Digital humanities: Porovnání verzí

Verze z 17. 12. 2015, 11:56

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Digital humanities (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou.

Historie

Historie této oblasti výpočetní techniky spadá do roku 1949, kdy Roberto Busa přišel s návrhem na zpracování díla Tomáše Akvinského, kdy se díky přepsání celého díla (56 svazků) do děrných štítků a spolupráce s IBM dokázal vytvořit tzv. Index Thomisticus^[1], ve kterém se dali dohledat výskyty slova v celém díle. ^[2]

Význam

Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.^[3]

Podle Association for Computers and the Humanities (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.

Organizace

Přehled organizací a institucí spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations (ADHO), ta má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, publikací a celkové spolupráce. Tyto organizace jsou součástí ADHO:

European Association of Digital Humanities (EADH)
Australasian Association for Digital Humanities (aaDH)
Japanese Association for Digital Humanites (JADH)
Canadian Society of Digital Humanities/Société canadienne des humanités numériques (CSDH/SCHN)

Zdroje

↑ http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age
↑ JOSEF, Šlerka. Digital humanities - stručné vymezení. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]
↑ Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2

Doporučená literatura

SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.

UHLÍŘ, Zdeněk. "Computing in Humanities". Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043

Externí odkazy

Klíčová slova

Digital humanities, Computing in humanities

[1] ttp://www.corpusthomisticum.org/it/index.age

[2] JOSEF, Šlerka. Digital humanities - stručné vymezení. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]

[3] Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 '''Digital humanities''' (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou.
+== Historie ==
+Historie této oblasti výpočetní techniky spadá do roku 1949, kdy Roberto Busa přišel s návrhem na zpracování díla Tomáše Akvinského, kdy se díky přepsání celého díla (56 svazků) do děrných štítků a spolupráce s [[IBM]] dokázal vytvořit tzv. Index Thomisticus<ref>http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age</ref>, ve kterém se dali dohledat výskyty slova v celém díle. <ref>JOSEF, Šlerka. <i>Digital humanities - stručné vymezení</i>. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]</ref>
 == Význam ==
-Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.<ref>Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2</ref>
+Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných [[Databáze|databází]] a [[informačních systémy|informačních systémů]], dále i problematiku [[katalogizace]], sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.<ref>Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2</ref>
 Podle [http://ach.org Association for Computers and the Humanities] (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.