Ontologie: Porovnání verzí
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. <ref>ZEMÁNEK, Jan. <i>Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API</i> [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617</ref>. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. <ref> MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. <i>Zpravodaj ÚVT MU</i> [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html</ref> | Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. <ref>ZEMÁNEK, Jan. <i>Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API</i> [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617</ref>. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. <ref> MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. <i>Zpravodaj ÚVT MU</i> [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html</ref> | ||
− | Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli systém reprezentace znalostí, v němž jsou mezi jednotlivými objekty nebo celými třídami objektů definovány sémantické vztahy. | + | Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli systém reprezentace znalostí, v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou sémantickou sílu (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) <ref name="bak">ČULÍKOVÁ, Martina. <i>Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění</i> [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/</ref>. <br /> |
+ | Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny sestupně podle sémantické síly:<br /> | ||
+ | 1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.<br /> | ||
+ | 2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.<br /> | ||
+ | 3. Tezaury.<br /> | ||
+ | 4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. <ref>BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. <i>Knihovna</i> [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm>. ISSN 1801-3252.</ref><br /> | ||
− | + | === Tvorba ontologie === | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. <ref name="bak" /> | |
− | + | === Využití ontologií === | |
− | + | Ontologie v mnoha směrech vylepšují a rozšiřují fungování webu. Mohou být použity ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. <ref name="anna" /> Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. [SVÁTEK – ONTOLOGIE WWW]<br /> | |
− | Ontologie v | + | === Ontologické jazyky === |
+ | |||
+ | Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29] | ||
+ | |||
+ | Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými formálními jazyky – ontologickými jazyky. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla konsorciem W3C publikována specifikace RDF. Jazyk RDF v syntaxi XML se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk RDF Schema (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je OWL. OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL. | ||
+ | |||
+ | Variantou k ontologickým jazykům je technologie Topic Maps, jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům. | ||
+ | |||
+ | Pro účely kombinace různých ontogií vznikl jazyk SKOS (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. [ontologie] | ||
+ | |||
+ | === Příklady ontologií na webu === | ||
+ | |||
+ | Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd. | ||
+ | |||
+ | Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům. | ||
+ | |||
+ | OBRÁZEK?: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Ontology#/media/File:FoafLogo.svg | ||
+ | |||
+ | GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo). | ||
+ | |||
+ | Music Ontology –d efinuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou. | ||
+ | |||
+ | [závěrečné pr. RDF] + [http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html]<br /> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Zdroje == | ||
+ | |||
+ | === Reference === | ||
+ | <references/> | ||
+ | |||
+ | === Literatura=== | ||
+ | |||
+ | === Související články === |
Verze z 30. 5. 2016, 23:11
Ontologie definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány sémantickými sítěmi a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.
Obsah
Ontologie z hlediska informatiky
Každá ontologie stojí na přesném a formálním definování pojmů a vztahů. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje taxonomii a soubor odvozovacích pravidel. Taxonomie definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. [1]
Struktura
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. [2]. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. [3]
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli systém reprezentace znalostí, v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou sémantickou sílu (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) [4].
Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny sestupně podle sémantické síly:
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.
3. Tezaury.
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. [5]
Tvorba ontologie
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. [4]
Využití ontologií
Ontologie v mnoha směrech vylepšují a rozšiřují fungování webu. Mohou být použity ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. [1] Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. [SVÁTEK – ONTOLOGIE WWW]
Ontologické jazyky
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. [1]
Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými formálními jazyky – ontologickými jazyky. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla konsorciem W3C publikována specifikace RDF. Jazyk RDF v syntaxi XML se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk RDF Schema (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je OWL. OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL.
Variantou k ontologickým jazykům je technologie Topic Maps, jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům.
Pro účely kombinace různých ontogií vznikl jazyk SKOS (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. [ontologie]
Příklady ontologií na webu
Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.
Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.
OBRÁZEK?: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Ontology#/media/File:FoafLogo.svg
GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo).
Music Ontology –d efinuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou.
[závěrečné pr. RDF] + [2]
Zdroje
Reference
- ↑ 1,0 1,1 MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web
- ↑ ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617
- ↑ MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html
- ↑ 4,0 4,1 ČULÍKOVÁ, Martina. Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/
- ↑ BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. Knihovna [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm>. ISSN 1801-3252.