Programovací jazyk: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Programovací jazyk''' je nástroj pro vytváření algoritmů neboli programů, díky nimž mohou počítače provádět různé operace. Programovacím jazykem formuluje programátor řešení daného problému podle kterého následně počítač postupuje. Programovací jazyk je vlastně soubor pravidel pro zápis algoritmů, odborně řečeno se jedná o [[formální jazyk]]. Existuje více verzí a implementací programovacích jazyků a standardů na ně vázaných. Pro každou implemetanci je často uvedeno, kterému standardu vyhovuje.<ref name=":0">Programovací jazyk. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk</ref> Programovacích jazyků je přes 2000, avšak pouze několik je široce používáno.<ref>HEMMENDINGER, David. Computer programming language. ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2015-1-28 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.britannica.com/technology/computer-programming-language</ref> | + | '''Programovací jazyk''' je nástroj pro vytváření algoritmů neboli programů, díky nimž mohou počítače provádět různé operace. Programovacím jazykem formuluje programátor řešení daného problému podle kterého následně počítač postupuje. Programovací jazyk je vlastně soubor pravidel pro zápis algoritmů, odborně řečeno se jedná o [[formální jazyk]]. Existuje více verzí a implementací programovacích jazyků a standardů na ně vázaných. Pro každou implemetanci je často uvedeno, kterému standardu vyhovuje.<ref name=":0">Programovací jazyk. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk</ref> Programovacích jazyků je přes 2000, avšak pouze několik je široce používáno.<ref name=":1">HEMMENDINGER, David. Computer programming language. ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2015-1-28 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.britannica.com/technology/computer-programming-language</ref> |
== Typy programovacích jazyků == | == Typy programovacích jazyků == | ||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
* Nižší programovací jazyky - strojové kódy, dělí se na několik generací. | * Nižší programovací jazyky - strojové kódy, dělí se na několik generací. | ||
| − | Nižší programovací jazyky přímo vyžadují, aby programátor explicitně kontroloval všechny svérázné prvky ukládání dat a operací. Naproti tomu vyšší programovací jazyky chrání programátora před takovými problémy a poskytují srozumitelnější zápis. | + | Nižší programovací jazyky přímo vyžadují, aby programátor explicitně kontroloval všechny svérázné prvky ukládání dat a operací. Naproti tomu vyšší programovací jazyky chrání programátora před takovými problémy a poskytují srozumitelnější zápis.<ref name=":1" /> |
| − | Dalšími typologickými kritérii jsou způsob spuštění (kompilované programovací jazyky) a překladu (interpretované programovací jazyky). Nicméně toto rozdělení není absolutní, protože celá řada jazyků je zároveň kompilovaná a interpretovaná (například Java). Oba postupy jsou navíc často kombinovány - zdrojový kód je neprve kompilován do mezikódu, který je poté interpretován. Některé programovací jazyky (např. C++) dovolují programátorovi kombinovat různé přístupy. Známým jazykem, který tyto přístupy jasně nerozlišuje je jazyk C++. Naopak v jazyce Java se musí i jednoduchá funkce vyjádřit formou metody třídy. | + | Dalšími typologickými kritérii jsou způsob spuštění (kompilované programovací jazyky) a překladu (interpretované programovací jazyky). Nicméně toto rozdělení není absolutní, protože celá řada jazyků je zároveň kompilovaná a interpretovaná (například Java). Oba postupy jsou navíc často kombinovány - zdrojový kód je neprve kompilován do mezikódu, který je poté interpretován. Některé programovací jazyky (např. C++) dovolují programátorovi kombinovat různé přístupy. Známým jazykem, který tyto přístupy jasně nerozlišuje je jazyk C++. Naopak v jazyce Java se musí i jednoduchá funkce vyjádřit formou metody třídy.<ref name=":0" /> |
Vyšší programovací jazyky se dále dělí: | Vyšší programovací jazyky se dále dělí: | ||
Verze z 10. 11. 2015, 13:21
Programovací jazyk je nástroj pro vytváření algoritmů neboli programů, díky nimž mohou počítače provádět různé operace. Programovacím jazykem formuluje programátor řešení daného problému podle kterého následně počítač postupuje. Programovací jazyk je vlastně soubor pravidel pro zápis algoritmů, odborně řečeno se jedná o formální jazyk. Existuje více verzí a implementací programovacích jazyků a standardů na ně vázaných. Pro každou implemetanci je často uvedeno, kterému standardu vyhovuje.[1] Programovacích jazyků je přes 2000, avšak pouze několik je široce používáno.[2]
Obsah
Typy programovacích jazyků
Základním dělením je dle míry abstrakce na:
- Vyšší programovací jazyky (většina jazyků) - zápis algoritmu je v daném programovacím jazyce přiblížen tomu, jak problémy zpracovává svým myšlením člověk.
- Nižší programovací jazyky - strojové kódy, dělí se na několik generací.
Nižší programovací jazyky přímo vyžadují, aby programátor explicitně kontroloval všechny svérázné prvky ukládání dat a operací. Naproti tomu vyšší programovací jazyky chrání programátora před takovými problémy a poskytují srozumitelnější zápis.[2]
Dalšími typologickými kritérii jsou způsob spuštění (kompilované programovací jazyky) a překladu (interpretované programovací jazyky). Nicméně toto rozdělení není absolutní, protože celá řada jazyků je zároveň kompilovaná a interpretovaná (například Java). Oba postupy jsou navíc často kombinovány - zdrojový kód je neprve kompilován do mezikódu, který je poté interpretován. Některé programovací jazyky (např. C++) dovolují programátorovi kombinovat různé přístupy. Známým jazykem, který tyto přístupy jasně nerozlišuje je jazyk C++. Naopak v jazyce Java se musí i jednoduchá funkce vyjádřit formou metody třídy.[1]
Vyšší programovací jazyky se dále dělí:
- Procedurální (imperativní)
- Strukturované (např. C a BASIC)
- Objektově orientované (např. Java)
- Neprocedurální (deklarativní)
- Funkcionální
- Logické
Historie programovacích jazyků
Historie programovacích jazyků je nezávislá na historii počítačů. Mezi lety 1842 a 1843, Ada Lovelace přeložila memoáry italského matematika Luigiho Menabrea o nově navrženém analytickém motoru Charlese Babbage, později považovaného za otce počítače. K článku připojila sadu poznámek, jež podrobně specifikují metodu výpočtu Bernoulliho číslic s pomocí analytického motoru, který je některými historiky pokládán za první počítačový program.[3] V 19. století se například používaly programovatelné tkalcovské stavy nebo perforované papírové válce pro samohrající piána. Na počátku 20. století se data již uchovávala pomocí děrných štítků.
Ve 30. a 40. letech byl definován lambda kalkul a turingův stroj, což poskytlo matematický základ pro vyjádření definice algoritmu. Po roce 1940 vznikly první elektřinou napájené digitální počítače a první vyšší programovací jazyk Plankalkül vytvořený pro německý počítač Z3 Konrada Zuse.[1]
Příklady programovacích jazyků
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Programovací jazyk. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk
- ↑ 2,0 2,1 HEMMENDINGER, David. Computer programming language. Encyclopædia Britannica [online]. 2015-1-28 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.britannica.com/technology/computer-programming-language
- ↑ History of programming languages. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_programming_languages
Souvisejíci články
Klíčová slova
počítač, algorytmus, programování, program
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
