Knihovny v období renesance a humanismu

Na počátku renesance mělo rozhodující úlohu v oblasti kultury a knihovnictví měšťanstvo spolu s vlivem šlechty. Významné osobnosti související s českými knihovnami byli Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Velký vliv pro rozvoj knihoven měl vynález knihisku. První tisk v Čechách byla latinská Statuta arcibiskupa Arnošta z Pardubic vytištená roku 1476 v Plzni. Spolu s knihvnami se rozvíjelo i renesanční školství.

Školní knihovny

Školní knihovny patřily do skupiny institucionálních knihoven a vytvářely se od konce 15. století. Velký význam měly knihovny kolejí Univerzity Karlovy. Knihovní fondy byly tvořeny zejména rukopisy a později je tvořily tištěné knihy. Tyto knihovny využívali omezeně pouze členové univerzity.

Významná byla také jezuitská pražská kolej a její knihovna. Rozsah jejího knihovního fondu se rychle rozrůstal díky darům a nákupu, ačkoli nedostávala od jezuitů žádné finance. Půjčovat knihy byla možno jen se souhlasem rektora školy. Mimo jiné dalším příkladem školních knihoven byly knihovní fondy městských latinských škol. Patří sem známý fond chebské školy, který zahrnoval školní literaturu z oblasti gramatiky, rétoriky, logiky, hudby a dalších oborů. Za zmínku stojí také knihovna školy v Jáchymově.

Klášterní a kapitulní knihovny

Významnou úlohu měla knihovna pražské svatovítské kapituly. Do knihovny poskytli dary děkan Hilarius z Litoměřic, Václav z Krumlova a Alexij z Třeboně. V 16. století se fond příliš nerozšiřoval a v v 17. století fond obohatily knihy Jiřího Beartholda z Breitenberka. Pro vyšehradskou kapitulní knihovnu byl v tomto obdbí charakteristický úpadek. A proto v 16. nebo v 17. století knihovna zanikla.Stálicí mezi kapitulními knihovnami byl fond olomoucké kapitulní knihovny. V hustiské době její ztráty byly minimální a fond neustále narůstal. Mnoho knižních přírůstků bylo zaznamenáno na přelomu 15. a 16. století díky četným darům a odkazům členů kapituly.

Klášterní knihovny po husitských válkách se rozvíjely velmi omezeně. Teprve koncem 16. století se situace trochu změnila k lepšímu. Významná byla knihovna premonstrátského kláštera na Strahově. Lze také jmenovat knihovní fond kláštera augustiniánů u sv. Tomáše v Praze, dominikánský klášter v Chebu, klášter klarisek v Českém Krumlově, benediktinský klášter v Rajhradě, kartuziánský klášter v Dolanech u Olomouce. Největšího rozvoje dosáhla jihočeská kaplanská knihovna v Českém Krumlově. Odkázala jí skoro celou svou knihovnu rožmberský kancléř Václav z Rovného. V Českém Krumlově byla také soukromá prelátská knihovna s tištěnou teologickou literaturou a rukopisy. V Brně vznikla knihovna při farním kostele sv. Jakuba, jejíž součástí byly misály, bible a díla klasiků.

Knihovny městské

Městské knihovna se řadily k světským institucionálním knihovnám. Nejednalo se o veřejné instituce, jak je tomu dnes. Budovaly se při městských radách. Čtenáři byli představitelé města a význační občané. Zvláště se rozvíjela obecní knihovna na Starém Městě pražském a její fond zahrnoval mnoho knih darovaných samotnými měšťany. Známá je také městská knihovna ve Vodňanech, kterou založil Havel Gelasius Vodňanský v rámci svého knižního odkazu vodňanské škole. Tato knihovna obsahovala české a latinské tisky klasiků a teologické práce.

Osobní knihovny

Ke konci 15. století se začaly objevovat osobní knihovny církevních představitelů a světských osobností. Patří sem zejména knihovní soubor Alexije Třeboňského, který se zaměřoval na právo, klasické autory, astronomii a filozofii. Výjimečná byla i knihovna Jana Herttembergera z Lokte. Svoji knihovnu vybudoval také Antonín Brus z Mohelnice a fond zahrnoval především teologické knihy.