Reflexní oblouk: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Soubor:Schéma Reflexního Oblouku.jpg|bezrámu|vpravo|Popis reflexního oblouku<ref>Commons.wikimedia.org. Retrieved from:http://www.wikiskripta.eu/inde…“) |
|||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
*vegetativní (viscerální) neurony | *vegetativní (viscerální) neurony | ||
*dostředivý (senzitivní) neuron jde k vegetativnímu centru, vegetativním gangliím a odtud jde k nadřazeným příslušným místům. Pomocí převodu sympatiku/parasympatiku se dělí další neuron, odtud jde do [[Centrální nervová soustava|CNS]], kde odcházejí kolaterály k nadřazeným orgánům, které regulují vegetativní systém (nadřazený systém vegetativního aparátu je v hypotalamu) | *dostředivý (senzitivní) neuron jde k vegetativnímu centru, vegetativním gangliím a odtud jde k nadřazeným příslušným místům. Pomocí převodu sympatiku/parasympatiku se dělí další neuron, odtud jde do [[Centrální nervová soustava|CNS]], kde odcházejí kolaterály k nadřazeným orgánům, které regulují vegetativní systém (nadřazený systém vegetativního aparátu je v hypotalamu) | ||
+ | |||
+ | '''Reflexy se dále dělí na podmíněné a nepodmíněné''' | ||
+ | ==== Podmíněný reflex ==== | ||
+ | Jedná se o typ učení vznikající tzv. podmiňováním. Klasicky se tedy jedná o reakci na jistý podnět, podnět ale může být nahrazen a reakce zůstává stejná. Dobrým příkladem vytvoření podmíněné rekce je práce [[Ivan Patrovič Pavlov|I.P. Pavlova]] se slinnými žlázami psů reagujících na jídlo a zvonění zvonkem. | ||
+ | Druhým typem podmíněného reflexu je tzv. operativní podmiňování, které souvisí s činností subjektu. Jedná se o pozitivní i negativní podmiňování, které má zapříčinit žádanou úpravu chování subjektu. Příkladem může být odměna ve formě sladkosti pro dítě za kupříkladu poděkování a pohlavek za sprostou mluvu. | ||
+ | ==== Nepodmíněný reflex ==== | ||
+ | Jedná se o zcela automatické reakce, které se za daných podmínek vždy dostaví. Má je na svědomí genetická stavba jedince a jeho nervů. Jedná se jak o patelární reflexy (pohyb nohy po ťuknutí do podkolenní jamky), tak o obranné reflexy (kašlání, automatické odtáhnutí části těla při způsobení popálení, mrkání,..). | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]] | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] |
Verze z 28. 1. 2016, 09:09
Reflex je základní funkční jednotka nervového systému. Je tvořen reflexním obloukem
- Reflexní oblouk je tvořen
- receptor -přijímá podněty
- aferentní (dostředivá) dráha - vede podnět do CNS
- Centrální nervová soustava- podnět zpracuje
- eferentní (odstředivá) dráha - vede podnět podle charakteru buď do svalu nebo žlázy
- efektor- sval či žláza vykonávající činnost[2]
Obsah
Dělení reflexů
- Reflexy členíme podle počtu neuronů a synaptických přenosů:[3]
Jednoduchý reflex
dvouneuronový, monosynaptický (2 neurony, 1 synapse)
- ze svalového vlákna odchází dostředivé (aferentní, senzitivní) dráhy, které vstupují zadními kořeny do míchy, jdou do předních rohů míšních, dochází k synaptickému přepojení, odtud vychází druhé vlákno (odstředivé, eferentní, motorické) směrem ke svalovému vláknu
- funkčně: propriorecepční reflexy -> rychlé, aktivní, nepodléhají výraznému zdržení,
přepojení na synapsích je krátké, většinou tyto reflexy nemají kontrolu z nadřazených center mozkové kůry a tím pádem se nedají ovlivnit vůlí, jsou časově neunavitelné
- příklad: patelární reflex (klepnutí do kolena)-> i když bude klepat hodinu, pořád budeme nohu stejně rychle vystřelovat
Složitější reflex
tříneuronový, disynaptický (3 neurony, 2 synapse)
- receptor, z kůže vychází dostředivý (senzitivní) neuron, vstupuje zadními kořeny do míchy, kde dochází k synaptickému přepojení, v rámci míchy jde o 1 vmezeřený interneuron, jde do předních kořenů míchy a z předních kořenů míchy vychází motoneuron, který jde ke svalu
- funkčně: exterorecepční reflexy -> o něco složitější, u některých se nadřazené centrum už podílí (vliv mozkové kůry), bolestivé reflexy, mohou být do jisté míry ovlivnitelné vůlí
Komplikovaný reflex
multineuronový, multisynaptický
- už se nelze spočítat kolik je neuronů a kolik synapsí
- vegetativní (viscerální) neurony
- dostředivý (senzitivní) neuron jde k vegetativnímu centru, vegetativním gangliím a odtud jde k nadřazeným příslušným místům. Pomocí převodu sympatiku/parasympatiku se dělí další neuron, odtud jde do CNS, kde odcházejí kolaterály k nadřazeným orgánům, které regulují vegetativní systém (nadřazený systém vegetativního aparátu je v hypotalamu)
Reflexy se dále dělí na podmíněné a nepodmíněné
Podmíněný reflex
Jedná se o typ učení vznikající tzv. podmiňováním. Klasicky se tedy jedná o reakci na jistý podnět, podnět ale může být nahrazen a reakce zůstává stejná. Dobrým příkladem vytvoření podmíněné rekce je práce I.P. Pavlova se slinnými žlázami psů reagujících na jídlo a zvonění zvonkem. Druhým typem podmíněného reflexu je tzv. operativní podmiňování, které souvisí s činností subjektu. Jedná se o pozitivní i negativní podmiňování, které má zapříčinit žádanou úpravu chování subjektu. Příkladem může být odměna ve formě sladkosti pro dítě za kupříkladu poděkování a pohlavek za sprostou mluvu.
Nepodmíněný reflex
Jedná se o zcela automatické reakce, které se za daných podmínek vždy dostaví. Má je na svědomí genetická stavba jedince a jeho nervů. Jedná se jak o patelární reflexy (pohyb nohy po ťuknutí do podkolenní jamky), tak o obranné reflexy (kašlání, automatické odtáhnutí části těla při způsobení popálení, mrkání,..).
Reference
- ↑ Commons.wikimedia.org. Retrieved from:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Sch%C3%A9ma_Reflexn%C3%ADho_Oblouku.jpg
- ↑ Orel, M., & Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.
- ↑ Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.