|
|
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | ==Definice obsahové analýzy==
| |
| | | | |
| − | TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. <i>Obsahová analýza</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001586&local_base=KTD</ref>
| |
| − |
| |
| − | V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.<ref>HÁJEK, Martin. <i>Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů</i>. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.</ref>
| |
| − |
| |
| − | ==Přístupy==
| |
| − | ===Automatická indexace===
| |
| − | Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. <i>Automatická indexace</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001507&local_base=KTD</ref> Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.<ref name="AI">SCHWARZ, Josef. <i>Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie</i>. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu</ref>
| |
| − | ===Intelektuální indexace===
| |
| − | Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.<ref name="AI"/>
| |
| − | ===Konceptuální analýza===
| |
| − | Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.<ref name="OA">DVOŘÁKOVÁ, Ilona. <i>Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza</i>. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf</ref>
| |
| − | ===Relační analýza===
| |
| − | Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.<ref name="OA"/>
| |
| − |
| |
| − | ==Pracovní metody==
| |
| − | Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:
| |
| − |
| |
| − | '''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''<br />
| |
| − | Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.
| |
| − |
| |
| − | '''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''<br />
| |
| − | Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:
| |
| − | * Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?
| |
| − | * Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?
| |
| − | * Je předmět činnosti identifikován?
| |
| − | * Zabývá se dokument nositelem činnosti?
| |
| − | * Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?
| |
| − | * Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?
| |
| − | * Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?
| |
| − | * Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?
| |
| − |
| |
| − | '''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''<br />
| |
| − | Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).<ref><i>ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka</i>. Praha: Český normalizační institut, 1995.</ref>
| |
| − | Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.<ref><i>ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci</i>. Praha: Český normalizační institut, 2001.</ref>
| |
| − |
| |
| − | ==Odkazy==
| |
| − | ===Reference===
| |
| − | <references/>
| |
