Seymour Lubetzky: Porovnání verzí

Řádek 4: Řádek 4:
 
'''Seymour Lubetzky''' (28. dubna 1898 – 5. dubna 2003) byl významným '''teoretikem''' v oblasti knihovnictví, '''knihovníkem''', ale také '''spisovatelem''' a '''pedagogem'''. Začínal jako knihovník v knihovně Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). Od ledna 1943 pracoval v Library of Congress (LC). Od roku 1960 působil jako profesor na knihovnické škole na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA).
 
'''Seymour Lubetzky''' (28. dubna 1898 – 5. dubna 2003) byl významným '''teoretikem''' v oblasti knihovnictví, '''knihovníkem''', ale také '''spisovatelem''' a '''pedagogem'''. Začínal jako knihovník v knihovně Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). Od ledna 1943 pracoval v Library of Congress (LC). Od roku 1960 působil jako profesor na knihovnické škole na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA).
 
Známý se stal zejména díky práci na '''katalogizačních pravidlech, principech a zásadách'''. Lubetzky je dnes označován za jednoho z největších myslitelů v oblasti knihovnictví a katalogizace 20. století. Dá se říci, že svými myšlenkami ovlivnil oblast katalogizace mezi lety 1939-1998.<ref name="UCLA">ENGLE, Shaena. Seymour Lubetzky, UCLA Professor Emeritus and Pioneer in Cataloging, Dies at 104. [online].[cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://newsroom.ucla.edu/releases/Seymour-Lubetzky-UCLA-Professor-4141.</ref>. Lubetzky zemřel v Los Angeles v roce 2003, tři týdny před svými 105. narozeninami.
 
Známý se stal zejména díky práci na '''katalogizačních pravidlech, principech a zásadách'''. Lubetzky je dnes označován za jednoho z největších myslitelů v oblasti knihovnictví a katalogizace 20. století. Dá se říci, že svými myšlenkami ovlivnil oblast katalogizace mezi lety 1939-1998.<ref name="UCLA">ENGLE, Shaena. Seymour Lubetzky, UCLA Professor Emeritus and Pioneer in Cataloging, Dies at 104. [online].[cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://newsroom.ucla.edu/releases/Seymour-Lubetzky-UCLA-Professor-4141.</ref>. Lubetzky zemřel v Los Angeles v roce 2003, tři týdny před svými 105. narozeninami.
−
 
  
 
== Život ==
 
== Život ==
 
Seymour Lubetzky se narodil v [[Zelwa|Zelwě]]. V době jeho narození bylo město součástí [[Rusko|Ruska]], poté [[Polsko|Polska]], [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] i [[Bělorusko|Běloruska]]<ref name="Carpenter">CARPENTER, Michael. Seymour Lubetzky as a Teacher of Cataloging [online]. In: ''Cataloging & Classification Quarterly'', 1998, 25(2-3), 181-190. [cit. 2016-01-19] Publikováno: 2009-23-10. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1300/J104v25n02_14. ISSN: 0163-9374 (Print) 1544-4554 (Online)</ref>. Dnes se město nachází opět na území Polska<ref name="Zelwa">Zelwa. In: Wikipedia: the free encyklopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2003. Datum poslední editace 09.03. 2013 v 02:15. [cit. 2016-01-20]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Zelwa,_Sejny_County</ref>. Jako datum jeho narození je uváděn 28. duben 1898, nicméně oficiální záznamy o tomto datu nejsou k dispozici. Tato skutečnost je způsobena částečně politickými nepokoji v této oblasti i 2. světovou válkou. Základní školu navštěvoval Lubetzky v Polsku. Po absolvování školy navštěvoval učitelský ústav a stal se učitelem pro základní i střední školy sponzorované organizací [[Tarbut|Tarbut]]. Tarbut, jejíž název znamená hebrejské slovo pro "kulturu", byla síť světských, hebrejský jazyk používajících škol. Působila mezi světovými válkami zejména v Polsku, Rumunsku a Litvě<ref name="Tarbut">Tarbut. In: Wikipedia: the free encyklopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2003. Datum poslední editace 15.09. 2015 v 04:14. [cit. 2016-01-20]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Zelwa,_Sejny_County</ref>. Lubetzky získal od této organizace certifikát pro nejlepšího učitele v Polsku. Z politických a sociálních důvodů emigroval Lubetzky (stejně jako předtím jeho dvě sestry a bratr)v roce 1927 do USA. Bakalářský titul získal na Kalifornské univerzitě v roce 1931, poté studoval v Berkeley, kde získal magisterský titul (M.A.)<ref name="Carpenter"></ref>.
 
Seymour Lubetzky se narodil v [[Zelwa|Zelwě]]. V době jeho narození bylo město součástí [[Rusko|Ruska]], poté [[Polsko|Polska]], [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] i [[Bělorusko|Běloruska]]<ref name="Carpenter">CARPENTER, Michael. Seymour Lubetzky as a Teacher of Cataloging [online]. In: ''Cataloging & Classification Quarterly'', 1998, 25(2-3), 181-190. [cit. 2016-01-19] Publikováno: 2009-23-10. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1300/J104v25n02_14. ISSN: 0163-9374 (Print) 1544-4554 (Online)</ref>. Dnes se město nachází opět na území Polska<ref name="Zelwa">Zelwa. In: Wikipedia: the free encyklopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2003. Datum poslední editace 09.03. 2013 v 02:15. [cit. 2016-01-20]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Zelwa,_Sejny_County</ref>. Jako datum jeho narození je uváděn 28. duben 1898, nicméně oficiální záznamy o tomto datu nejsou k dispozici. Tato skutečnost je způsobena částečně politickými nepokoji v této oblasti i 2. světovou válkou. Základní školu navštěvoval Lubetzky v Polsku. Po absolvování školy navštěvoval učitelský ústav a stal se učitelem pro základní i střední školy sponzorované organizací [[Tarbut|Tarbut]]. Tarbut, jejíž název znamená hebrejské slovo pro "kulturu", byla síť světských, hebrejský jazyk používajících škol. Působila mezi světovými válkami zejména v Polsku, Rumunsku a Litvě<ref name="Tarbut">Tarbut. In: Wikipedia: the free encyklopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2003. Datum poslední editace 15.09. 2015 v 04:14. [cit. 2016-01-20]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Zelwa,_Sejny_County</ref>. Lubetzky získal od této organizace certifikát pro nejlepšího učitele v Polsku. Z politických a sociálních důvodů emigroval Lubetzky (stejně jako předtím jeho dvě sestry a bratr)v roce 1927 do USA. Bakalářský titul získal na Kalifornské univerzitě v roce 1931, poté studoval v Berkeley, kde získal magisterský titul (M.A.)<ref name="Carpenter"></ref>.
−
 
−
 
  
 
== Profesní kariéra ==
 
== Profesní kariéra ==
Řádek 18: Řádek 15:
  
 
== Pařížská konference ==
 
== Pařížská konference ==
−
 
 
Tímto stručným názvem se označuje '''mezinárodní konference o katalogizačních principech''', která se konala '''v Paříži ve dnech 9.-18. října 1961''' (1st International Conference on Cataloguing Principles). Konference se zúčastnilo 105 delegátů z 53 zemí, 12 mezinárodních organizací a 104 pozorovatelů z 20 zemí (tehdejší Československo zastupoval Miroslav Nádvorník)<ref name="Halmichová">HALMICHOVÁ, Miluše. Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel. Praha, 2006. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Barbora Drobíková.</ref>.
 
Tímto stručným názvem se označuje '''mezinárodní konference o katalogizačních principech''', která se konala '''v Paříži ve dnech 9.-18. října 1961''' (1st International Conference on Cataloguing Principles). Konference se zúčastnilo 105 delegátů z 53 zemí, 12 mezinárodních organizací a 104 pozorovatelů z 20 zemí (tehdejší Československo zastupoval Miroslav Nádvorník)<ref name="Halmichová">HALMICHOVÁ, Miluše. Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel. Praha, 2006. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Barbora Drobíková.</ref>.
 
Podařilo se dosáhnout hlavního cíle konference, tj. '''sjednocení formulace záhlaví''', jakožto nejdůležitějšího údaje záznamu pro jmenný katalog. Hlavním výsledkem konference bylo přijetí tzv. '''Prohlášení zásad''' (Statement of Principles) známého také jako [[Pařížské principy|Pařížské principy]] (Paris Principles). Tyto principy se staly základem pro další mezinárodní kooperaci při rozvoji katalogizačních pravidel. Řada zemí podle nich následně upravila svá katalogizační pravidla<ref name="Halmichová"></ref>.
 
Podařilo se dosáhnout hlavního cíle konference, tj. '''sjednocení formulace záhlaví''', jakožto nejdůležitějšího údaje záznamu pro jmenný katalog. Hlavním výsledkem konference bylo přijetí tzv. '''Prohlášení zásad''' (Statement of Principles) známého také jako [[Pařížské principy|Pařížské principy]] (Paris Principles). Tyto principy se staly základem pro další mezinárodní kooperaci při rozvoji katalogizačních pravidel. Řada zemí podle nich následně upravila svá katalogizační pravidla<ref name="Halmichová"></ref>.
Řádek 25: Řádek 21:
  
 
== Anglo-americká katalogizační pravidla ==
 
== Anglo-americká katalogizační pravidla ==
−
 
 
V roce 1904 se '''Americká knihovnická asociace''' (American Library Association, ALA) a '''britská Knihovnická asociace''' (Library Association, LA) dohodly na spolupráci na vývoji '''společných katalogizačních pravidel.''' Výsledná sloučená anglo-americká '''Pravidla popisu pod autorem a pod názvem''' byla publikována roku 1908. Zahrnovala pravidla pro ''bibliografický popis'' i pro volbu ''autorských a názvových záhlaví''. Vyšla v oddělených vydáních '''pro USA''' (Catalog Rules, Author and Title Entries) a '''pro Anglii''' (Cataloguing Rules, Author and Title Entries). Jednalo o první mezinárodní spolupráci v oblasti tvorby katalogizačních pravidel.<ref name="Halmichová"></ref>
 
V roce 1904 se '''Americká knihovnická asociace''' (American Library Association, ALA) a '''britská Knihovnická asociace''' (Library Association, LA) dohodly na spolupráci na vývoji '''společných katalogizačních pravidel.''' Výsledná sloučená anglo-americká '''Pravidla popisu pod autorem a pod názvem''' byla publikována roku 1908. Zahrnovala pravidla pro ''bibliografický popis'' i pro volbu ''autorských a názvových záhlaví''. Vyšla v oddělených vydáních '''pro USA''' (Catalog Rules, Author and Title Entries) a '''pro Anglii''' (Cataloguing Rules, Author and Title Entries). Jednalo o první mezinárodní spolupráci v oblasti tvorby katalogizačních pravidel.<ref name="Halmichová"></ref>
 
Ve 30. letech začaly probíhat diskuse mezi ALA a LA o revizi anglo-amerických pravidel. Důvodem byl zejména nárůst knihoven, které odebíraly od Kongresové knihovny katalogizační lístky (vytvořené podle vlastních pravidel Kongresové knihovny), zatímco anglo-americká katalogizační pravidla z roku 1908 nebyla tak využívaná. Proto ALA v roce 1930 vytvořila podvýbor, který měl začít pracovat na revizi katalogizačních pravidel a označit hlavní problémy. V roce 1941 bylo publikováno předběžné (preliminary) druhé vydání anglo-amerických pravidel.<ref name="Halmichová"></ref>  
 
Ve 30. letech začaly probíhat diskuse mezi ALA a LA o revizi anglo-amerických pravidel. Důvodem byl zejména nárůst knihoven, které odebíraly od Kongresové knihovny katalogizační lístky (vytvořené podle vlastních pravidel Kongresové knihovny), zatímco anglo-americká katalogizační pravidla z roku 1908 nebyla tak využívaná. Proto ALA v roce 1930 vytvořila podvýbor, který měl začít pracovat na revizi katalogizačních pravidel a označit hlavní problémy. V roce 1941 bylo publikováno předběžné (preliminary) druhé vydání anglo-amerických pravidel.<ref name="Halmichová"></ref>  
 
Protože bylo vydání z roku 1941 kritizováno jako příliš podrobné a komplikované, vydala ALA v roce 1949 nově revidovaná, zjednodušená pravidla A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries, ta však obsahovala pouze pravidla pro záhlaví. Proto Kongresová knihovna ještě ve stejném roce vydala vlastní pravidla pro bibliografický popis Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress, která byla mnohem jednodušší než pravidla ALA z roku 1941. Byla přijata ALA a později v prakticky nezměněné podobě zahrnuta do prvního vydání AACR v roce 1967.<ref name="Halmichová"></ref>
 
Protože bylo vydání z roku 1941 kritizováno jako příliš podrobné a komplikované, vydala ALA v roce 1949 nově revidovaná, zjednodušená pravidla A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries, ta však obsahovala pouze pravidla pro záhlaví. Proto Kongresová knihovna ještě ve stejném roce vydala vlastní pravidla pro bibliografický popis Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress, která byla mnohem jednodušší než pravidla ALA z roku 1941. Byla přijata ALA a později v prakticky nezměněné podobě zahrnuta do prvního vydání AACR v roce 1967.<ref name="Halmichová"></ref>
−
 
  
  
 
== Ocenění ==
 
== Ocenění ==
−
 
 
*'''1977''' - ocenění Melvil Dewey Medal.
 
*'''1977''' - ocenění Melvil Dewey Medal.
 
*'''2002''' - nejvyšší čestné vyznamenání ALA, za celoživotní přínos v oblasti katalogizace <ref name="ocenění">Honoring the Best of the Best: ALA Award Winners 2002. American Libraries, 2002, vol. 33, no. 8. pp. 54-63. ISSN 0002-9769.</ref>
 
*'''2002''' - nejvyšší čestné vyznamenání ALA, za celoživotní přínos v oblasti katalogizace <ref name="ocenění">Honoring the Best of the Best: ALA Award Winners 2002. American Libraries, 2002, vol. 33, no. 8. pp. 54-63. ISSN 0002-9769.</ref>
Řádek 42: Řádek 35:
  
 
=== Publikace ===
 
=== Publikace ===
−
 
 
*1943 - Lubetzky, Seymour. Manual of Descriptive Cataloging: Preliminary Draft, for Official Use Only. Library of Congress 1943.
 
*1943 - Lubetzky, Seymour. Manual of Descriptive Cataloging: Preliminary Draft, for Official Use Only. Library of Congress 1943.
 
*1960 - Lubetzky, Seymour. Code of cataloging rules: author and title entry. An unfinished draft for a new edition of cataloging rules. American Library Association, 1960.
 
*1960 - Lubetzky, Seymour. Code of cataloging rules: author and title entry. An unfinished draft for a new edition of cataloging rules. American Library Association, 1960.
Řádek 52: Řádek 44:
  
 
=== Články ===
 
=== Články ===
−
 
 
*1956 - Lubetzky,Seymour. Panizzi vs the ‘finding catalog’In Journal of Cataloging & Classification 12 (1956).
 
*1956 - Lubetzky,Seymour. Panizzi vs the ‘finding catalog’In Journal of Cataloging & Classification 12 (1956).
 
*1959 - Lubetzky, Seymour. Report on the revision of the ALA cataloging rules (with summary of discussion), In Catholic Library Association Proceedings of the thirty-fi fth annual conference held in Chicago,Illinois, March 31–April 3, 1959 (Villanovaaa: Catholic Library Association, 1959)
 
*1959 - Lubetzky, Seymour. Report on the revision of the ALA cataloging rules (with summary of discussion), In Catholic Library Association Proceedings of the thirty-fi fth annual conference held in Chicago,Illinois, March 31–April 3, 1959 (Villanovaaa: Catholic Library Association, 1959)
Řádek 59: Řádek 50:
  
 
http://www.nytimes.com/2003/04/13/us/seymour-lubetzky-104-librarian-dies.html
 
http://www.nytimes.com/2003/04/13/us/seymour-lubetzky-104-librarian-dies.html
−
 
−
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 67: Řádek 56:
  
 
=== Použité zdroje<br />===
 
=== Použité zdroje<br />===
−
 
 
*CARPENTER, Michael. Seymour Lubetzky as a Teacher of Cataloging [online]. In: ''Cataloging & Classification Quarterly'', 1998, 25(2-3), 181-190. [cit. 2016-01-19] Publikováno: 2009-23-10. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1300/J104v25n02_14. ISSN: 0163-9374 (Print) 1544-4554 (Online)
 
*CARPENTER, Michael. Seymour Lubetzky as a Teacher of Cataloging [online]. In: ''Cataloging & Classification Quarterly'', 1998, 25(2-3), 181-190. [cit. 2016-01-19] Publikováno: 2009-23-10. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1300/J104v25n02_14. ISSN: 0163-9374 (Print) 1544-4554 (Online)
 
*HALMICHOVÁ, Miluše. Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel. Praha, 2006. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Barbora Drobíková
 
*HALMICHOVÁ, Miluše. Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel. Praha, 2006. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Barbora Drobíková

Verze z 22. 1. 2016, 10:40

Na této stránce pracuje Eva Křížková.


Seymour Lubetzky (28. dubna 1898 – 5. dubna 2003) byl významným teoretikem v oblasti knihovnictví, knihovníkem, ale také spisovatelem a pedagogem. Začínal jako knihovník v knihovně Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). Od ledna 1943 pracoval v Library of Congress (LC). Od roku 1960 působil jako profesor na knihovnické škole na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Známý se stal zejména díky práci na katalogizačních pravidlech, principech a zásadách. Lubetzky je dnes označován za jednoho z největších myslitelů v oblasti knihovnictví a katalogizace 20. století. Dá se říci, že svými myšlenkami ovlivnil oblast katalogizace mezi lety 1939-1998.[1]. Lubetzky zemřel v Los Angeles v roce 2003, tři týdny před svými 105. narozeninami.

Život

Seymour Lubetzky se narodil v Zelwě. V době jeho narození bylo město součástí Ruska, poté Polska, Sovětského svazu i Běloruska[2]. Dnes se město nachází opět na území Polska[3]. Jako datum jeho narození je uváděn 28. duben 1898, nicméně oficiální záznamy o tomto datu nejsou k dispozici. Tato skutečnost je způsobena částečně politickými nepokoji v této oblasti i 2. světovou válkou. Základní školu navštěvoval Lubetzky v Polsku. Po absolvování školy navštěvoval učitelský ústav a stal se učitelem pro základní i střední školy sponzorované organizací Tarbut. Tarbut, jejíž název znamená hebrejské slovo pro "kulturu", byla síť světských, hebrejský jazyk používajících škol. Působila mezi světovými válkami zejména v Polsku, Rumunsku a Litvě[4]. Lubetzky získal od této organizace certifikát pro nejlepšího učitele v Polsku. Z politických a sociálních důvodů emigroval Lubetzky (stejně jako předtím jeho dvě sestry a bratr)v roce 1927 do USA. Bakalářský titul získal na Kalifornské univerzitě v roce 1931, poté studoval v Berkeley, kde získal magisterský titul (M.A.)[2].

Profesní kariéra

Budova Powell Library, University of California, Los Angeles

Po ukončení studií se začal Lubetzky věnovat knihovnictví. V roce 1934 získal "Certificate of Librarianship". V roce 1936 začal pracovat v knihovně Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). Jeho učitelem se stal Jens Nyholm. Byl to právě on, kdo při konání výroční konference Americké knihovnické asociace (ALA) v San Franciscu v roce 1939, navrhl Lubetzkému, aby napsal článek,který reagoval na dokumenty, které byly již dříve předloženy výboru konference. Během své práce katalogizátora v knihovně UCLA napsal pak Lubetzky další články, které se týkaly aktuální katalogizační praxe. V lednu roku 1943 začal pracovat na oddělení zpracování Library of Congress (LC), kde byl pověřen úkolem přezkoumat pravidla popisu. Tato jeho práce vyvrcholila v roce 1949, kdy byla vydána tzv. zelená kniha, kterou následovala ještě tzv. červená kniha. Význam jeho práce je nutné znát v kontextu tehdejší situace v katalogizační praxi, která byla velmi složitá a nepřehledná[2].Na počátku 50. let požádala ALA Seymora Lubetzkyho, aby analyzoval její pravidla z roku 1949. Výsledkem byla zpráva Cataloging Rules and Principles; a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision, publikovaná v roce 1953, ve které kritizoval nedostatky pravidel pro jmenný popis a pro tvorbu záhlaví. Navrhl plán jejich revize, přičemž prosazoval méně komplikovaná pravidla založená na základních principech spíše než na "případech". V roce 1956 byl jmenován editorem připravované revize anglo-amerických pravidel. Roku 1960 pak publikoval svůj koncept základních katalogizačních principů nazvaný Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry. Jeho návrhy se staly základem tzv. Pařížských principů[5]. Je zřejmé, že když se při Kalifornské univerzitě zakládala knihovnická fakulta, byla pro pozici vyučujícího katalogizace jediná možná volba - Seymour Lubetzky. Ten zde začal vyučovat v roce 1960 a vychoval zde generaci výjimečných katalogizátorů. Lubetzky ukončil svou profesní kariéru v roce 1968. I po svém odchodu do důchodu stále přispíval do odborné literatury[2].


Pařížská konference

Tímto stručným názvem se označuje mezinárodní konference o katalogizačních principech, která se konala v Paříži ve dnech 9.-18. října 1961 (1st International Conference on Cataloguing Principles). Konference se zúčastnilo 105 delegátů z 53 zemí, 12 mezinárodních organizací a 104 pozorovatelů z 20 zemí (tehdejší Československo zastupoval Miroslav Nádvorník)[5]. Podařilo se dosáhnout hlavního cíle konference, tj. sjednocení formulace záhlaví, jakožto nejdůležitějšího údaje záznamu pro jmenný katalog. Hlavním výsledkem konference bylo přijetí tzv. Prohlášení zásad (Statement of Principles) známého také jako Pařížské principy (Paris Principles). Tyto principy se staly základem pro další mezinárodní kooperaci při rozvoji katalogizačních pravidel. Řada zemí podle nich následně upravila svá katalogizační pravidla[5]. Závěrečné usnesení konference obsahovalo celkem 8 rezolucí. Rezoluce I obsahovala vlastní Prohlášení zásad, rezoluce II a III se zabývaly organizačním zajištěním mezinárodní spolupráce v oblasti katalogizace a rezoluce V, VI, VII a VIII navrhovaly další postupy.[5]


Anglo-americká katalogizační pravidla

V roce 1904 se Americká knihovnická asociace (American Library Association, ALA) a britská Knihovnická asociace (Library Association, LA) dohodly na spolupráci na vývoji společných katalogizačních pravidel. Výsledná sloučená anglo-americká Pravidla popisu pod autorem a pod názvem byla publikována roku 1908. Zahrnovala pravidla pro bibliografický popis i pro volbu autorských a názvových záhlaví. Vyšla v oddělených vydáních pro USA (Catalog Rules, Author and Title Entries) a pro Anglii (Cataloguing Rules, Author and Title Entries). Jednalo o první mezinárodní spolupráci v oblasti tvorby katalogizačních pravidel.[5] Ve 30. letech začaly probíhat diskuse mezi ALA a LA o revizi anglo-amerických pravidel. Důvodem byl zejména nárůst knihoven, které odebíraly od Kongresové knihovny katalogizační lístky (vytvořené podle vlastních pravidel Kongresové knihovny), zatímco anglo-americká katalogizační pravidla z roku 1908 nebyla tak využívaná. Proto ALA v roce 1930 vytvořila podvýbor, který měl začít pracovat na revizi katalogizačních pravidel a označit hlavní problémy. V roce 1941 bylo publikováno předběžné (preliminary) druhé vydání anglo-amerických pravidel.[5] Protože bylo vydání z roku 1941 kritizováno jako příliš podrobné a komplikované, vydala ALA v roce 1949 nově revidovaná, zjednodušená pravidla A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries, ta však obsahovala pouze pravidla pro záhlaví. Proto Kongresová knihovna ještě ve stejném roce vydala vlastní pravidla pro bibliografický popis Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress, která byla mnohem jednodušší než pravidla ALA z roku 1941. Byla přijata ALA a později v prakticky nezměněné podobě zahrnuta do prvního vydání AACR v roce 1967.[5]


Ocenění

  • 1977 - ocenění Melvil Dewey Medal.
  • 2002 - nejvyšší čestné vyznamenání ALA, za celoživotní přínos v oblasti katalogizace [6]


Dílo

[7]

Publikace

  • 1943 - Lubetzky, Seymour. Manual of Descriptive Cataloging: Preliminary Draft, for Official Use Only. Library of Congress 1943.
  • 1960 - Lubetzky, Seymour. Code of cataloging rules: author and title entry. An unfinished draft for a new edition of cataloging rules. American Library Association, 1960.
  • 1969 - Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging: Final Report. Los Angeles: Institute of Library Research, 1969.
  • 1969 - Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging: Problems and Principles. Institute of Library Research, 1969.
  • 1969 - Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging: Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles: Institute of Library Research, 1969.
  • 1976 - Lubetzky, Seymour. Cataloging Rules and Principles: A Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for Their Revision. University Microfilms International, 1976.
  • 2001 - Lubetzky, Seymour. Writings on the Classical Art of Cataloging. Libraries Unlimited, 2001.

Články

  • 1956 - Lubetzky,Seymour. Panizzi vs the ‘finding catalog’In Journal of Cataloging & Classification 12 (1956).
  • 1959 - Lubetzky, Seymour. Report on the revision of the ALA cataloging rules (with summary of discussion), In Catholic Library Association Proceedings of the thirty-fi fth annual conference held in Chicago,Illinois, March 31–April 3, 1959 (Villanovaaa: Catholic Library Association, 1959)
  • 1972 - Lubetzky, Seymour, Hayes, R.M. Bibliographic Dimensions in Information Control. American Documentation (Pre-1986).


http://www.nytimes.com/2003/04/13/us/seymour-lubetzky-104-librarian-dies.html

Odkazy

Reference

  1. ↑ ENGLE, Shaena. Seymour Lubetzky, UCLA Professor Emeritus and Pioneer in Cataloging, Dies at 104. [online].[cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://newsroom.ucla.edu/releases/Seymour-Lubetzky-UCLA-Professor-4141.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 CARPENTER, Michael. Seymour Lubetzky as a Teacher of Cataloging [online]. In: Cataloging & Classification Quarterly, 1998, 25(2-3), 181-190. [cit. 2016-01-19] Publikováno: 2009-23-10. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1300/J104v25n02_14. ISSN: 0163-9374 (Print) 1544-4554 (Online)
  3. ↑ Zelwa. In: Wikipedia: the free encyklopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2003. Datum poslední editace 09.03. 2013 v 02:15. [cit. 2016-01-20]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Zelwa,_Sejny_County
  4. ↑ Tarbut. In: Wikipedia: the free encyklopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2003. Datum poslední editace 15.09. 2015 v 04:14. [cit. 2016-01-20]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Zelwa,_Sejny_County
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 HALMICHOVÁ, Miluše. Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel. Praha, 2006. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Barbora Drobíková.
  6. ↑ Honoring the Best of the Best: ALA Award Winners 2002. American Libraries, 2002, vol. 33, no. 8. pp. 54-63. ISSN 0002-9769.
  7. ↑ GALEFFI, Agnese. Biographical and Cataloguing Common Ground: Panizzi and Lubetzky, Kindred Spirits Separated by a Century. Library & Information History. [online].[cit. 2016-01-22] 2009, roč. 25, č. 4, s. 227-246. ISSN 17583489.

Použité zdroje

  • CARPENTER, Michael. Seymour Lubetzky as a Teacher of Cataloging [online]. In: Cataloging & Classification Quarterly, 1998, 25(2-3), 181-190. [cit. 2016-01-19] Publikováno: 2009-23-10. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1300/J104v25n02_14. ISSN: 0163-9374 (Print) 1544-4554 (Online)
  • HALMICHOVÁ, Miluše. Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel. Praha, 2006. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Barbora Drobíková
  • ENGLE, Shaena. Seymour Lubetzky, UCLA Professor Emeritus and Pioneer in Cataloging, Dies at 104. [online].[cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://newsroom.ucla.edu/releases/Seymour-Lubetzky-UCLA-Professor-4141.
  • Honoring the Best of the Best: ALA Award Winners 2002. In: American Libraries, 2002, vol. 33, no. 8., pp. 54-63. online].[cit. 2016-01-22]. ISSN 0002-9769.
  • GALEFFI, Agnese. Biographical and Cataloguing Common Ground: Panizzi and Lubetzky, Kindred Spirits Separated by a Century. In: Library & Information History. 2009, roč. 25, č. 4, s. 227-246. [online].[cit. 2016-01-22]. ISSN 1758-3489.

Klíčová slova

Informační věda, knihovnictví, knihovníci, katalogizace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Seymour_Lubetzky&oldid=29982“