Gottlob Frege: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Frege byl svědomitý učitel a své přednášky koncipioval dle potřeb studentů. Profesor Abbe si jeho přednášek vysoce cenil a velmi dobře je hodnotil. | Frege byl svědomitý učitel a své přednášky koncipioval dle potřeb studentů. Profesor Abbe si jeho přednášek vysoce cenil a velmi dobře je hodnotil. | ||
<br>S Fregem si Wittgenstein pojí jistou vzpomínku: "Frege nikdy nediskutoval o něčem jiném jako o logice a matematice; jak | <br>S Fregem si Wittgenstein pojí jistou vzpomínku: "Frege nikdy nediskutoval o něčem jiném jako o logice a matematice; jak | ||
| − | jsem začal o nejakém jiném | + | jsem začal o nejakém jiném předměteu řekl mi cosi zdvořilého a ponořil se |
znovu do logiky a matematiky. Jednou mi ukázal nekrolog o kolegovi, který jak | znovu do logiky a matematiky. Jednou mi ukázal nekrolog o kolegovi, který jak | ||
| − | bylo uvedené nikdy nepoužil slovo bez toho, aby nevěděl, | + | bylo uvedené, nikdy nepoužil slovo bez toho, aby nevěděl, co znamená; vyjádřil |
obdiv a názor, že tohoto človeka by si měli za to vážit" <ref>GEACH, P. T. <i>"Frege": Three Philosophers</i>. Oxford, Blackwell, 1956.</ref> | obdiv a názor, že tohoto človeka by si měli za to vážit" <ref>GEACH, P. T. <i>"Frege": Three Philosophers</i>. Oxford, Blackwell, 1956.</ref> | ||
| − | Z tohoto úryvku bychom mohli chápat Fregeho životní krédo. Smysl pro přesnost pro matematiku a logiku se musí pěstovat. A Frege to prakticky dělal celý život. | + | Z tohoto úryvku bychom mohli chápat Fregeho životní krédo. Smysl pro přesnost, pro matematiku a logiku se musí pěstovat. A Frege to prakticky dělal celý život. |
V recenzích, které publikoval v době svého učitelského působení si můžeme povšimnout projevů projektu, který byl hlavní v celé jeho kariéře. A sice důkaz toho, že aritmetika je odvětvím logiky. | V recenzích, které publikoval v době svého učitelského působení si můžeme povšimnout projevů projektu, který byl hlavní v celé jeho kariéře. A sice důkaz toho, že aritmetika je odvětvím logiky. | ||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
O tomto přechodu Frege v roce 1919 napsal: | O tomto přechodu Frege v roce 1919 napsal: | ||
| − | "Od matematiky | + | "Od matematiky jsem odešel. Pro tuto vědu jsem viděl nejnaléhavější |
| − | úlohu v tom, postavit ji na | + | úlohu v tom, postavit ji na lepší základy. Brzo jsem poznal, že číslo není |
soubor věcí ani také ne vlastnost jednoho souboru, ale že číselný | soubor věcí ani také ne vlastnost jednoho souboru, ale že číselný | ||
údaj, který na základě počítaní určíme, obsahuje výrok o nějakém pojmu. Při | údaj, který na základě počítaní určíme, obsahuje výrok o nějakém pojmu. Při | ||
| − | takovémto | + | takovémto skoumání překážela logická nedokonalost jazyka. Nápravu jsem |
hledal v mém pojmovém písmu. Tak sem přešel od matematiky k logice" | hledal v mém pojmovém písmu. Tak sem přešel od matematiky k logice" | ||
| − | První práce kterou začal tento program v roc 1879 realizovat byla ''"Pojmové písmo"'' (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady | + | První práce, kterou začal tento program v roc 1879 realizovat, byla ''"Pojmové písmo"'' (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše, co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady musí být explicitně uvedené, nesmí se vycházet z žádného explicitního předpokladu. |
<br> I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá. <ref>BYNUM, T.W. <i>On the life and work of Gottlob Frege</i>. 1972.</ref> | <br> I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá. <ref>BYNUM, T.W. <i>On the life and work of Gottlob Frege</i>. 1972.</ref> | ||
| − | John Venn a Ernst Schodder. Oba místo ocenění velkého pokroku v logice, který "Pojmové písmo" přineslo | + | John Venn a Ernst Schodder. Oba místo ocenění velkého pokroku v logice, který "Pojmové písmo" přineslo, odmítli Fregeho dvojdimenzionální jazyk. Označili ho jako těžkopádný, nešikovný. Prý se stěží vyrovná logice George Boola. |
| − | <br> Až v letech 1891 až 1901 postupně získával uznání i za hranicemi Německa. Po neúspěchu ''"Pojmového písma"'' napsal brilantní studii ''" | + | <br> Až v letech 1891 až 1901 postupně získával uznání i za hranicemi Německa. Po neúspěchu ''"Pojmového písma"'' napsal brilantní studii ''"Logik und Begriffssrift"'', kde porovnal cíle a vlastnosti jeho vlastní symboliky a Boolovi logiky. Vysvětlil proč v "Pojmovém písmu" nemohl použít Boolovu logiku a ukázal přednosti vlastního zápisu. |
| − | <br> V roce 18882 publikoval článek ''"O věděckém oprávnění pojmového písma"''. Dále na zasedání vědecké společnosti v Jene přednesl přednášku na téma ''" O účelu pojmového písma"'', která byla později publikovaná. Poukazuje zde na nedostatky Boolovi symboliky, kdy jeden symbol "+" jednou znamená matematickou operaci sčítání a jindy | + | <br> V roce 18882 publikoval článek ''"O věděckém oprávnění pojmového písma"''. Dále na zasedání vědecké společnosti v Jene přednesl přednášku na téma ''" O účelu pojmového písma"'', která byla později publikovaná. Poukazuje zde na nedostatky Boolovi symboliky, kdy jeden symbol "+" jednou znamená matematickou operaci sčítání a jindy logickou operaci spojení. A obhajuje svůj dvojdimenzální jazyk. |
| − | <br> V roce 1893 vyšel první díl ''"Základní zákony aritmetiky"'', který se setkal s velmi vlažnými ohlasy. | + | <br> V roce 1893 vyšel první díl ''"Základní zákony aritmetiky"'', který se setkal s velmi vlažnými ohlasy. V letech 1894-1902 se soustředí na dokončení díla ''"Základy aritmetiky II."'' |
=== RUSSEL A FREGE === | === RUSSEL A FREGE === | ||
Verze z 6. 12. 2015, 14:19
(8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen)
Patří mezi nejvýznamnější logiky v dějinách lidstva.
Obsah
ŽIVOT
Narodil se 8.11.1848. Otec byl ředitelem a zakladatelem vyšší dívčí školy. Matka Augustina Bialloblatzka byla na této škole učitelkou a po smrti manžela ředitelkou. Frege navštěvoval gymnázium ve Wismaru, kde v roce 1869 maturoval. Studoval matematiku, fyziku, chemii a filosofii. Na univerzitě v Jene byl 4 semestry 1869-1870 a 5 semestrů v Gottingenu 1871-1873.
Ve studentském období se nejvíc zajímal o teorii kompletních matematických funkcí, které studoval u profesora Ernsta Abbeho a profesora Ernsta Scheringa.
Doktorskou disertační práci napsal z oblasti geometrie "O geometrickém zobrazení imaginárních útvarů v rovině" a 12.12. 1973 získal titul Doctor Philosophiae na universitě v Gottingenu. [1]
Po získání doktorského titulu se ucházel o místo soukromého docenta a univerzitě v Jene. Habilitační práci na téma "Metody výpočtu založené na rozšíření pojmu veličiny" napsal v roce 1874 a díky dobrému hodnocení od prof. Abbeho ho komise přijala.
Frege byl svědomitý učitel a své přednášky koncipioval dle potřeb studentů. Profesor Abbe si jeho přednášek vysoce cenil a velmi dobře je hodnotil.
S Fregem si Wittgenstein pojí jistou vzpomínku: "Frege nikdy nediskutoval o něčem jiném jako o logice a matematice; jak
jsem začal o nejakém jiném předměteu řekl mi cosi zdvořilého a ponořil se
znovu do logiky a matematiky. Jednou mi ukázal nekrolog o kolegovi, který jak
bylo uvedené, nikdy nepoužil slovo bez toho, aby nevěděl, co znamená; vyjádřil
obdiv a názor, že tohoto človeka by si měli za to vážit" [2]
Z tohoto úryvku bychom mohli chápat Fregeho životní krédo. Smysl pro přesnost, pro matematiku a logiku se musí pěstovat. A Frege to prakticky dělal celý život.
V recenzích, které publikoval v době svého učitelského působení si můžeme povšimnout projevů projektu, který byl hlavní v celé jeho kariéře. A sice důkaz toho, že aritmetika je odvětvím logiky.
Zemřel 26. července ve věku 77 let. [3]
DÍLO
PŘECHOD OD MATEMATIKY K LOGICE
O tomto přechodu Frege v roce 1919 napsal:
"Od matematiky jsem odešel. Pro tuto vědu jsem viděl nejnaléhavější úlohu v tom, postavit ji na lepší základy. Brzo jsem poznal, že číslo není soubor věcí ani také ne vlastnost jednoho souboru, ale že číselný údaj, který na základě počítaní určíme, obsahuje výrok o nějakém pojmu. Při takovémto skoumání překážela logická nedokonalost jazyka. Nápravu jsem hledal v mém pojmovém písmu. Tak sem přešel od matematiky k logice"
První práce, kterou začal tento program v roc 1879 realizovat, byla "Pojmové písmo" (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše, co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady musí být explicitně uvedené, nesmí se vycházet z žádného explicitního předpokladu.
I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá. [4]
John Venn a Ernst Schodder. Oba místo ocenění velkého pokroku v logice, který "Pojmové písmo" přineslo, odmítli Fregeho dvojdimenzionální jazyk. Označili ho jako těžkopádný, nešikovný. Prý se stěží vyrovná logice George Boola.
Až v letech 1891 až 1901 postupně získával uznání i za hranicemi Německa. Po neúspěchu "Pojmového písma" napsal brilantní studii "Logik und Begriffssrift", kde porovnal cíle a vlastnosti jeho vlastní symboliky a Boolovi logiky. Vysvětlil proč v "Pojmovém písmu" nemohl použít Boolovu logiku a ukázal přednosti vlastního zápisu.
V roce 18882 publikoval článek "O věděckém oprávnění pojmového písma". Dále na zasedání vědecké společnosti v Jene přednesl přednášku na téma " O účelu pojmového písma", která byla později publikovaná. Poukazuje zde na nedostatky Boolovi symboliky, kdy jeden symbol "+" jednou znamená matematickou operaci sčítání a jindy logickou operaci spojení. A obhajuje svůj dvojdimenzální jazyk.
V roce 1893 vyšel první díl "Základní zákony aritmetiky", který se setkal s velmi vlažnými ohlasy. V letech 1894-1902 se soustředí na dokončení díla "Základy aritmetiky II."
RUSSEL A FREGE
V roce 1902 Russsel napsal Fregemu, že objevil antinómii v logických základech matematiky, které Frege sepsal. Antinómie se stala známou, jako Russelova antinómie. O několik let později sepsal Russel s Whiteheadem napsal slavné " Principia Mathematica", které pokračovala v tradidici logicismu podle Fregeho, avšak bez výše zmíněné antinómie.
Říká se, že po objevení antinómie zůstal Frege zlomený. Nicméně pokračoval ve své obhajobě logicismu až do roku 1913-1914 na universitě v Jene. V roce 1918 odešel z university do Bad Kleimenu blízko Wismaru. Do konce života publikoval ještě 3 významné studie "Myšlenka" , "Negace" a "Složené myšlenky".
ODKAZY
Použitá literatura
GAHÉR, František,Gottlob Frege-Život a dílo, 2000. Dostupné také z: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/doc/organon/2000/1/13-28.pdf
KOLMAN, Vojtěch, Logika Gottloba Fregeho,2002. FILOSOFIA, 320 s.
MARIÁN, Zouhar. Biografie G. Fregeho. Dostupné také z: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/doc/organon/2003/1/111-115.pdf
Externí odkazy
Frege biography
Gottlob Frege, Internet Encyclopedia of Philosophy
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
