Šifry

Šifra FairPlay
Tuto šifru vynalezl Charles Wheatstone. Sloužila k utajení telegrafických zpráv. Ch. Wheatsone ji pojmenoval po svém příteli velkým zastáncem této šifry- Lyon Fairplay. Šifru Britové použili v 2 burských válkách a během 1. svět.války. Patří do tzv.ručních šifer, ale o dost hůře se dá dekódovat. Odolala i frekvenční analýze. Mohli bychom říci, že vlastně funguje jako bigramová záměna. Dvě dvojice písmen se zamění za jinou dvojici písmen. Nejdříve se text takto upravil a poté použili abecední čtverec- podle pěti pravidel se zašifruje. V abecedním čtverci bylo důležité, dohodnout se na společném klíčovém slově.

• ECB (Electronic Cipher Book)

- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu

- velice snadno prolomitelný

• CBC (Cipher Block Chaining)

- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky => využívá k tomu nonekvivalenci (XOR)

- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB

Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti pseudonáhodných čísel, která jsou generována zpětnou vazbou.

• CFB (Cipher Feedback Mode)

- „generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”

- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení

• OFB (Output Feedback Mode)

- „generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”

- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru

Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.

• EDE (Encryption-Decryption-Encryption)

- tři šifrovací bloky zapojené do série

- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2