Hmat

Hmat je jeden z pěti smyslů vnímání. Dále tam patří sluch, čich, zrak a chuť. Hmat je velmi důležitý pro slepé tzv. nevidomé občany, kteří si ohmatáním sochy dokáží v mysli představit, jak socha vypadá.

„Hmat je soubor několika různých smyslů, které umožňují získávat informace z okolí pomocí receptorů „zabudovaných“ v kůži. Stimulace jsou např. tlak, bolest, chlad, teplo,… souhrnně se nazývají taktilní kontakt. Hmatové receptory jsou po těle rozmístěny s různou hustotou jedno z nejcitlivějších míst je na konečcích prstů a špičce jazyka a nejméně v oblasti zad.“(1)

„Mezilidský kontakt pomocí hmatu se nazývá haptika.“(1) Zatímco zrak vnímáme jedním orgánem, očima, hmat vnímáme v podstatě celou plochou těla. Úplně stejně dokážeme díky hmatu zpracovat mnohem více informací o váze, povrchu, hmotě co daný objekt tvoří. Hmat nám umožňuje získat mnoho užitečných poznatků a nevidomým pomáhá najít cestu.

„Rovněž v našem těle funguje jako účinný poplašný systém: pocit tepla nebo bolesti často varuje náš mozek dříve, než si dokážeme uvědomit, že tělo je možná ohroženo. Tělo bezprostředně zareaguje ochranným reflexem – např. ucukneme rukou dříve, než se stačíte vážně popálit o rozžhavený předmět.“(2)

Tělíska

Mnoho vědeckých výzkumů zjišťovalo, jak vlastně hmat funguje. Po prvním objevu, že hmat reaguje na nervová zakončení, ovládla chybný názor, že každý receptor reaguje jen na nějaký určitý podmět např. teplo, bolest,…etc. Názor byl později opraven. Ovšem existuje několik receptorů specializující se na jednu určitou stimulaci. Tato zakončení se nachází v dermis tzv. škáře a v nejvnitřnější vrstvě.

„Ruffiniho tělísko – specializované nervové zakončení v kůži důležité pro vnímání tepla,

Meissnerovo tělísko – druh smyslového hmatového tělíska; specializované nervové zakončení, zejm. na špičkách prstů,

Krauseho tělísko – pro vnímání chladu,

Pacinianova tělíska - pro vnímání tlaku.“(2)

Perlička na konec: Muži jsou podle měření prahu bolesti citlivější na bolest než ženy.

Central Pocket Loop Whorl in a left little finger

Papilární linie

jsou kožní lišty, které se tvoří na bříšcích prstů horních i dolních končit. Jsou indiviuální a neexistují dva lidé se stejnými papilárními liniemi. Věda, která se jimi zabývá se nazývá Daktyloskopie a zkoumá otisky prstů s jejíž pomocí se nejčastěji identifikuje osoba, která spáchala kriminální čin nebo identifikována oběť.

Není možné se jich zcela zbavit, pokud dojde k poškození povrchové vrstvy kůže, obnoví se i s papilárními liniemi ale vznikne malé zjizvení, kde jsou linie přerušeny.

Mark and Scott Kelly at the Johnson Space Center, Houston Texas

Nabízí se otázka zda u jednovaječných dvojčat jsou totžné i papilární linie. Jednovaječná dvojčata nejsou nikdy stoprocentně stejná. I když matou své okolí mají mezi sebou jisté odchylky. V dospělosti se od sebe liší více než v dětství. Což lze vidět na dvoječatech Kellyovích.

Zdroje a citace

1) Hmat. Wikipedia [online]. 25. 9. 2014 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmat

2) HRONKOVÁ, Veronika. Hmat. Galaktis: Moderní vzdělávání [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/hmat/

3) Hmat a bolest. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.cpzp.cz/clanek/985-0-Hmat-a-bolest.html

4) Papilární linie. In: Velký lékařský slovník [online]. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/papilarni-linie

5) Mají jednovaječná dvojčata stejné otisky prstů? In: Přírodovědci.cz [online]. 2013 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/901