Veřejný prostor: Porovnání verzí
(→Literatura: - oprava překlepu) Značka: editace z Vizuálního editoru |
m |
||
| (Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '' | + | '''Veřejný prostor''' je ''„…fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou.“''<ref name="rynda">RYNDA, Ivan. <i>Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život.</i> Praha: FHS. UK, 2012.</ref> |
| − | Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují | + | Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují aktéři, kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „''… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…''<ref name="rynda" />“ |
==Historie== | ==Historie== | ||
| − | Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem [[komunikace]] a | + | Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem [[komunikace]] a směny. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o prostor.<ref>SOKOL, Jan. 2001. <i>Člověk jako osoba.</i> Portál. Praha.</ref> |
| + | |||
| + | ==Struktura veřejného prostoru== | ||
| + | |||
| + | Veřejný prostor musí mít určitou strukturu, aby se v něm jednotliví aktéři mohli orientovat, případně se s ním identifikovat.<ref name="ln">LYNCH, Kevin. 2004. <i>Obraz města- The Image of the City.</i> Poligon. Praha / SCHULZE, Norbert, Christian. 2010. Genius loci. Dokořán. Praha.</ref> Podle Linche si tak například městký veřejný prostor utváří určitou svéráznou Image. Jedince se v prostoru orientuje pomocí specifických a konkrétních znaků.<ref name="ln"/> | ||
| + | |||
==Koncepce násilí a moci== | ==Koncepce násilí a moci== | ||
| − | Podle Foucoulta<ref>FOUCAULT, Michel. 2000. <i>Dohlížet a trestat</i>, Dauphin. Praha.</ref> dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví, je–li zrovna sledován. | + | Podle Foucoulta<ref>FOUCAULT, Michel. 2000. <i>Dohlížet a trestat</i>, Dauphin. Praha.</ref> dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví, je–li zrovna sledován. Disciplína je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i [[důvěra]]. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem. |
| + | |||
| + | ==Další přístupy k veřejnému prostoru== | ||
| + | |||
| + | ===Vyjednávání a „právo na město“=== | ||
| + | Henri Lefebvre prosazuej pohled na veřejný prostor jako na arénu, ve které jednotlivý aktéři vyjednávají o svoji pozici ve veřejném prostoru (města) a mohou také prosazovat své „právo na město“ ve chvíli, kdy jsou z veřejného prostoru města vylučováni. Dojde – li k takovému vyloučení, přestane veřejný prostor jakožto veřejný fungovat<ref>LEFEBVRE, Henri. 1996. <i>Writings on cities.</i> Blckwell publishers. Oxford</ref>. | ||
| + | ===Interpretativní přístup=== | ||
| + | „Podle interpretativního přístupu je veřejný prostor rekonstruovatelný a popsatelný jako aktivně utvářený a sdílený soubor významů<ref name="kracmar">KRAČMAR, Vojtěch. <i>MEZI CHODNÍKEM A SILNICÍ: Kmen městských cyklistů</i>. Praha, 2014. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139481/. Diplomová práce. FHS UK Praha. Vedoucí práce Mgr. Hedvika Novotná. | ||
| + | </ref>". „Skrze analýzu významů a reprezentací, které se ve veřejném prostoru konstituují, vyjednávají, konzervují, mění, zanikají a navzájem utkávají<ref>POSPĚCH, Pavel. 2013. <i>Městský veřejný prostor: interpretativní přístup.</i> Sociologicky časopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 1. Praha</ref>“. | ||
| + | "Veřejný prostor je dle Intrepretativního přístupu fluidním a neustále se proměňujícím prostředím, které každý aktér neustále utváří. <ref name="kracmar" /> Podle Petříčka<ref>PETŘÍČEK, Miroslav. 2004. <i>Radiofejetony.</i> Elektornicky: | ||
| + | http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2004/05/040528_radiofejeton.shtml, dostupné k 4.2.2015</ref> je důležité být ve veřejném prostoru vidět. Aktéři se tak stávají herci, kteří hrají svou roli, a vysílají signály o svém postavení, směřování a svých cílech. | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
| − | === | + | === Reference === |
<references/> | <references/> | ||
| − | === | + | |
| + | ===Použitá literatura=== | ||
* FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha. | * FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha. | ||
* SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha. | * SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha. | ||
* BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha. | * BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha. | ||
| − | * RYNDA, Ivan. 2012. Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha | + | * RYNDA, Ivan. 2012. Communitas pro praxis – e-learning pro KA1.Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha. |
| + | |||
| + | ===Klíčová slova=== | ||
| + | veřejný prostor, místo, město, komunikace | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie: Odpadkový koš UISK]] | ||
Aktuální verze z 19. 10. 2015, 08:13
Veřejný prostor je „…fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou.“[1]
Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují aktéři, kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…[1]“
Obsah
Historie
Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem komunikace a směny. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o prostor.[2]
Struktura veřejného prostoru
Veřejný prostor musí mít určitou strukturu, aby se v něm jednotliví aktéři mohli orientovat, případně se s ním identifikovat.[3] Podle Linche si tak například městký veřejný prostor utváří určitou svéráznou Image. Jedince se v prostoru orientuje pomocí specifických a konkrétních znaků.[3]
Koncepce násilí a moci
Podle Foucoulta[4] dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví, je–li zrovna sledován. Disciplína je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i důvěra. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem.
Další přístupy k veřejnému prostoru
Vyjednávání a „právo na město“
Henri Lefebvre prosazuej pohled na veřejný prostor jako na arénu, ve které jednotlivý aktéři vyjednávají o svoji pozici ve veřejném prostoru (města) a mohou také prosazovat své „právo na město“ ve chvíli, kdy jsou z veřejného prostoru města vylučováni. Dojde – li k takovému vyloučení, přestane veřejný prostor jakožto veřejný fungovat[5].
Interpretativní přístup
„Podle interpretativního přístupu je veřejný prostor rekonstruovatelný a popsatelný jako aktivně utvářený a sdílený soubor významů[6]". „Skrze analýzu významů a reprezentací, které se ve veřejném prostoru konstituují, vyjednávají, konzervují, mění, zanikají a navzájem utkávají[7]“. "Veřejný prostor je dle Intrepretativního přístupu fluidním a neustále se proměňujícím prostředím, které každý aktér neustále utváří. [6] Podle Petříčka[8] je důležité být ve veřejném prostoru vidět. Aktéři se tak stávají herci, kteří hrají svou roli, a vysílají signály o svém postavení, směřování a svých cílech.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 RYNDA, Ivan. Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. Praha: FHS. UK, 2012.
- ↑ SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.
- ↑ 3,0 3,1 LYNCH, Kevin. 2004. Obraz města- The Image of the City. Poligon. Praha / SCHULZE, Norbert, Christian. 2010. Genius loci. Dokořán. Praha.
- ↑ FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.
- ↑ LEFEBVRE, Henri. 1996. Writings on cities. Blckwell publishers. Oxford
- ↑ 6,0 6,1 KRAČMAR, Vojtěch. MEZI CHODNÍKEM A SILNICÍ: Kmen městských cyklistů. Praha, 2014. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139481/. Diplomová práce. FHS UK Praha. Vedoucí práce Mgr. Hedvika Novotná.
- ↑ POSPĚCH, Pavel. 2013. Městský veřejný prostor: interpretativní přístup. Sociologicky časopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 1. Praha
- ↑ PETŘÍČEK, Miroslav. 2004. Radiofejetony. Elektornicky: http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2004/05/040528_radiofejeton.shtml, dostupné k 4.2.2015
Použitá literatura
- FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.
- SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.
- BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha.
- RYNDA, Ivan. 2012. Communitas pro praxis – e-learning pro KA1.Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha.
Klíčová slova
veřejný prostor, místo, město, komunikace
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
