Konzumní společnost

Konzumní společnost a její definice

Konzumní společnost je taková, kde dochází ke spotřebě materiálů v přemíře nad základními potřebami.

„Ekonomický růst je pokládán za znak hospodářského úspěchu, ovšem nadbytečná spotřeba ničí zdroje planety, jelikož způsobuje produkci obrovského množství odpadu a lidé se kvůli tomu často cítí špatně.“ Alan During

Kritika Konzumní společnosti

Kritice konzumní společnosti se věnovali již Karla Marx a Thorstein Veblen. Ve větší míře se toto téma začalo řešit již po 2. světové válce v USA. V další vlně to bylo hnutí Hippies, které se vzbouřilo proti tehdejší společnosti. Na tuto vlnu navazují 80 . léta, kdy představiteli této kritiky jsou například Paul Reas. Konzumní společnost jde ruku v ruce s tématem Globalizace.

Termín Konzumní společnost a jeho psychologické aspekty

K nejcitovanějším psychologům vůbec patří Abraham Harold Maslow, který popsal 5 nejzákladnějších lidských potřeb. Jedná se o tzv. Maslowova pyramida potřeb.

Konzumní chování se vyskytuje především ve vyspělejších kulturách, kde nastal posun posun v přístupu k nakupování z pozice zákazníka z „potřebuji si koupit“ na „chci si koupit“. Objevuje se zde podpora nakupování na půjčky, leasingy a jiné druhy úvěrů. Jedinec je vystaven tlaku toho, co má vlastnit a jaké značky jsou ty správné.

„Velké množství statků, přináší vysokou spotřebu naprosto všeho. Čím bohatší jsme, tím více spotřebováváme, tím více vzniká odpadu a tím více je potřeba energie na výrobu a provoz věcí, které nakupujeme nebo vlastníme."

Reklama a Marketing vytvářející potřebu nadměrně spotřebovávat

„Reklama a marketing s ní spojený vytváří umělé potřeby a iluze o spokojeném životě při jejich spotřebovávání - konzumaci - a stává se stimulem pro řadu lidí, působí dokonce masově (s pomocí masmédií) velké skupiny a ovlivňuje jejich chování způsobem, jakým reaguje hejno sardinek na nějaké nebezpečí, tj. instinktivně každý jedinec reaguje na směr pohybové reakce souseda, takže jakákoliv změna v chování jednoho člena daného hejna může vyvolat reakci řádově desetitisíců jedinců - a to bez zjevného důvodu. Je to jednoduché a účinné, a zároveň vytvářený semknutý shluk vyvolává respekt u predátorů, pokud se tito již na danou situaci neadaptovali."

Dopady Konzumní společnosti

Globalizace se zdá, jako největší dopad Konzumu. Nakupujeme základní potraviny, které jsou z druhé strany planety. Nepřemýšlíme nad nákupem lokálních potravin. Výrobky se neopravují, ale vyhazují a kupují nové. Životnost produktů je nižší, než bývala průměrně před dvaceti lety. Nerespektujeme lokální zvyklosti. Zhoršuje se problematika životního prostředí. Používání palmového oleje a kácení deštných pralesů, jsou palčivými problémy.

Symboly Konzumní společnosti

Existuje několik desítek firem, které jsou synonymem ke slovu Konzum a Konzumní společnost, jsou známé drancováním přírody a využíváním dětské práce. Jsou to všem známé firmy podnikající v globálním měřítku.

Existuje cesta zpátky z Konzumní společnosti?

Opak Konzumní společnosti a konzumního chování znamená zamýšlet se nad tím, co skutečně potřebujeme. Podpora lokálních pěstitelů a chovatelů, výrobců dalších základních statků. Dokázat si výrobek sám vytvořit. Nepodporovat nadnárodní značky a globální fastfoodově řetězce. Nežít jen pro nakupování.

„Jsme na rozcestí. Spoustu času jsme promarnili, ale ještě máme možnost volby. Zdá se však, že teď už definitivně poslední. Za dva nebo tři roky může být pozdě."

Literatura

• ROZSAK Theodore. Ecopsychology: Restoring the Earth/Healing the Mind, Published by Counterpoint, 1995.
• MARX Karl,Kapitál,1. vydání originálu: 1883.
• MASLOW Abraham H., O psychologii bytí., Praha: Portál, 2014.

Externí odkazy

• Ecotopia
• Wikipedia
• Wikipedia

Klíčová slova

Globalizace, Hippies, Konzum, Dětská práce, Lokální pěstitelé