Lingvistika: Porovnání verzí
m |
|||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Dělení lingvistiky == | == Dělení lingvistiky == | ||
* '''Teoretická''' - obecné, vědecké zkoumání | * '''Teoretická''' - obecné, vědecké zkoumání | ||
| − | **'''Synchronní''' - studium jazyků v současné, tedy jediné aktuální | + | **'''Synchronní''' - studium jazyků v současné, tedy jediné aktuální podobě |
*** Jeden jazyk | *** Jeden jazyk | ||
*** Více jazyků | *** Více jazyků | ||
| − | ** ''' | + | ** '''Diachronní''' - studium jazyků v průběhu času, zaměření především na jejich proměny |
*** Jeden jazyk (historická) | *** Jeden jazyk (historická) | ||
| − | *** Víc jazyků (komparativní) - věnuje se příbuzným jazykům a jejich | + | *** Víc jazyků (komparativní) - věnuje se příbuzným jazykům a jejich vývoji |
* Aplikovaná - aplikace teorie do praxe, například překlad, učení se jazyka | * Aplikovaná - aplikace teorie do praxe, například překlad, učení se jazyka | ||
* Počítačová - problematika zpracovávání přirozeného jazyka prostředky výpočetní techniky | * Počítačová - problematika zpracovávání přirozeného jazyka prostředky výpočetní techniky | ||
| − | * Matematická - | + | * Matematická - popis jazyka pomocí matematický metodami |
=== Další obory lingvistiky: === | === Další obory lingvistiky: === | ||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
* Fonologie - zkoumá hlásky (fonémy) z hlediska jejich funkce | * Fonologie - zkoumá hlásky (fonémy) z hlediska jejich funkce | ||
* Morfologie - tvarosloví, zkoumá použití morfémů (základní nesamostatné významotvorné jednotky) v rámci flexe (časování a skloňování) daného jazyka a tvoření slov v tomto jazyce | * Morfologie - tvarosloví, zkoumá použití morfémů (základní nesamostatné významotvorné jednotky) v rámci flexe (časování a skloňování) daného jazyka a tvoření slov v tomto jazyce | ||
| − | * Syntax - tvorba vět a souvětí především ze slov; věnuje | + | * Syntax - tvorba vět a souvětí především ze slov; věnuje pozornost i pravidlům této tvorby |
* Stylistika - individuální styl; styly vyjádření obecně | * Stylistika - individuální styl; styly vyjádření obecně | ||
* Lexikologie – nauka o slovní zásobě | * Lexikologie – nauka o slovní zásobě | ||
Verze z 8. 9. 2016, 14:39
Stránka ve výstavbě
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu pěti dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit. |
|
Lingvistika neboli jazykověda je věda o jazyku, jeho struktuře, vztahu k myšlení a skutečnosti[1]. Jazyk je v rámci studia lingvistiky chápán jako systém znaků a vztahů mezi nimi. Jazykové znaky tvoří jejich význam a prostředek reprezentace tohoto významu.[2]
Obsah
Dělení lingvistiky
- Teoretická - obecné, vědecké zkoumání
- Synchronní - studium jazyků v současné, tedy jediné aktuální podobě
- Jeden jazyk
- Více jazyků
- Diachronní - studium jazyků v průběhu času, zaměření především na jejich proměny
- Jeden jazyk (historická)
- Víc jazyků (komparativní) - věnuje se příbuzným jazykům a jejich vývoji
- Synchronní - studium jazyků v současné, tedy jediné aktuální podobě
- Aplikovaná - aplikace teorie do praxe, například překlad, učení se jazyka
- Počítačová - problematika zpracovávání přirozeného jazyka prostředky výpočetní techniky
- Matematická - popis jazyka pomocí matematický metodami
Další obory lingvistiky:
- Fonetika - zkoumá zvukovou stránku jazyka - artikulace, akustika
- Fonologie - zkoumá hlásky (fonémy) z hlediska jejich funkce
- Morfologie - tvarosloví, zkoumá použití morfémů (základní nesamostatné významotvorné jednotky) v rámci flexe (časování a skloňování) daného jazyka a tvoření slov v tomto jazyce
- Syntax - tvorba vět a souvětí především ze slov; věnuje pozornost i pravidlům této tvorby
- Stylistika - individuální styl; styly vyjádření obecně
- Lexikologie – nauka o slovní zásobě
- Lexikografie – disciplína věnující se tvorbě slovníků
Dějiny lingvistiky
Důležitá jména lingvistiky
- Ferdinand de Saussure (1857–1913)[3] - švýcarský lingvista, zakladatel strukturalistické lingvistiky
- Noam Chomsky (1928-)[4] - americký teoretický lingvista
- Roman Jakobson (1886-1982) [5] - rusko-americký lingvista a literární teoretik
Reference
- ↑ Jonák, Zdeněk. jazykověda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-09-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002772&local_base=KTD.
- ↑ HAJIČOVÁ, Eva, Petr SGALL a Jarmila PANEVOVÁ. Úvod do teoretické a počítačové lingvistiky. Praha: Karolinum, 2002. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0470-1.
- ↑ SAUSSURE, Ferdinand de. Kurs obecné lingvistiky. Vyd. 3., upr., V nakl. Academia 2. Přeložil František ČERMÁK. Praha: Academia, 2007. Europa (Academia). ISBN 978-80-200-1568-6.
- ↑ Noam Chomsky. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-09-06]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Noam_Chomsky
- ↑ Roman Jakobson. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-09-06]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Roman_Jakobson
Použitá literatura
- ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1946-0.
- ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-85885-96-4.
- HAJIČOVÁ, Eva, Petr SGALL a Jarmila PANEVOVÁ. Úvod do teoretické a počítačové lingvistiky. Praha: Karolinum, 2002. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0470-1.
- SAUSSURE, Ferdinand de. Kurs obecné lingvistiky. Vyd. 3., upr., V nakl. Academia 2. Přeložil František ČERMÁK. Praha: Academia, 2007. Europa (Academia). ISBN 978-80-200-1568-6.
Související články
Klíčová slova
- Lingvistika, Jazyk
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
