Seymour Lubetzky

Na této stránce pracuje Eva Křížková.

Seymour Lubetzky (28. dubna 1898 – 5. dubna 2003) byl významným teoretikem v oblasti knihovnictví, knihovníkem, ale také spisovatelem a pedagogem. Vyučoval na knihovnické škole na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Známý se stal díky katalogizačním pravidlům, principům a zásadám. Lubetzky je dnes označován za jednoho z největších myslitelů v oblasti knihovnictví a katalogizace 20. století. Zemřel v Los Angeles v roce 2003, tři týdny před svými 105. narozeninami.

Život

Seymour Lubetzky se narodil v Zelwě. V době jeho narození bylo město součástí Ruska, poté Polska, Sovětského svazu, Běloruska. Dnes se město nachází opět na území Polska. Jako datum jeho narození je uváděn 28. duben 1898, nicméně oficiální záznamy o tomto datu nejsou k dispozici. Tato skutečnost je způsobena částečně politickými nepokoji v této oblasti i 2. světovou válkou. Základní školu navštěvoval Lubetzky v Polsku. Po absolvování školy navštěvoval učitelský ústav a stal se učitelem pro základní i střední školy sponzorované organizací Tarbut. Tarbut, jejíž název znamená hebrejské slovo pro "kulturu", byla síť světských, hebrejský jazyk používajících škol. Působila mezi světovými válkami zejména v Polsku, Rumunsku a Litvě. Lubetzky získal od této organizace certifikát pro nejlepšího učitele v Polsku. Z politických a sociálních důvodů emigroval Lubetzky (stejně jako předtím jeho dvě sestry a bratr)v roce 1927 do USA. Bakalářský titul získal na Kalifornské univerzitě v roce 1931, poté studoval v Berkeley, kde získal magisterský titul (M.A.).

Profesní kariéra

Po ukončení studií se začal věnovat knihovnictví. V roce 1934 získal "Certificate of Librarianship". V roce 1936 začal pracovat v knihovně Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). Jeho učitelem se stal Jens Nyholm. Byl to právě on, kdo při konání výroční konference Americké knihovnické asociace (ALA) v San Franciscu v roce 1939, navrhl Lubetzkému, aby napsal článek,který reagoval na dokumenty, které byly již dříve předloženy výboru konference. Během své práce katalogizátora v knihovně UCLA napsal pak Lubetzky další články, které se týkaly aktuální katalogizační praxe. V lednu roku 1943 začal pracovat na oddělení zpracování Library of Congress (LC), kde byl pověřen úkolem přezkoumat pravidla popisu. Tato jeho práce vyvrcholila v roce 1949, kdy byla vydána tzv. zelená kniha. Význam jeho práce je nutné znát v kontextu tehdejší situace v katalogizační praxi, která byla velmi složitá a nepřehledná. V roce 1961 se koná v Paříži mezinárodní konference o katalogizačních principech. Zástupci 53 zemí diskutují o katalogizačních zásadách. Vystupuje zde i Seymour Lubetzky se svým návrhem katalogizace, který je přijat mezi mezinárodní standardy. Jeho katalogizační principy jsou poté základem moderních knihoven po celém světě. [2] Lubetzkyho principy jsou základem Anglo-amerických katalogizačních pravidel(AACR). Systém, který se používá ve většině knihovnách.[3] Význam pro informační vědu/knihovnictví

Ocenění

1977 - ocenění Melvil Dewey Medal. 2002 - nejvyšší čestné vyznamenání ALA, za celoživotní přínos v oblasti katalogizace.[5]

Dílo

Nejvýznamnější díla Cataloging Rules and Principles(1953), Code of Cataloging Rules(1960), Principles of Cataloging(1969) a další články jsou vydány jako soubor pod názvem Writings on the classical art of cataloging. Dílo se zabývá problematikou katalogizace dvacátého století. Slouží jako základní prvek nejen pro studenty, ale také pro profesionály v oblasti knihovnictví a informačních věd. Seymour Lubetzky se řadí po boku Antonia Panizzi a Charlese Cutter, kteří jsou považováni za průkopníky v oblasti katalogizace knih.[4]

Bibliografie

http://www.nytimes.com/2003/04/13/us/seymour-lubetzky-104-librarian-dies.html

http://newsroom.ucla.edu/releases/Seymour-Lubetzky-UCLA-Professor-4141

Odkazy

Klíčová slova

Informační věda, knihovnictví, knihovníci, katalogizace