Poruchy vnímání

• vnímání je aktivní děj, který je námi vyvolaný a uplatňují se při něm naše schopnosti, dovednosti (ve smyslu vyhodnocování, zkušeností, soustředění, myšlenkových procesů) → kombinace mnoha faktorů (smyslové vjemy, zkušenosti v kognitivní oblasti)

• poruchy vnímání se mohou vyskytovat na několika etážích:

1. poškození smyslového orgánu
2. porucha na úrovni dostředivé dráhy (porucha ve smyslu nervového přenosu)
3. porucha na úrovni primární senzorické kůry (tj. místo, kde dochází ke zpracování)
4. porucha asociační kůry (zde se dostávají všechny informace a asociují se se zkušeností, s pamětí, s myšlenkovým obrazem,…)

Nepatologické poruchy vnímání

• kategorie, kdy jde o nesprávné fungování vnímání, ale nejedná se o patologický proces

Smyslový klam

• vzniká nedokonalostí našich smyslů, smysly jsou ošáleny vnějšími podmínkami
• např.: hůl do vody ponořená zdá se býti zlomená
• jde o nesprávný odhad vzdálenosti, velikosti, hustoty, apod.
• je to korigováno našim úsudkem, paměťovými stopami, zkušenostmi

Purkyňovy obrázky

• vidění barevného na bílé ploše potom, co jsme delší dobu sledovali výraznou barvu
• jde o doznívání stimulace zrakového analyzátoru

Živá představivost

• spojena se změněným stavem vědomí (únava, intoxikace)
• člověk třeba vnímá věci plastičtěji než při běžném vnímání

Eidetismus

• schopnost věrně a s živou abstraktní představivostí popisovat viděné nebo slyšené
• typické u dětí do 15 let
• když se vyskytuje u dospělého člověka, je to spíše anomálie, patologie → výjimkou jsou umělci

Pareidolie

• vjem velmi dobře zkombinován s abstraktním myšlením, s naší pamětí a zkušeností
• fantazijní dotváření předmětů neurčitých tvarů (např.: když koukáme na linoleum, začneme tam vidět obrazce, třeba obličej)
• je to vjem, který je úmyslný a uvědomovaný, aktivní
• někdy je to považováno z formu odpočinku, relaxace

Synestezie

• asociace a zaměňování vjemů z různých čidel
• automatické asociace jako třeba, že nějaký zvuk v nás vyvolá představu nějaké barvy
• nejčastější je právě to „barevné slyšení“
• jde o změnu vnímání, které může být zcela normální, ale i ve smyslu patologie (tj. jako následek intoxikace, především halucinogeny)

Patologické poruchy vnímání

spadají sem dvě skupiny poruch: iluze a halucinace

Iluze

• zkreslené, deformované vjemy, které vznikly na reálném podkladě
• nevývratně jim ta osoba věří
• např.: vidí stůl, ten stůl tam také je, ale on ho vidí, že je třeba křivý, nerovný
• pseudoiluze – člověk vidí ty iluze, ale uvědomuje si nereálnost toho vjemu (vidí ten stůl křivý, ale ví, že by měl být rovný)

Halucinace

• patologické vjemy bez vnějšího reálného podkladu
• považuje je za reálné a věří jim, jsou pro něj nevývratné, zaujímá tedy patický postoj
• např.: vidí stůl, ale ten stůl tam ve skutečnosti vůbec není

Iluze

• iluze má pořád, nejen záchvatovitě
• iluze se dělí podle smyslových vjemů:

Akustické (sluchové) iluze

• v neutrálních zvucích slyší nějaká signály, znamení či řeč
• řadí se sem podskupina iluze řeči – vnímá řeč v jakýchkoli zvucích (např.: v klepání prsty do stolu)

Optické (zrakové) iluze

• optický objekt je vnímaný zkresleně, je doformovaný jinak (např.: co je rovné vnímá jako křivé)
• má podkategorii iluze identifikace osob, která se dělí na tři typy:
• Capgrasův fenomén – „iluze dvojníka“, vidí v blízké osobě někoho, kdo se za ní jen vydává, např.: vidí svou sestru, ale tvrdí, že to není sestra, že je to někdo, kdo se za ní jen vydává
• Fregoliho syndrom – pacient zaměňuje známou osobu za někoho cizího, např.: vidí sestru a říká, kdoví kdo ty jsi, že ty jsi vyšetřovatel z policie a chceš mi ublížit (už v tom člověku vůbec nevidí tu sestru, ale ví, že má tu sestru, ale jakoby ji nepozná)
• iluze metamorfózy – věří, že se nějaký člověk z jeho okolí může fyzicky nebo psychicky měnit

Chuťové a čichové iluze

• jsou spojené
• dochází k neadekvátnímu vjemu, např.: má pocit, že to jídlo je hořké nebo páchne, ale přitom tomu tak není

Taktilní (hmatové) iluze

• vnímané doteky jsou neodpovídající, zkreslené
• např.: může mít pocit, že ho jeho oblečení štípe, kouše, píchá, pálí, že ho sexuálně dráždí, že je horké nebo studené,…

Kinestetické (pohybové)

• iluze může mít pocit, že jsou jeho pohyby těžké, nesnadné, namáhavé, že musí překonávat odpor, gravitaci, nebo že levituje → neadekvátní vnímání pohybů těla

Útrobní (viscerální) iluze

• jde o změněný pocit funkce, velikosti, aktivity vnitřních orgánů
• např.: pocit, že se mu nějak podivně přetlačují střeva, nebo že to jídlo bylo těžké a teď ho to vevnitř tíží

Halucinace

• vznik bez reálného vnější podkladu
• pravé halucinace = nevývratně přesvědčen o jejich pravdě (nevyvracet mu to!!!)
• nepravé halucinace (pseudohalucinace) = člověk ví o jejich nereálnosti

• halucinace se mohou objevovat jako elementární vjemy:
• fotony – jeden optický vjem (např.: jeden záblesk, paprsek)
• akoazmata – jeden sluchový vjem (např.: cinknutí nebo klepnutí)
• fonémy – slyší jedno slovo (pořád to samé slovo)
• olfakce – jeden čichový vjem (např.: ucítí puch spálené gumy)
• gustace – jeden chuťový vjem

• nebo jsou ty vjemy komplexní, ale pořád v rámci jednoho jediného smyslu (např.: vidí celou postavu, zvíře)
• dále existují kombinované halucinace, kdy dochází ze kombinaci různých druhů vjemů (vidí krávu, která bučí)
• dále asociované halucinace (např.: vidí krávu, která bučí a nějak ví, že mu ta kráva chce ublížit), doasociovává k té halucinaci, co všechno by se mohlo stát
• převážně se objevují komplexní halucinace, popřípadě kombinované nebo asociované

Pravé smyslové halucinace

• dělí se podle smyslů

Pravé sluchové halucinace

• většinou slyší hlasy, řeč
• nejčastější druh halucinací
• má typický „naslouchací postoj“ – na pacientovi jde poznat jeho roztříštěná pozornost, že neposlouchá doktora, ale i něco jiného; někdy se k tomu zvuku (který není) i natáčí
• mohou mít trojí obsah:

1. imperativní halucinace - nebezpečné, rozkazují mu, co má udělat a on to klidně udělat může (zabij se, ubliž mu,…)
2. teleologické halucinace - taky mu radí, ale mají pozitivní obsah, jsou to rady vstřícné, milé, např.: tak si z toho nic nedělej, ono to bude lepší
3. antagonistické halucinace - vnímá dva hlasy, které se spolu baví o tom pacientovi, vnímá rozhovor → většinou je jeden hlas dobrý a brání ho a druhý zlý a haní ho, hlasy se mezi sebou hádají, baví se o něm nebo je to k němu nějak vztažené

• tyto halucinace mohou mezi sebou přecházet, ale nevyskytují se všechny tři najednou
• obsah halucinací si ti lidé pamatují, i když jsou pryč z toho stavu

Pravé zrakové halucinace

• jsou druhé nejčastější
• dělení:
• makropsie – halucinace větších objemů (ta moucha na okně má dva metry, ale ona tam žádná není)
• mikropsie – standardní velikost věcí je menší, typický zástupce mikropsie je mikrozoopsie – vnímání malinkých zvířátek (třeba pidislonů, malých myšek při deliriu)
• fleshback – spontánní halucinace po intoxikacích, jako tzv. echofenomény
• autoskopické zrakové halucinace – vidí sebe sama jako by byl nad sebou, pod sebou, v prostoru (vnímá tělo třeba jako bezbarvé, průhledné); může to být i součástí aury (určitá změna vnímání) při migrénách či epilepsii

Pravé čichové a chuťové halucinace

• vnímání neexistujících pachů a chutí
• často cítí hnilobný zápach, puch rozkládajících se těl

Pravé taktilní halucinace

• od doteků svědění, sexuálního dráždění
• týká se to vnějšího kontaktu kůže

Pravé mimosmyslové halucinace

Pohybové (kinestetické) halucinace

• jde o pohyb těla
• verbálně-motorické (Seglasovy) halucinace - je přesvědčen, že jeho ústy mluví jiná osoba, může s tím souviset i zněna intonace, když jakoby mluví ta jiná osoba
• graficko-motorické halucinace - tvrdí, že jeho rukou píše jiná osoba, může být v tu chvíli změněn rukopis

Orgánové (útrobní, viscerální) halucinace

• falešné pocity v útrobním systému
• často sexuální podtext (♂ můžou mít pocit, že jsou kastrováni, ♀ zase že jsou znásilňovány, že do nich proniká úd, nebo mohou mít pocity orgasmu,…)
• podkategorie - negativní tělové halucinace → ten člověk popírá existenci nějakého svého orgánu nebo části těla (ale toto je zaměřeno spíše na končetiny)
• může jít i o halucinaci posedlosti → má pocit, že v jeho těle je někdo jiný, třeba nějaká nadpřirozená bytost

Intrapsychické halucinace

• dotýkají se myšlení, má pocit, že mu někdo manipuluje s myšlenkami, odnímá mu myšlenky, vnucuje mu myšlenky, nebo je třeba ozvučuje
• nejde o hlasy, ale o myšlenky, o jeho vlastní proces myšlení
• toto je typický projev schizofrenie (manipulace s myšlením..)

Inadekvátní halucinace

• halucinace jiným smyslem než je ten k tomu určený
• např.: bude tvrdit, že čichá nohama

Extrakampinní halucinace

• jde o halucinace vjemu mimo dosah těch smyslových orgánů
• např.: tvrdí, že támhle na rohu /který nejde vidět) někdo stojí, že si o něm o dva domy dál někdo povídá

Pseudohalucinace

• halucinace má, ale uvědomuje si jejich nereálnost
• jenže se chová podle nich → rozpolcenost

Hypnagogní halucinace

• nastávají při usínání, navazují na usínací reakci

Hypnapompní halucinace

• nastávají při probouzení, navazují na probouzecí reakci

Halucinace týkající se organických změn na mozku

• především v oblasti národu v oblasti pontu (Pons Varoli)
• souvisí s organickou poruchou, kdy ten člověk vnímá křivé linie nebo že se bortí stěny
• po odstranění nádoru se pacient vyléčí a už se to u něj neobjeví