Herakleitův názor na člověka: Porovnání verzí

Řádek 9: Řádek 9:
 
'''1. Podstatou života je dění''', člověka musíme posuzovat nejen podle toho, čím je v současném okamžiku, nýbrž také podle toho, čím '''se stává'''.
 
'''1. Podstatou života je dění''', člověka musíme posuzovat nejen podle toho, čím je v současném okamžiku, nýbrž také podle toho, čím '''se stává'''.
  
−
'',,Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky podle Hérakelita ani se dvakrát dotknout pomíjivé, svou povahou totožné podstaty. Ta se prudkostí a rychlostí své změny rozptyluje a zase spojuje...přichází a zase odchází'''' (Zl. B 91 z Plutarcha)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</div></ref>.
+
'',,Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky podle Hérakelita ani se dvakrát dotknout pomíjivé, svou povahou totožné podstaty. Ta se prudkostí a rychlostí své změny rozptyluje a zase spojuje...přichází a zase odchází'''' (Zl. B 91 z Plutarcha)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
  
 
* V této analogii s tekoucí řekou demonstruje Hérakleitos proměnlivost, pomíjivost a přechodnost života (bytí). Tento postoj dokumentuje další zlomek B 49a ze stoika Hérakleita:
 
* V této analogii s tekoucí řekou demonstruje Hérakleitos proměnlivost, pomíjivost a přechodnost života (bytí). Tento postoj dokumentuje další zlomek B 49a ze stoika Hérakleita:
  
−
'',,Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme''''<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</div></ref>.
+
'',,Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme''''<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
  
 
'''2. Život se odvíjí na jedné straně jako boj mezi protiklady a na straně druhé jako dočasná harmonie (jednota)'''. Toto bipolární založení lidské přirozenosti je pro Hérakleita jejím určujícím atributem.
 
'''2. Život se odvíjí na jedné straně jako boj mezi protiklady a na straně druhé jako dočasná harmonie (jednota)'''. Toto bipolární založení lidské přirozenosti je pro Hérakleita jejím určujícím atributem.
  
−
'',,Hérakleitos kárá toho, kdo napsal: Kéž mezi bohy a kéž mezi lidmi by zanikly sváry! Neboť by nebylo harmonie, kdyby nebylo vysokého a nízkého tónu, ani by nebylo živočichů bez samice a samce, kteří jsou protivami''(Zl. A 22 z Aristotela)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</div></ref>.
+
'',,Hérakleitos kárá toho, kdo napsal: Kéž mezi bohy a kéž mezi lidmi by zanikly sváry! Neboť by nebylo harmonie, kdyby nebylo vysokého a nízkého tónu, ani by nebylo živočichů bez samice a samce, kteří jsou protivami''(Zl. A 22 z Aristotela)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
  
 
* Skrze tuto harmonii se prosazuje '''boj''', který je hybnou silou veškerého dění, je v základu vzniku a zániku všech věcí, vše se děje ve sváru a napětí mezi protiklady.
 
* Skrze tuto harmonii se prosazuje '''boj''', který je hybnou silou veškerého dění, je v základu vzniku a zániku všech věcí, vše se děje ve sváru a napětí mezi protiklady.
  
−
'',,Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny učinil bohy, druhé lidmi, jedny udělal otroky, druhé svobodnými''''(zl. B 53 z Hippolyta)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</div></ref>.
+
'',,Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny učinil bohy, druhé lidmi, jedny udělal otroky, druhé svobodnými''''(zl. B 53 z Hippolyta)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
  
 
'''3. Ve světě je všemu společný logos (rozum)'''. Člověk jedná jako rozumná bytost pouze za předpokladu, že logu porozumí.
 
'''3. Ve světě je všemu společný logos (rozum)'''. Člověk jedná jako rozumná bytost pouze za předpokladu, že logu porozumí.
Řádek 28: Řádek 28:
  
 
'''Bdící''' sdílejí racionální, přehledný, smysluplný svět ve svém zákonitém řádu - KOSMOS KOINOS<br />
 
'''Bdící''' sdílejí racionální, přehledný, smysluplný svět ve svém zákonitém řádu - KOSMOS KOINOS<br />
−
'''Spící''' se uzavírají do svého vnitřního, snového, soukromého světa - KOSMOS IDIOS
+
'''Spící''' se uzavírají do svého vnitřního, snového, soukromého světa - KOSMOS IDIOS<ref>Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi (5. vyd.). V Praze: Paseka.</ref>
  
 
Cesta od KOSMOS IDIOS ke KOSMOS KOINOS je pro Hérakleita filozofickou cestou a ta vede pouze přes poznání sebe sama.
 
Cesta od KOSMOS IDIOS ke KOSMOS KOINOS je pro Hérakleita filozofickou cestou a ta vede pouze přes poznání sebe sama.
  
−
'',,Vyhledal jsem sebe samého'''' (Zl. B 101 z Plutarcha)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</div></ref>.
+
'',,Vyhledal jsem sebe samého'''' (Zl. B 101 z Plutarcha)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
  
−
Na konci této cesty je poznání obecného logu jako racionálního základu bytí v jeho rozmanitosti a protikladnosti. Harmonizující činitel v boji protikladů a uznání skutečnosti že '',,vše je jedním'''' (zl. B 50 z Hippolyta)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</div></ref>.
+
Na konci této cesty je poznání obecného logu jako racionálního základu bytí v jeho rozmanitosti a protikladnosti. Harmonizující činitel v boji protikladů a uznání skutečnosti že '',,vše je jedním'''' (zl. B 50 z Hippolyta)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 1. 5. 2016, 14:07

Hérakleitos Efeský (asi 540 - 480 př.n.l.)

  • někdy nazýván temný nebo plačící filozof
  • pocházel z rodu efeských králů, kteří spravovali mysteria eleusinské Démétry
  • své královské funkce se vzdal ve prospěch bratra a odebral se do hor, kde žil jako poustevník
  • autodidakt, který se ve svých dílech svým stylem (antitetická stavba) výrazně odlišil od filozofů tehdejší doby[1]
  • pro svůj důraz na procesy dění jeden ze zakladatelů dialektiky a v psychologii předchůdce dynamicky orientovaných směrů

Hlavní myšlenky o člověku

1. Podstatou života je dění, člověka musíme posuzovat nejen podle toho, čím je v současném okamžiku, nýbrž také podle toho, čím se stává.

,,Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky podle Hérakelita ani se dvakrát dotknout pomíjivé, svou povahou totožné podstaty. Ta se prudkostí a rychlostí své změny rozptyluje a zase spojuje...přichází a zase odchází'' (Zl. B 91 z Plutarcha)[2].

  • V této analogii s tekoucí řekou demonstruje Hérakleitos proměnlivost, pomíjivost a přechodnost života (bytí). Tento postoj dokumentuje další zlomek B 49a ze stoika Hérakleita:

,,Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme''[3].

2. Život se odvíjí na jedné straně jako boj mezi protiklady a na straně druhé jako dočasná harmonie (jednota). Toto bipolární založení lidské přirozenosti je pro Hérakleita jejím určujícím atributem.

,,Hérakleitos kárá toho, kdo napsal: Kéž mezi bohy a kéž mezi lidmi by zanikly sváry! Neboť by nebylo harmonie, kdyby nebylo vysokého a nízkého tónu, ani by nebylo živočichů bez samice a samce, kteří jsou protivami(Zl. A 22 z Aristotela)[4].

  • Skrze tuto harmonii se prosazuje boj, který je hybnou silou veškerého dění, je v základu vzniku a zániku všech věcí, vše se děje ve sváru a napětí mezi protiklady.

,,Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny učinil bohy, druhé lidmi, jedny udělal otroky, druhé svobodnými''(zl. B 53 z Hippolyta)[5].

3. Ve světě je všemu společný logos (rozum). Člověk jedná jako rozumná bytost pouze za předpokladu, že logu porozumí.

  • Logos má v díle Hérakleita asi 6 významů: slovo, řeč, smysl, rozum lidí, rozum nad člověkem, zákon
  • Logos je společný pro všechny lidi, ale promlouvám jen k těm, kteří se k němu probudí.

Bdící sdílejí racionální, přehledný, smysluplný svět ve svém zákonitém řádu - KOSMOS KOINOS
Spící se uzavírají do svého vnitřního, snového, soukromého světa - KOSMOS IDIOS[6]

Cesta od KOSMOS IDIOS ke KOSMOS KOINOS je pro Hérakleita filozofickou cestou a ta vede pouze přes poznání sebe sama.

,,Vyhledal jsem sebe samého'' (Zl. B 101 z Plutarcha)[7].

Na konci této cesty je poznání obecného logu jako racionálního základu bytí v jeho rozmanitosti a protikladnosti. Harmonizující činitel v boji protikladů a uznání skutečnosti že ,,vše je jedním'' (zl. B 50 z Hippolyta)[8].

Odkazy

Reference

  1. ↑ Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi (5. vyd.). V Praze: Paseka.
  2. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  3. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  4. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  5. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  6. ↑ Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi (5. vyd.). V Praze: Paseka.
  7. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  8. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Použitá literatura

  • Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. V Praze: Paseka.

Doporučená literatura

  • Störig, H. (1999). Malé dějiny filozofie. Praha: Vyšehrad.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Herakleitův_názor_na_člověka&oldid=33479“