Vztahy mezi prvky jazyka: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „=== Vztahy mezi prvky jazyka === ==== '''Ekvivalence''' ==== Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů. ==== '''Homonymie''' ==…“)
 
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
=== Vztahy mezi prvky jazyka ===
+
Mezi prvky jazyka počítáme slova, pojmy i větší celky textu, jako jsou věty, výroky, odstavce a celé texty. Tyto jednotlivé prvky mohou mezi sebou zaujímat různé vztahy. <ref name="Kucerova">KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240</ref>Obvykle však nevznikají vztahy mezi prvky z různých úrovní. Např. mezi slovem a celou větou.<br>
−
==== '''Ekvivalence''' ====
+
Mnohé z těchto vztahů znesnadňují tvorbu selekčních jazyků, slovníků a automatické zpracovávání textu<ref>STROSSA, Petr. Počítačové zpracování přirozeného jazyka. Praha: Oeconomica, 2011. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1777-3.</ref>.
 +
 
 +
== '''Ekvivalence''' ==
 
Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů.
 
Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů.
−
==== '''Homonymie''' ====
+
== '''Homonymie''' ==
−
Homonymie znamená souzvučnost. Jedná se o situaci, kdy existují dvě nebo více stejně znějící slova nebo stejně zapisované podoby různých slov téhož jazyka, které však mají různý, nepříbuzný význam.<ref name="Cermak">ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.</ref> <br>
+
Homonymie znamená souzvučnost. Jedná se o situaci, kdy existují dvě nebo více stejně znějící slova nebo stejně zapisované podoby různých slov téhož jazyka, které však mají různý, nepříbuzný význam.<ref name="Cermak">ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1946-0.</ref> <br>
 
<small>''Např.'':<br>
 
<small>''Např.'':<br>
 
''Kohoutek - vodovodní uzávěr, malý samec kura domácího''<br>
 
''Kohoutek - vodovodní uzávěr, malý samec kura domácího''<br>
Řádek 9: Řádek 11:
 
''Ženu - mám ženu (manželku), ženu si to autem po dálnici, ženu stádo ovcí''<br></small>
 
''Ženu - mám ženu (manželku), ženu si to autem po dálnici, ženu stádo ovcí''<br></small>
  
−
==== '''Synonymie''' ====
+
== '''Synonymie''' ==
 
Synonymie znamená souznačnost. Jedná se o existenci dvou, nebo více odlišných forem, především slov, s podobným významem.<ref name="Cermak" /><br>
 
Synonymie znamená souznačnost. Jedná se o existenci dvou, nebo více odlišných forem, především slov, s podobným významem.<ref name="Cermak" /><br>
 
<small>''Např.:''<br>
 
<small>''Např.:''<br>
Řádek 15: Řádek 17:
 
''mnoho - hodně - moc''<br>
 
''mnoho - hodně - moc''<br>
 
''protože - jelikož - neboť''<br></small>
 
''protože - jelikož - neboť''<br></small>
−
V literatuře<ref>KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky: pro potřeby ústředních úřadů, výzkumných ústavů, podniků socialistickéko sektoru, vysokých a odborných škol. 2. vyd. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. Učební texty (ÚVTEI).</ref> lze nalézt i detailnější rozčlennění synonymie:
+
V literatuře lze nalézt i detailnější rozčlenění synonymie<ref>KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky: pro potřeby ústředních úřadů, výzkumných ústavů, podniků socialistického sektoru, vysokých a odborných škol. 2. vyd. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. Učební texty (ÚVTEI).</ref>:
−
* lexikální synonymie – různá slova s podobným významem (<small>''sirky'' - ''zápalky''</small>)
+
* '''lexikální synonymie''' – různá slova s podobným významem (<small>''sirky'' - ''zápalky''</small>)
−
* gramatická synonymie – stejný kořen slova (<small>''studenti - studenstvo''</small>)
+
* '''gramatická synonymie''' – stejný kořen slova (<small>''studenti - studenstvo''</small>)
−
* kontextuální synonymum – jedno slovo může nahradit jiné slovo jen v konkrétním větném kontextu  
+
* '''kontextuální synonymie''' – jedno slovo může nahradit jiné slovo jen v konkrétním větném kontextu. Tato varianta nebývá moc častá
−
* tematická synonymie– velmi obecné pojmy mohou být nahrazeny přesnějším pojmem bez ztráty obsahu <small>(''dokument=kniha, monografie, článek'')</small>
+
* '''tematická synonymie'''– velmi obecné pojmy mohou být nahrazeny přesnějším pojmem bez ztráty obsahu <small>(''dokument=kniha, monografie, článek'')</small>
  
−
==== '''Antonymie''' ====
+
== '''Antonymie''' ==
−
Vztah dvou slov, jejichž denotáty mají přesně opačný význam.<ref name="Cermak" /><br>
+
Vztah dvou prvků jazyka, jejichž denotáty mají přesně opačný význam.<ref name="Cermak" /><br>
 
<small>''Např.:''<br>
 
<small>''Např.:''<br>
 
''pomalý - rychlý''<br>
 
''pomalý - rychlý''<br>
 
''dobrý - zlý''<br>
 
''dobrý - zlý''<br>
−
''plný - prázdný''<br></small>
+
''plný - prázdný''<br>
 +
''Viděl jsem ho pouze v sobotu. - Kromě soboty jsem ho viděl každý den. ''<br>
 +
</small>
 
Vztah antonymie obvykle nezpůsobuje problémy s nejednoznačností. Naopak tento vztah pomáhá definovat význam termínu ve slovnících.
 
Vztah antonymie obvykle nezpůsobuje problémy s nejednoznačností. Naopak tento vztah pomáhá definovat význam termínu ve slovnících.
  
−
==== '''Hierarchie''' ====
+
== '''Hierarchie''' ==
−
Hierarchií se označuje vertikální klasifikace jazykových jednotek.<ref name="Cermak" /> Objevují se nám tak termíny nadřazené a podřazené. Mezi nimi platí pravidlo, že nadřízený termín musí plně postihovat termín podřízený. Opačně to však obvykle neplatí.<ref name"Kucerova">KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240</ref>
+
Hierarchií se označuje vertikální klasifikace jazykových jednotek.<ref name="Cermak" /> Objevují se nám tak termíny nadřazené a podřazené. Mezi nimi platí pravidlo, že nadřízený termín musí plně postihovat termín podřízený. Opačně to však obvykle neplatí.<ref name="Kucerova" />
 +
<small>''Např.:''<br>
 +
''pes - šelmy - živočichové''<br>
 +
''židle - nábytek - vybavení bytu''<br>
 +
''Airbus - letadlo - dopravní prostředky''</small>
  
−
==== '''Asociace''' ====
+
== '''Asociace''' ==
 
Souvislost jedné formy s jinou, zvláště v paměti, přičemž výskyt jedné usnadní, nebo umožní vybavení druhé. <ref name="Cermak" />
 
Souvislost jedné formy s jinou, zvláště v paměti, přičemž výskyt jedné usnadní, nebo umožní vybavení druhé. <ref name="Cermak" />
 +
<small>''Např.:''<br>
 +
''voda - koupání''<br>
 +
''sníh - bílá - klid - ticho''<br>
 +
''noc - tma - spánek''</small>
  
−
==== '''Koreference''' ====
+
== '''Koreference''' ==
 
Totožnost reference mezi dvěma, nebo více složkami ve větě, textu nebo vyjádření. Vyjádřena bývá například koncovkou, slovosledem, zájmenem.<ref name="Cermak" /><br>
 
Totožnost reference mezi dvěma, nebo více složkami ve větě, textu nebo vyjádření. Vyjádřena bývá například koncovkou, slovosledem, zájmenem.<ref name="Cermak" /><br>
 
<small>''Např.:''<br>
 
<small>''Např.:''<br>
Řádek 46: Řádek 58:
  
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
−
* ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.
+
* ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1946-0.
 
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240
 
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240
−
 
+
* STROSSA, Petr. Počítačové zpracování přirozeného jazyka. Praha: Oeconomica, 2011. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1777-3.
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 
[[Lingvistika]]<br />
 
[[Lingvistika]]<br />
Řádek 54: Řádek 66:
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
−
[[Lingvistika]], [[Jazyk]]
+
[[Lingvistika]], Jazyk, Homonymie, Synonymie, Ekvivalence

Aktuální verze z 4. 9. 2016, 17:45

Mezi prvky jazyka počítáme slova, pojmy i větší celky textu, jako jsou věty, výroky, odstavce a celé texty. Tyto jednotlivé prvky mohou mezi sebou zaujímat různé vztahy. [1]Obvykle však nevznikají vztahy mezi prvky z různých úrovní. Např. mezi slovem a celou větou.
Mnohé z těchto vztahů znesnadňují tvorbu selekčních jazyků, slovníků a automatické zpracovávání textu[2].

Ekvivalence

Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů.

Homonymie

Homonymie znamená souzvučnost. Jedná se o situaci, kdy existují dvě nebo více stejně znějící slova nebo stejně zapisované podoby různých slov téhož jazyka, které však mají různý, nepříbuzný význam.[3]
Např.:
Kohoutek - vodovodní uzávěr, malý samec kura domácího
Zámek - historická stavba, zabezpečení dveří, situace převahy při hokejové hře
Ženu - mám ženu (manželku), ženu si to autem po dálnici, ženu stádo ovcí

Synonymie

Synonymie znamená souznačnost. Jedná se o existenci dvou, nebo více odlišných forem, především slov, s podobným významem.[3]
Např.:
příklad - ukázka - vzor
mnoho - hodně - moc
protože - jelikož - neboť
 V literatuře lze nalézt i detailnější rozčlenění synonymie[4]:

  • lexikální synonymie – různá slova s podobným významem (sirky - zápalky)
  • gramatická synonymie – stejný kořen slova (studenti - studenstvo)
  • kontextuální synonymie – jedno slovo může nahradit jiné slovo jen v konkrétním větném kontextu. Tato varianta nebývá moc častá
  • tematická synonymie– velmi obecné pojmy mohou být nahrazeny přesnějším pojmem bez ztráty obsahu (dokument=kniha, monografie, článek)

Antonymie

Vztah dvou prvků jazyka, jejichž denotáty mají přesně opačný význam.[3]
Např.:
pomalý - rychlý
dobrý - zlý
plný - prázdný
Viděl jsem ho pouze v sobotu. - Kromě soboty jsem ho viděl každý den.
Vztah antonymie obvykle nezpůsobuje problémy s nejednoznačností. Naopak tento vztah pomáhá definovat význam termínu ve slovnících.

Hierarchie

Hierarchií se označuje vertikální klasifikace jazykových jednotek.[3] Objevují se nám tak termíny nadřazené a podřazené. Mezi nimi platí pravidlo, že nadřízený termín musí plně postihovat termín podřízený. Opačně to však obvykle neplatí.[1] Např.:
pes - šelmy - živočichové
židle - nábytek - vybavení bytu
Airbus - letadlo - dopravní prostředky

Asociace

Souvislost jedné formy s jinou, zvláště v paměti, přičemž výskyt jedné usnadní, nebo umožní vybavení druhé. [3] Např.:
voda - koupání
sníh - bílá - klid - ticho
noc - tma - spánek

Koreference

Totožnost reference mezi dvěma, nebo více složkami ve větě, textu nebo vyjádření. Vyjádřena bývá například koncovkou, slovosledem, zájmenem.[3]
Např.:
Viděl jsem Tomáše. Nesl domů knihu. X Knihu si vzala Eva, zatímco Tomáš zůstal koukat do tabletu. - Slovo knihu jednou znamená entitu, kterou si osoba jménem Tomáš odnáší domů a jindy entitu, kterou (možná ten samý?) Tomáš pohrdl.
Karel potkal Ondru. Ani jej nepozdravil. X Karel potkal Ondru. Ten jej ani nepozdravil. - V každém případě nepozdravil někdo jiný.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240
  2. ↑ STROSSA, Petr. Počítačové zpracování přirozeného jazyka. Praha: Oeconomica, 2011. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1777-3.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1946-0.
  4. ↑ KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky: pro potřeby ústředních úřadů, výzkumných ústavů, podniků socialistického sektoru, vysokých a odborných škol. 2. vyd. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. Učební texty (ÚVTEI).

Použitá literatura

  • ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1946-0.
  • KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240
  • STROSSA, Petr. Počítačové zpracování přirozeného jazyka. Praha: Oeconomica, 2011. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1777-3.

Související články

Lingvistika
Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice

Klíčová slova

Lingvistika, Jazyk, Homonymie, Synonymie, Ekvivalence

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztahy_mezi_prvky_jazyka&oldid=37665“