Press, 1994.</ref>
 
Mitchell vysvětluje, proč v muzeích lidé preferují popisky než samotné obrazy: umělecká díla jsou příliš komplikovaná a vyžadují velké úsilí na straně příjemce. Do protikladu staví reklamy, které mívají jednoduché sdělení.
 
Mitchell vysvětluje, proč v muzeích lidé preferují popisky než samotné obrazy: umělecká díla jsou příliš komplikovaná a vyžadují velké úsilí na straně příjemce. Do protikladu staví reklamy, které mívají jednoduché sdělení.
  

Verze z 12. 9. 2015, 01:25

Mitchell new-300x200.jpg

W. J. T. Mitchell

  • Profesor vyučující na University of Chicago, mimo jiné i kurz Visual Culture
  • Dlouholetý editor několikrát oceněného akademického časopisu Critical Inquiry
  • Autor několika knih, sbírek esejů a množství odborných článků, které byly publikovány v mnoha časopisech a periodikách v různých zemích (Art in America, Art Bulletin, London Review of Books, Boston Review, Times Literary Supplement, Artforum, Cahiers de l’art moderne atd.) Jedna z jeho knih byla nominována na Pulitzerovu cenu (The Last Dinosaur Book: The Life and Times of a Cultural Icon (1998).
  • Ve svém díle se zabývá souhrou vizuality a jazyka v umění, literatuře a médiích. Mitchellovy články se věnují různorodým tématům, od všeobecných otázek v oblasti teorie reprezentace po specifickou problematiku kulturní politiky a politické kultury.[1]

Mitchell a vizuální kultura, jeho přínos

Mitchell pokládá za nutné položit si hned na začátek několik důležitých otázek: "What is visual culture or visual studies? Is it an emergent discipline, a passing moment of interdisciplinary turbulence, a research topic, a field or subfield of cultural studies, media studies, rhetoric and communication, art history, or aesthetics? Does it have a specific object of research, or is it a grab-bag of problems left over from respectable, well-established disciplines? If it is a field, what are its boundaries and limiting definitions? Should it be institutionalized as an academic structure, made into a department or given programmatic status, with all the appurtenances of syllabi, textbooks, prerequisites, requirements, and degrees?" [2] Na tyto otázky podle Mitchella neexistuje jednoznačná odpověď.

Mitchell sám sobě klade hypotetickou otázku: "Proč je disciplína [vizuální studia], která se věnuje nejvýznamnějším novým uměleckým formám dvacátého století, tak často marginalizována ve prospěch oborů, jež pocházejí z osmnáctého a devatenáctého století?“[3]

Při studiu vizuální kultury narážíme na paradox: vidění nelze vidět, neboť je samo o sobě neviditelné.[4] Mitchell si proto klade za cíl vidění vyjevit, ukázat, a tím umožnit jeho analýzu. Odtud anglický název jeho eseje Showing seeing (volně lze přeložit jako ukázat vidění).

Vybraná díla a myšlenky

Mitchellova nejvýznamnější díla z hlediska vizuálních studií a vybrané myšlenky:

  • Mitchell, W.J.T.: Iconology: Image, Text, Ideology (1986)[5]

Ikonologie = věda o zkoumání obrazů, která studuje to, co lze říci o obrazech a to, co obrazy samy říkají

Ikonologie na rozdíl od historie umění nezkoumá pouze estetické objekty, nýbrž všechny vizuální objekty (např. masmédia, grafy, diagramy, schémata apod.)

Mitchell se zabývá i vnímáním reality prostřednictvím vizuálních vjemů. Vzhledem k tomu, že vizuálním obrazem nelze zachytit veškerou realitu, při zkoumání historie skrz vizuální obrazy musí pozorující pro správné pochopení vizuálního sdělení brát v úvahu i to, co zobrazeno není. Při zkoumání obrazu je nutné porozumět procesu jeho vzniku a chápat ho v kontextu doby a prostředí, v němž vznikl.

  • Mitchell, W.J.T.: Picture theory: Essays on Verbal and Visual Representation (1994)[6]

Mitchell vysvětluje, proč v muzeích lidé preferují popisky než samotné obrazy: umělecká díla jsou příliš komplikovaná a vyžadují velké úsilí na straně příjemce. Do protikladu staví reklamy, které mívají jednoduché sdělení.

  • Mitchell, W.J.T.: Showing seeing: a critique of visual culture (2002)[7]

Viz níže

"Pictorial turn"

1992 - Mitchell přišel s termínem a jevem, který pojmenoval "pictorial turn"[8] ("návrat k obrazům") termín navazuje na "linguistic turn" (Richard Rotry - 1967)

= zásadní obrat k obrazovému - děje se tak opakovaně díky nové technologii reprodukce obrazů, nastal díky tehdy nově vzniklým "novým" médiím: fotografie a film (díky globalizaci, šíření obrazových dignálů, nově vznikajícím digitálním obrazům) Mitchell zpochybňuje sílu tzv. "linguistic turn" a místo toho vyzdvihuje důležitost vizuality.

= vizuální vjemy, které se kolem nás vyskytují, nejen mění náš svět a naši identitu, ale stále více ji utvářejí. Vizuální vjemy tak hrají stále důležitější roli při konstruování naší sociální reality. Z těchto důvodů Mitchell zdůrazňuje důležitost vědního oboru, který se zabývá vizualitou.

...Vnímání se stále více obrací k obrazům Kultura se vizualizuje, zrak je dominantním nástrojem poznání. \\ Obrazy se staly rovnocennými informačními zdroji jako verbální jazyk. (Mitchell, W. J. T.: Showing Seeing: A Critique of Visual Culture. In: Mirzoeff, Nicholas (ed.): Visual Culture Reader. Second edition. Routledge, 2006, s. 94.)

Odkazy

Reference

  1. W.J.T. Mitchell. Welcome to the jungle of the imaginary. CV. [online] [cit. 30.8.2015] Dostupné z: https://lucian.uchicago.edu/blogs/wjtmitchell/cv/
  2. MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: SAGE Publications, 2002. Vol 1(2), s. 165.
  3. Iluminace, ročník 19, 2007, č. 2 (66), str. 136 Dostupné z: http://www.iluminace.cz/JOOMLA/images/stories/obsahy/dadejik_2_07.pdf
  4. MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: SAGE Publications, 2002. Vol 1(2), s. 166.
  5. MITCHELL, W. J. T. Iconology: Image, Text, Ideology. Chicago: University of Chicago Press, 1986.
  6. MITCHELL, W. J. T. Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation. Chicago: University of Chicago Press, 1994.
  7. MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: SAGE Publications, 2002.
  8. Mitchell, W.J.T. The pictorial turn. In: Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation. Chicago, 1994, s. 11-35.

Použitá literatura

  • Iluminace, ročník 19, 2007, č. 2 (66), str. 136 Dostupné z: http://www.iluminace.cz/JOOMLA/images/stories/obsahy/dadejik_2_07.pdf
  • MITCHELL, W. J. T. (1994): Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation. Chicago: University of Chicago Press. S. 1-83; 371-417.
  • MITCHELL, W. J. T. (1987): Iconology: Image, Text, Ideology. Chicago: University of Chicago Press. 226 s.
  • MITCHELL, W. J. T. (2005): What Do Pictures Want? The Lives and Loves of Images. Chicago: University of Chicago Press. 379 s.

Doporučená literatura

Související články

Klíčová slova

Mitchell, vizuální studia, vizuální kultura, nová média