Informační zahlcení: Porovnání verzí
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
<references/> | <references/> | ||
| + | |||
=== Doporučená literatura === | === Doporučená literatura === | ||
| Řádek 38: | Řádek 39: | ||
organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an | organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an | ||
organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/ | organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/ | ||
| − | |||
Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD | Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD | ||
Verze z 13. 10. 2015, 22:05
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.
Výklad termínu podle TDKIV: Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.[1]
Definice podle Millera
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller [2] sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:
- vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty
- chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně
- řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých
- informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později
- filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita
- přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena
- přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí
- rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části
- za účelem rozdělení odpovědí
- útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací
Odkazy
- ↑ HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
- ↑ MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické informační texty z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani>.
Doporučená literatura
TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/
Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
