Charles Sanders Peirce

Charles Sanders Peirce (10. září 1839 – 19. duben 1914) byl americký polyhistor – vědec, matematik, logik, sémiotik, narozený v rodině harvardského profesora matematiky a astronomie Benjamina Peirce. Ačkoliv byl sám vystudovaným chemikem, je v dnešní době považován především za filosofa - myšlenkového zakladatele pragmatismu. Pro jeho přínos v oblasti sémiotiky je nazýván také otcem moderní sémiotiky. Ve svém bádání se věnoval mimořádně široké škále témat: od matematiky, matematické logiky, fyziky, geodézie, spektroskopie, a astronomie (tedy matematice a přírodním vědám) na straně jedné, k psychologii, antropologii, historie a ekonomie na straně druhé (i humanitním a společenským vědám).

Filosofie

Ch.S.Peirce, od mladých let ovlivněný četbou Kantovy Kritiky čistého rozumu, je jedním z hlavních představitelů pragmatismu, filosofického směru, který klade do popředí lidské jednání. Pouze lidským jednáním lze dojít k poznání, které je ovšem omylné a nelze jej definitivně potvrdit. a to pomocí dedukce (z obecného usuzujeme na konkrétní), indukce (z pravidelnosti usuzujeme na obecné) a abdukce (hypotetický závěr na základě konkrétního a pravidelného).

Logika

"Množství Peircových objevů je vskutku zarážející, jen jeho vlastních logických systémů jsou desítky. Zásadní vliv pro logiku mělo jeho dílo z roku 1870 Description of a notation for the Logic of Relatives, kde je poprvé v historii představena kompletní syntax pro logiku relací.C. S. Peirce poprvé ukázal dlouho před Ernstem Zermelem, jednoduchou axiomatickou teorii množin. V textu On the logic of number představil i axiomatizaci aritmetiky pomocí uspořádaných relací(...). Nezávisle na Dedekindovi definoval nekonečnost množiny jako prostou zobrazitelnost na vlastní  část a dosáhl dalších  četných úspěchů  v matematice a logice."

Sémiotika

Teorie jazykového znaku

Znak je v pohledu Peircovy sémiotiky něco (reprezentant), za čím se skrývá něco jiného (objekt) a existuje někdo, kdo si tento vztah uvědomuje (interpretant). Podle Peircovy teorie je model jazykového znaku trojčlenný, toto je možno demonstrovat na tzv. sémiotickém trojúhelníku. Peirce dělí znaky na tři typy: ikony, indexy a symboly. Ikonický je znak, jehož složky jsou spojeny jistou (nejčastěji vnější) podobností, př. piktogram, metafora. Indexem rozumíme znak, mezi jehož označovaným a označujícím panuje kauzální vztah, např. z kouře usuzujeme na blízkost ohně. Symbolické jsou takové znaky, kde vztah mezi označovaným a označujícím je konvenční.

Bibliografie

První sebrané spisy vyšly až posmrtně ve třicátých letech na základě jeho pozůstalosti.

• PEIRCE, Ch.S., Collected Papers, Vol. 1-6. Cambridge: Harvard University Press, 1931-1935.
  

I. Principles of Philosophy (1931)
II. Elements of Logic (1932)
III. Exact Logic (1933) IV. The Simplest Mathematics (1933)
V. Pragmatism and Pragmaticism (1934)
VI. Scientific Metaphysics (1935)

• PEIRCE, Ch.S., Collected Papers, Vol. 7-8. Cambridge: Harvard University Press, 1958.
  

VII. Science and Philosophy (1958)
VIII. Reviews, Correspondence, and Bibliography (1958)

• PEIRCE, Ch.S., Reasoning and the Logic of Things. The Cambridge Conferences Lectures of 1898. Cambridge: Harvard University Press, 1992.
• PEIRCE, Ch.S., The essential Peirce: selected philosophical Writings. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press, 1992.
• PEIRCE, Ch.S., The essential Peirce: selected philosophical Writings. Vol. 2. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press, 1998.

Odkazy

Reference

Charles Sanders Peirce. Wikipedia: The Free Encyclopedia. [online]. Wikimedia Foundation. akt. 13.1.2016. [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Sanders_Peirce