Wikisofia:Klínové písmo: Porovnání verzí

Řádek 2: Řádek 2:
 
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.<br />
 
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.<br />
  
=== Výhody a funkce písma ===
+
== Výhody a funkce písma ==
 
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.
 
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.
  
=== Sumersko-babylónské písma ===
+
== Sumersko-babylónské písma ==
 
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.
 
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.
 
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.<br />
 
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.<br />
  
=== Typy klínového písma ===
+
== Typy klínového písma ==
 
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.<br />
 
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.<br />
 
a) Sumerské klínové písmo<br />
 
a) Sumerské klínové písmo<br />
Řádek 17: Řádek 17:
 
e) Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → chetitské klínové písmo<br />
 
e) Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → chetitské klínové písmo<br />
  
=== Objevy ===
+
== Objevy ==
 
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580.
 
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580.
 
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.
 
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.
 
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.
 
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.
  
=== Literatura: ===
+
== Literatura: ==
 
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.
 
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.

Verze z 3. 1. 2016, 22:15

Vznik písma

Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.

Výhody a funkce písma

Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.

Sumersko-babylónské písma

Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě. Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.

Typy klínového písma

Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.
a) Sumerské klínové písmo
b) Staroakkadské klínové písmo
c) Babylonské klínové písmo → novobabylónské → perské achájmenovské
d) Staroasýrské klínové písmo
e) Sysrko-mezopotámské klínové písmo → chetitské klínové písmo

Objevy

Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580. Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815. Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.

Literatura:

KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.