Vztahy mezi prvky jazyka: Porovnání verzí
m |
m (→Synonymie) |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
''mnoho - hodně - moc''<br> | ''mnoho - hodně - moc''<br> | ||
''protože - jelikož - neboť''<br></small> | ''protože - jelikož - neboť''<br></small> | ||
| − | V literatuře | + | V literatuře lze nalézt i detailnější rozčlenění synonymie: |
| − | * lexikální synonymie – různá slova s podobným významem (<small>''sirky'' - ''zápalky''</small>) | + | * '''lexikální synonymie''' – různá slova s podobným významem (<small>''sirky'' - ''zápalky''</small>) |
| − | * gramatická synonymie – stejný kořen slova (<small>''studenti - studenstvo''</small>) | + | * '''gramatická synonymie''' – stejný kořen slova (<small>''studenti - studenstvo''</small>) |
| − | * kontextuální | + | * '''kontextuální synonymie''' – jedno slovo může nahradit jiné slovo jen v konkrétním větném kontextu. Tato varianta nebývá moc častá |
| − | * tematická | + | * '''tematická synonymie'''– velmi obecné pojmy mohou být nahrazeny přesnějším pojmem bez ztráty obsahu <small>(''dokument=kniha, monografie, článek'')</small><ref>KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky: pro potřeby ústředních úřadů, výzkumných ústavů, podniků socialistického sektoru, vysokých a odborných škol. 2. vyd. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. Učební texty (ÚVTEI).</ref> |
== '''Antonymie''' == | == '''Antonymie''' == | ||
Verze z 4. 9. 2016, 16:56
Mezi prvky jazyka počítáme slova, pojmy i větší celky textu, jako jsou věty, výroky, odstavce a celé texty. Tyto jednotlivé prvky mohou mezi sebou zaujímat různé vztahy.[1] Obvykle však nevznikají vztahy mezi prvky z různých úrovní. Např. mezi slovem a celou větou.
Mnohé z těchto vztahů znesnadňují tvorbu selekčních jazyků, slovníků a automatické zpracovávání textu[2].
Obsah
Ekvivalence
Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů.
Homonymie
Homonymie znamená souzvučnost. Jedná se o situaci, kdy existují dvě nebo více stejně znějící slova nebo stejně zapisované podoby různých slov téhož jazyka, které však mají různý, nepříbuzný význam.[3]
Např.:
Kohoutek - vodovodní uzávěr, malý samec kura domácího
Zámek - historická stavba, zabezpečení dveří, situace převahy při hokejové hře
Ženu - mám ženu (manželku), ženu si to autem po dálnici, ženu stádo ovcí
Synonymie
Synonymie znamená souznačnost. Jedná se o existenci dvou, nebo více odlišných forem, především slov, s podobným významem.[3]
Např.:
příklad - ukázka - vzor
mnoho - hodně - moc
protože - jelikož - neboť
V literatuře lze nalézt i detailnější rozčlenění synonymie:
- lexikální synonymie – různá slova s podobným významem (sirky - zápalky)
- gramatická synonymie – stejný kořen slova (studenti - studenstvo)
- kontextuální synonymie – jedno slovo může nahradit jiné slovo jen v konkrétním větném kontextu. Tato varianta nebývá moc častá
- tematická synonymie– velmi obecné pojmy mohou být nahrazeny přesnějším pojmem bez ztráty obsahu (dokument=kniha, monografie, článek)[4]
Antonymie
Vztah dvou slov, jejichž denotáty mají přesně opačný význam.[3]
Např.:
pomalý - rychlý
dobrý - zlý
plný - prázdný
Vztah antonymie obvykle nezpůsobuje problémy s nejednoznačností. Naopak tento vztah pomáhá definovat význam termínu ve slovnících.
Hierarchie
Hierarchií se označuje vertikální klasifikace jazykových jednotek.[3] Objevují se nám tak termíny nadřazené a podřazené. Mezi nimi platí pravidlo, že nadřízený termín musí plně postihovat termín podřízený. Opačně to však obvykle neplatí.[1]
Např.:
pes - šelmy - živočichové
židle - nábytek - vybavení bytu
Airbus - letadlo - dopravní prostředky
Asociace
Souvislost jedné formy s jinou, zvláště v paměti, přičemž výskyt jedné usnadní, nebo umožní vybavení druhé. [3]
Např.:
voda - koupání
sníh - bílá - klid - ticho
noc - tma - spánek
Koreference
Totožnost reference mezi dvěma, nebo více složkami ve větě, textu nebo vyjádření. Vyjádřena bývá například koncovkou, slovosledem, zájmenem.[3]
Např.:
Viděl jsem Tomáše. Nesl domů knihu. X Knihu si vzala Eva, zatímco Tomáš zůstal koukat do tabletu. - Slovo knihu jednou znamená entitu, kterou si osoba jménem Tomáš odnáší domů a jindy entitu, kterou (možná ten samý?) Tomáš pohrdl.
Karel potkal Ondru. Ani jej nepozdravil. X Karel potkal Ondru. Ten jej ani nepozdravil. - V každém případě nepozdravil někdo jiný.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240
- ↑ STROSSA, Petr. Počítačové zpracování přirozeného jazyka. Praha: Oeconomica, 2011. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1777-3.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.
- ↑ KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky: pro potřeby ústředních úřadů, výzkumných ústavů, podniků socialistického sektoru, vysokých a odborných škol. 2. vyd. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. Učební texty (ÚVTEI).
Použitá literatura
- ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.
- KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240
- STROSSA, Petr. Počítačové zpracování přirozeného jazyka. Praha: Oeconomica, 2011. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1777-3.
Související články
Lingvistika
Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice
Klíčová slova
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
