Linus Torvalds: Porovnání verzí

Verze z 3. 11. 2015, 23:05

Celým jménem Linus Benedict Torvalds je finský programátor, který je znám především za to, že stojí za vznikem jádra operačního systému Linux . První verzi jádra naprogramoval v roce 1991 a následně se k vývoji přidalo řádově tisíce programátorů z celého světa.

Během rozhovoru s časopisem Linux, 2002

Biografie

Torvalds se narodil 28. prosince roku 1969 v Helsinkách Nilsovi a Anně Torvaldsových. Jeho otec strávil rok studia v Moskvě, byl komunistou. Později se stal rozhlasovým novinářem. Matka Anna pracovala pro finské noviny jako překladatelka a grafička zároveň. I další členové jeho rodiny se živili novinařinou.
Linus měl veselý a šťastný dětství pomineme-li fakt, že jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě malý kluk. Žil se svou matkou a s dědou Leo Toernqvistem, který měl na mladého Linuse velký vliv. Jeho děda přednášel na Helsinské univerzitě statistiku a v roce 1970 si pořídil počítač. Byl to první osobní počítač, s kterým Linus přišel do kontaktu. Na tomto počítači se také naučil programovat v jazyce BASIC a později v mnohem složitějším assembleru. Programování a matematika se stala jeho vášní.
V roce 1988 Torvalds po vzoru jeho rodičů začal studovat Helsinskou univerzitu a o 8 let později v roce 1996 s diplomovou prací Linux: A Portable Operating Systém graduuje s magisterským titulem z informatiky.
Jeho manželka Tove Torvaldsová je šestinásobnou mistryní Finska v karate. Poprvé se potkali roku 1993. Nyní spolu mají 3 dcery Patricii, Danielu a Celestu.
Roku 1997 se přestěhoval do slunného San José v Kalifornii i s celou svou rodinou. Rozhodl se tak, jelikož toužil po změně a dále mu byla zde nabídnuta práce v Transmeta Corporation v Silicon Valley. Jeho úkolem bylo pomoci vyvinout komerční software pro usnadnění komunikace mezi operačními systémy a mikroprocesory.
Nyní žije v Oregonu a pracuje pro Open Source Development Labs.

Linux

Linux je základ (kernel) operačních systémů, který spolu s ostatními programy a konfiguračními nástroji utvářejí operační systém neboli jednotlivé distribuce. Distribuce se mezi sebou odlišují obtížností instalace, počtem a typy programů, způsobem, jakým se nové programy přidávají dále pak konfiguračními nástroji. Všechny distribuce však společné jádro a licenční smlouvu GNU/GPL.
Distribuce jsou vyvíjeny pro začátečníky (Ubuntu) a pro pokročilé uživatele (Slackware, Gentoo). Dále pak pro stanice a jiné pro servery. Či pro vývojáře nebo výuku.

Vznik Linuxu

Roku 1991 na univerzitě v Helsinkách 21 letý Torvalds začal pracovat na vývoji vlastního unixového jádra, jelikož tehdy existující a dostupné systémy byly buď velmi jednoduché (Minx) a ty složitější byly pro studenta Linuse velmi drahé. Proto se Linus rozhodl, že si napíše vlastní operační systém podobný Minxu. Jeho nové jádro se ihned ujalo a řada příznivců začala spolupracovat na jeho vývoji a přispívat vlastními myšlenkami a nápady až se jeho vývoj rozrostl do obřích rozměrů. Poté se Torvalds rozhodl tento systém uvolnit pro každého pod svobodnou licencí GNU/GPL. Tak vznikl výsledný produkt se správným jménem GNU/Linux.
V současnosti aktuální jádro obsahuje přibližně jen 2% Torvaldova kódu přesto je Linus stále správcem vývoje a ponechává si výhradní právo rozhodování ve všech otázkách kolem projektu. Linus Torvalds má i důležité komunikační schopnosti, které dovolují komunitu udržet v jednotě a pohybu.

Linusův zákon

„Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé“. Eric S. Raymond je autorem tohoto zákonu respektive citátu a také blízký přítel Linuse Torvalda. Tento zákon napsal ve své eseji Katedrála a tržiště.
Význam tohoto zákona spočívá v tom, že většina závažných chyb (bugů) u projektů open source je odhalena už ve stádiu beta verze právě při studiu zdrojových kódů uživateli a nadšenci. Při spuštění stabilní verze komunita už prakticky nenachází závažné chyby. Tento zákon potvrzuje i fakt, že obecně open source řešení oproti řešením s uzavřeným kódem (proprietárním) obsahuje mnohem méně programátorských chyb.

Získaná ocenění

Rok	Ocenění
2014	IEEE Computer Pioneer Award
2012	Internet Hall of Fame
2012	Millennium Technology Prize
2012	C&C Prize
2008	Hall of Fellows
2005	Vollum Award
2001	Takeda Award
2000	Lovelace Medal
1998	EFF Pioneer Award
1997	Academic Honors

Zdroj tabulky: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Torvalds

Použitá literatura

KRČMÁŘ, Petr. Historie operačního systému GNU/Linux [online]. 2010 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/

Linus Torvalds: A Very Brief and Completely Unauthorized Biography [online]. 2004 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.linfo.org/linus.html

Linus Torvalds. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linus_Torvalds

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Celým jménem '''Linus Benedict Torvalds''' je finský programátor, který je znám především za to, že '''stojí za vznikem jádra operačního systému Linux'''. První verzi jádra naprogramoval v roce 1991 a následně se k vývoji přidalo řádově tisíce programátorů z celého světa.
+Celým jménem '''Linus Benedict Torvalds''' je finský programátor, který je znám především za to, že '''stojí za vznikem jádra operačního systému [[Linux]]
+'''. První verzi jádra naprogramoval v roce 1991 a následně se k vývoji přidalo řádově tisíce programátorů z celého světa.
 [[File:Linus Torvalds.jpeg|thumb|Během rozhovoru s časopisem Linux, 2002]]
@@ Řádek 6: / Řádek 7: @@
 Torvalds se narodil 28. prosince roku 1969 v Helsinkách Nilsovi a Anně Torvaldsových. Jeho otec strávil rok studia v Moskvě, byl komunistou. Později se stal rozhlasovým novinářem. Matka Anna pracovala pro finské noviny jako překladatelka a grafička zároveň. I další členové jeho rodiny se živili novinařinou.
 <br />
-Linus měl veselý a šťastný dětství pomineme-li fakt, že jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě malý kluk. Žil se svou matkou a s dědou Leo Toerngvistem, který měl na mladého Linuse velký vliv. Jeho děda přednášel na Helsinské univerzitě statistiku a v roce 1970 si pořídil počítač. Byl to první osobní počítač, s kterým Linus přišel do kontaktu. Na tomto počítači se také naučil programovat v jazyce BASIC a později v mnohem složitějším assembleru. Programování a matematika se stala jeho vášní.
+Linus měl veselý a šťastný dětství pomineme-li fakt, že jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě malý kluk. Žil se svou matkou a s dědou Leo Toernqvistem, který měl na mladého Linuse velký vliv. Jeho děda přednášel na Helsinské univerzitě statistiku a v roce 1970 si pořídil počítač. Byl to první [[osobní počítač]], s kterým Linus přišel do kontaktu. Na tomto počítači se také naučil programovat v jazyce [[BASIC]] a později v mnohem složitějším assembleru. Programování a matematika se stala jeho vášní.
 <br />
 V roce 1988 Torvalds po vzoru jeho rodičů začal studovat Helsinskou univerzitu a o 8 let později v roce 1996 s diplomovou prací Linux: A Portable Operating Systém graduuje s magisterským titulem z informatiky.
 <br />
-Jeho manželka Tove Torvaldsová  je šestinásobnou mistryní Finska v karate. Poprvé se potkali roku 1993. Nyní spolu mají 3 dcery Patricii, Danielu a Celestu.
+Jeho manželka [[Tove Torvaldsová]] je šestinásobnou mistryní Finska v karate. Poprvé se potkali roku 1993. Nyní spolu mají 3 dcery Patricii, Danielu a Celestu.
 <br />
-Roku 1997 se přestěhoval do slunného San José v Kalifornii i s celou svou rodinou. Rozhodl se tak, jelikož toužil po změně a dále mu byla zde nabídnuta práce v Transmeta Corporation v Silicon Valley. Jeho úkolem bylo pomoci vyvinout komerční software pro usnadnění komunikace mezi operačními systémy a mikroprocesory.
+Roku 1997 se přestěhoval do slunného San José v [[Kalifornii]] i s celou svou rodinou. Rozhodl se tak, jelikož toužil po změně a dále mu byla zde nabídnuta práce v Transmeta Corporation v Silicon Valley. Jeho úkolem bylo pomoci vyvinout komerční software pro usnadnění komunikace mezi operačními systémy a mikroprocesory.
 <br />
 Nyní žije v Oregonu a pracuje pro Open Source Development Labs.
 == Linux ==
-Linux je základ (kernel) operačních systémů, který spolu s ostatními programy a konfiguračními nástroji utvářejí operační systém neboli jednotlivé distribuce. Distribuce se mezi sebou odlišují obtížností instalace, počtem a typy programů, způsobem, jakým se nové programy přidávají dále pak konfiguračními nástroji. Všechny distribuce však společné jádro a licenční smlouvu GNU/GPL.
+Linux je základ (kernel) operačních systémů, který spolu s ostatními programy a konfiguračními nástroji utvářejí operační systém neboli jednotlivé distribuce. Distribuce se mezi sebou odlišují obtížností instalace, počtem a typy programů, způsobem, jakým se nové programy přidávají dále pak konfiguračními nástroji. Všechny distribuce však společné jádro a licenční smlouvu [[GNU/GPL]].
 <br />
 Distribuce jsou vyvíjeny pro začátečníky (Ubuntu) a pro pokročilé uživatele (Slackware, Gentoo). Dále pak pro stanice a jiné pro servery. Či pro vývojáře nebo výuku.
@@ Řádek 25: / Řádek 26: @@
 V současnosti aktuální jádro obsahuje přibližně jen 2% Torvaldova kódu přesto je Linus stále správcem vývoje a ponechává si výhradní právo rozhodování ve všech otázkách kolem projektu. Linus Torvalds má i důležité komunikační schopnosti, které dovolují komunitu udržet v jednotě a pohybu.
 == Linusův zákon ==
-''„Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé“''. Eric S. Raymond je autorem tohoto zákonu respektive citátu a také blízký přítel Linuse Torvalda. Tento zákon napsal ve své eseji Katedrála a tržiště.
+''„Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé“''. [[Eric S. Raymond]] je autorem tohoto zákonu respektive citátu a také blízký přítel Linuse Torvalda. Tento zákon napsal ve své eseji Katedrála a tržiště.
 <br />
 Význam tohoto zákona spočívá v tom, že většina závažných chyb (bugů) u projektů open source je odhalena už ve stádiu beta verze právě při studiu zdrojových kódů uživateli a nadšenci. Při spuštění stabilní verze komunita už prakticky nenachází závažné chyby. Tento zákon potvrzuje i fakt, že obecně open source řešení oproti řešením s uzavřeným kódem (proprietárním) obsahuje mnohem méně programátorských chyb.