Cirkadiánní rytmus: Porovnání verzí
m Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
m Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení; samotní psychologové tuto možnost v té době silně odmítali.<ref>Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.</ref> Poslední výzkumy ukazují významnou podobnost ve struktuře fungování cirkadiánních hodin napříč různými živočišnými druhy, jež jsou vyvolávány fyziologickými, biochemickými a molekulárními jevy, které se dějí v organismu.<ref>Salem Press Encyclopedia of Health (2016). ''Circadian rhythms.'' January, 2014, 6p</ref> | + | Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení; samotní psychologové tuto možnost v té době silně odmítali.<ref>Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.</ref> Poslední výzkumy ukazují významnou podobnost ve struktuře fungování cirkadiánních hodin napříč různými živočišnými druhy, jež jsou vyvolávány fyziologickými, biochemickými a molekulárními jevy, které se dějí v organismu.<ref>Salem Press Encyclopedia of Health (2016). ''Circadian rhythms.'' January, 2014, 6p</ref> |
Touto doménou se zabývá oblast chronobiologie | Touto doménou se zabývá oblast chronobiologie | ||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Cirkadiánní rytmy: | Cirkadiánní rytmy: | ||
| − | * Označení pro nastavení organismu v průběhu 24 hodin, které se děje v průběhu změn podmínek světlo-tma, a které pokračuje v periodě 24, | + | * Označení pro nastavení organismu v průběhu 24 hodin, které se děje v průběhu změn podmínek světlo-tma, a které pokračuje v periodě 24,0h i pokud je organismus izolován od vnějších vodítek |
| − | * | + | * Periodicita je řízena ednogenně ("biologickými hodinami"); rytmy existují i když je člověk v naprosto neperiodickém období |
| − | * | + | * Jedná se o biologické mechanismy, které zajišťují '''homeostázu''' → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických (teplota, složení moči a krve), hormonálních pochodů |
| − | * | + | * V izolovaném prostředí (když člověka zavřeme do tmy) se ukazuje, že vnitřní perioda není 24 hodin, ale je delší: jedná se o průměrné hodnoty mezi 24,2 - 24,5h |
| + | * Perioda 24,5h je průměrná vnitřní perioda u nevidomých; Helena Illnerová se přiklání k tomu, že tato délka je pravděpodobně nejpřirozenější, neboť nevidomí nejsou ovliněni světlem | ||
| + | * Pokud bychom žili v neperiodickém prostředí, tak by každému rytmy běžely s vnitřní periodou; každý má mírně odlišné periody a časy by se potom rozešly | ||
== Biologická úroveň == | == Biologická úroveň == | ||
[[Soubor:Hours from sleep onset.jpg|thumb|239x239px|Hodiny od nástupu spánku]] | [[Soubor:Hours from sleep onset.jpg|thumb|239x239px|Hodiny od nástupu spánku]] | ||
| Řádek 19: | Řádek 21: | ||
* V průběhu dne se, díky metabolické aktivaci, teplota zvyšuje, v poledne je teplota na vrcholu a odpoledne zase klesá. | * V průběhu dne se, díky metabolické aktivaci, teplota zvyšuje, v poledne je teplota na vrcholu a odpoledne zase klesá. | ||
* Kvůli těmto změnám se v nemocnicích měří teplota 3x denně. | * Kvůli těmto změnám se v nemocnicích měří teplota 3x denně. | ||
| − | * | + | * Velkou roli v tom hraje thalamus (reguluje spánek/bdění, chemické pochody) a melatonin (vznik v epifýze, jeho množství je závislé - přímá úměra - na slunečních paprscích) |
== Chemická úroveň == | == Chemická úroveň == | ||
* této úrovni odpovídají hormony | * této úrovni odpovídají hormony | ||
| Řádek 44: | Řádek 46: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
| − | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] | + | |
| + | Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606. | ||
| + | |||
| + | Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606. | ||
| + | |||
| + | Gillete, M. (2013). Chronobiology : biological timing in health and disease, 199 () Academic Press, [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] | ||
[[Kategorie: Neuropsychologie|*]] | [[Kategorie: Neuropsychologie|*]] | ||
Verze z 29. 5. 2016, 09:23
Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení; samotní psychologové tuto možnost v té době silně odmítali.[1] Poslední výzkumy ukazují významnou podobnost ve struktuře fungování cirkadiánních hodin napříč různými živočišnými druhy, jež jsou vyvolávány fyziologickými, biochemickými a molekulárními jevy, které se dějí v organismu.[2]
Touto doménou se zabývá oblast chronobiologie
Helena Illnerová [3]
Cirkadiánní rytmy:
- Označení pro nastavení organismu v průběhu 24 hodin, které se děje v průběhu změn podmínek světlo-tma, a které pokračuje v periodě 24,0h i pokud je organismus izolován od vnějších vodítek
- Periodicita je řízena ednogenně ("biologickými hodinami"); rytmy existují i když je člověk v naprosto neperiodickém období
- Jedná se o biologické mechanismy, které zajišťují homeostázu → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických (teplota, složení moči a krve), hormonálních pochodů
- V izolovaném prostředí (když člověka zavřeme do tmy) se ukazuje, že vnitřní perioda není 24 hodin, ale je delší: jedná se o průměrné hodnoty mezi 24,2 - 24,5h
- Perioda 24,5h je průměrná vnitřní perioda u nevidomých; Helena Illnerová se přiklání k tomu, že tato délka je pravděpodobně nejpřirozenější, neboť nevidomí nejsou ovliněni světlem
- Pokud bychom žili v neperiodickém prostředí, tak by každému rytmy běžely s vnitřní periodou; každý má mírně odlišné periody a časy by se potom rozešly
Biologická úroveň
- Tělesná teplota
- 1 až 2 hodiny po usnutí dochází k poklesu teploty, v polovině spánku se teplota zase zvýší, a pak až ke konci zase klesá. Nejnižší teplotu má člověk těsně před probuzením.
- Nejnižší teplota je přibližně kolem 3:00 ráno, naopak nejvyšší odpoledne mezi 16:00 - 18:00
- V průběhu dne se, díky metabolické aktivaci, teplota zvyšuje, v poledne je teplota na vrcholu a odpoledne zase klesá.
- Kvůli těmto změnám se v nemocnicích měří teplota 3x denně.
- Velkou roli v tom hraje thalamus (reguluje spánek/bdění, chemické pochody) a melatonin (vznik v epifýze, jeho množství je závislé - přímá úměra - na slunečních paprscích)
Chemická úroveň
- této úrovni odpovídají hormony
- růstový hormon - simuluje anabolickou aktivitu, po usnutí se jeho hladina zvyšuje, od vrcholu noci pak prudce klesá a jeho hladina se zvyšuje až ve dne
- kortizol - v noci se jeho hladina pořád zvyšuje (na rozdíl od STH), ve dne jeho hodnoty klesají a kolísají
- pokud někoho zavřeme do temné místnosti, tak spánek/bdění, teplota a STH se budou stále držet té své křivky, nebude docházet k výkyvům; kortizon se ale tímto úplně rozhodí a nebude korelovat s cirkadiánními rytmy
Psychogenní úroveň
- Spánek/bdění
- Spánek nemá jednotnou definici, není ani dokázána biologická potřeba spánku
- Při 8 denní spánkové deprivaci se biologicky nezaznamenaly žádné fyziologické změny (v hormonech, imunitě,…)
- 2 fáze spánku:
Otázky
Následující otázky můžete využít ke zjištění, kolik jste si s tohoto článku zapamatovali faktů. Odpovědi naleznete níže.
- BCD
Odpovědi
- ABCD
Zdroje
Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606.
Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606.
Gillete, M. (2013). Chronobiology : biological timing in health and disease, 199 () Academic Press,
- ↑ Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.
- ↑ Salem Press Encyclopedia of Health (2016). Circadian rhythms. January, 2014, 6p
- ↑ Hydepark civilizace (2014). Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd [Videosoubor]. Retrieved from http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/213411058091116/
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
