Geert Hofstede

Geert Hofstede je holandský věděc, známý díky své práci v oboru kulturních studií a výzkumu rozdílů mezi různými kulturami. Hofstede popisuje kulturu jako "kolektivní programování mysli".

Život

Hofstede se narodil v roce 1928 v Haarlemu v Nizozemsku. Svůj magisterský titul získal v roce 1958 na technické univerzitě v Delftu a v roce 1967 získal doktorát na univerzitě Groningen. S manželkou Maaike van den Hoek má čtyři syny. Jeden z jeho synů, Gert Jan Hofstede, se zabývá sociálními vztahy lidí v informačních společnostech a sociálními podněty motivace ve světle kulturní evoluce, společenských změn a kulturní stability.

Významná práce

Hofstede definoval pět univerzálních kulturních dimenzí:

• 1) vzdálenost moci (power distance)
• 2) individualismus a kolektivismus
• 3) maskulinita a feminita
• 4) vyhýbání se nejistotě (uncertainty avoidance)
• 5) dlouhodobá a krátkodobá orientace

Vzdálenost moci

V této dimenzi jde o míru tolerance nerovného rozdělení moci, které se projevuje distancí v hierarchii řízení.

Ve společnostech, které tolerují velkou vzdálenost moci se nezpochybňují nerovnosti a jsou vnímány užitečně a přirozeně. Sociální hranice jsou pevné, společnost je hierarchicky uspořádána a dbá se na autority (rodičů, vedoucích). Míra závislosti na autoritě je vysoká.

Společnosti, které tolerují malou vzdálenost moci, kladou důraz na rovnost, často se přerozdělují zisky za účelem dodržení rovnosti. Naopak ale není kladen důraz na postavení a moc. V této dimenzi je také častěji zastoupena střední třída společnosti a v rodině platí přirozená úcta. Často se zde klade důraz na osobní samostatnost a odpovědnost.

Individualismus a kolektivismus

Individualismus klade důraz na jednotlivce, na jeho osobní svobodu, odpovědnost a nezávislost. Cílem je jedinec sám a jeho ovlivňování probíhá přímo, sociální skupiny sehrávají až druhotnou úlohu.
Příkladem individualismu je kultura severoamerická a německá.
V kolektivních společnostech jsou lidé silně integrováni do silných sociálních skupin. Skupina je vždy primárním cílem a ovlivňuje jedince prostřednictvím sociálního tlaku.
Příkladem kolektivismu mohou být kultury asijské (Japonsko, Čína) a románské (Francie, Španělsko).
Česká kultura se nachází uprostřed těchto dvou pojmů.

Maskulinita a feminita

V maskulinní společnosti jsou role mužů a žen odlišné. Od mužů se očekává výkon a úspěch, materialistický přístup k problémům a že budou přísní a houževnatí. Příkladem jsou společnosti v USA a Německu.

Ve femininní společnosti se klade důraz na sociální vztahy, pocity, konfilkty jsou řešeny kompromisem a při výchově se nepotlačují pocity. Za femininní společnost je považována oblast Skandinávie. Naše kultura se nachází na rozhraní, ale spíše se přiklání k maskulinní společnosti.
Rozhodující je však umístění těchto hodnot v celkové hierarchii a jejich intenzita prosazování ve společnosti.

Vyhýbání se nejistotě

Jedná se o míru, v jaké se členové organizací v dané společnosti cítí být ohroženi nejistými situacemi. Snaha vyhnout se riziku je spojena s úsilím naplánovat program a postup jednotlivých procesů, změn a vypracování harmonogramů a časových studií.
Příkladem této snahy je japonská a německá kultura. V opačném případě například kultury latinskoamerické.

Dlouhodobá a krátkodobá orientace

V dlouhodobé orientaci společnosti se společnosti připravují v činnostech, které přinesou nějaký efekt až v delším časovém horizontu. Například dlouhodobé investice a osobní vytrvalost. Mezi dlouhodobě orientované společnosti patří například asijské země.

Krátkodobá orientace klade důraz na současnost a minulost. Jde zde o respekt k tradicím, plnění svých sociálních povinností a orientaci na činnosti s momentálním nebo krátkodobým efektem. Příkladem krátkodobě orientovaných kultur jsou kultury evropských zemí.

Dílo

Knihy

• 1980 - Culture’s Consequences: International Differences in Work-Related Values
• 1991 - Cultures and organizations: Software of the mind
• 1998 - Masculinity and femininity : the taboo dimension of national cultures

Zdroje

Hofstede, Geert H. WorldCat Identities [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://worldcat.org/identities/lccn-n79081851/
HINDLE, Tim. Guide to Management Ideas & Gurus. [online]. p251-252. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=6fad24ee-64df-4315-8c40-864e26754633%40sessionmgr4005
KERMALLY, Sultan. Gurus on People Management. s. p97-100 [online] [cit. 2015-12-29]. ISBN 9781845183257. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=6203d4fc-3bdf-4438-a538-7d36b82df298%40sessionmgr4002
Geert Hofstede. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, akt. 2014-07-30 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Geert_Hofstede