Wikisofia:Klínové písmo: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 5: Řádek 5:
 
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.
 
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.
  
== Sumersko-babylónské písmo ==
+
== Vznik klínového písma ==
 
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.
 
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.
 
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.<br />
 
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.<br />
Řádek 14: Řádek 14:
 
b) Staroakkadské klínové písmo<br />
 
b) Staroakkadské klínové písmo<br />
 
c) Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské<br />
 
c) Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské<br />
d) Staroasýrské klínové písmo<br />
+
d) Staroasyrské klínové písmo<br />
e) Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo<br />
+
e) Syrsko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo<br />
  
 
== Objevy ==
 
== Objevy ==
Řádek 21: Řádek 21:
 
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.
 
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.
 
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.
 
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.
 +
Za zmínku stojí významný český jazykovědec Bedřich Hrozný (1879 - 1952), který v letech 1916-1917 rozluštil chetitský jazyk a položil základy oboru chetitologie.
  
 
== Literatura: ==
 
== Literatura: ==
 
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.
 
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.

Aktuální verze z 6. 1. 2016, 12:03

Vznik písma

Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a náboženstvím.

Výhody a funkce písma

Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.

Vznik klínového písma

Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě. Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.

Typy klínového písma

Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho používali jako způsob zápisu pro svůj jazyk.
a) Sumerské klínové písmo
b) Staroakkadské klínové písmo
c) Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské
d) Staroasyrské klínové písmo
e) Syrsko-mezopotámské klínové písmo → Chetitské klínové písmo

Objevy

Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, tyto byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580. Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815. Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie. Za zmínku stojí významný český jazykovědec Bedřich Hrozný (1879 - 1952), který v letech 1916-1917 rozluštil chetitský jazyk a položil základy oboru chetitologie.

Literatura:

KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.