User Experience: Porovnání verzí

(Založení stránky,)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
=== User Experience Design ===
+
=== Kontext UX v post-industriální společnosti ===
 +
V post-­industriální společnosti můžeme vidět vzrůstající důraz na imateriální kapitál jako pokračování procesu, ve kterém technologie přispívá k racionalizaci a vyšší produktivitě práce<ref>WEBSTER, Theories of the information society, s. 39</ref>, jež následně ovlivňuje dominantní typ pracovních příležitostí. Další teoretické rámce popisují současnou společnost jako ''informační'', tedy organizaci společnosti založenou na vědě, racionalitě a reflexivitě, kde v ekonomice a kultuře dominuje produkce a konzumace informací, znaků, symbolů a významů<ref>VAN DIJK. The network society social aspects of new media, s. 19</ref>; případně jako ''společnost sítí'', organizovanou na všech úrovních kolem sociálních a mediálních sítí<ref>VAN DIJK. The network society social aspects of new media, s. 20</ref>. Oba pojmy čelí kritice, která upozorňuje na to, že vliv a důležitost jak informací, tak sítí není pro společnost nic nového<ref>CASTELLS, The rise of the network society, s. 21</ref><ref>VAN DIJK. The network society social aspects of new media, s. 20</ref>; Webster dále dochází k tomu, že teorie informační společnosti se až příliš spoléhá na kvantitativní nárůst technologií bez toho, aniž by popsala kvalitativní změny, které společnost podstupuje<ref>VAN DIJK. The network society social aspects of new media, s. 20</ref>. Imbesi poznamenává, že je to právě design, který může sloužit jako „globální aktivita produkující stálé strategie pro inovace (estetické, funkční, technologické nebo komerční)“ <ref>IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 3</ref>
 +
 
 +
Dále můžeme vidět emergenci sektoru služeb, který znamená „novou konfiguraci společnosti, takzvanou společnost služeb, která není zaměřena na průmyslovou produkci, ale na produkci služeb, především těch spojených se zájmem veřejnosti“<ref>IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 1</ref>. Další autoři hovoří o „novém kapitalismu“, který můžeme souhrnně nazývat jako post-­fordistický, post­-industriální, flexibilní či kognitivní<ref>IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 1</ref>. Právě na kognitivní charakter
 +
nejproduktivnějších částí ekonomiky a pracovního trhu naráží Lester Thurow, který zmiňuje tzv. „brainpower industries“: obory využívající mentální kapacitu ke své činnosti, které jsou schopné přidat hodnotu produktům<ref>WEBSTER, Theories of the information society, s. 84</ref>. Těmito obory jsou například produkce médií nebo vývoj počítačového softwaru<ref>WEBSTER, Theories of the information society, s. 84</ref>. Myšlení a produkce nových produktů se tak stává jedním a tím samým<ref>
 +
IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 2</ref>. Vidíme posun od industriální investice v produkci materiálních hodnot k post­-industriální době, ve které imateriální znalosti (informace) a kreativní činnost jsou primárními aktéry schopnými generovat hodnoty<ref>
 +
IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 2</ref>. Tyto hodnoty mohou vyústit buď v imateriální produkt (software) nebo produkt fyzický. V obou případech ale pozorujeme zvýšenou důležitost tzv. kulturních motivů<ref>WEBSTER, Theories of the information society, s. 92</ref>, včetně poptávky po „estetizaci“ a „sémantizaci“ produktů <ref>IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 1</ref>.
 +
 
 +
Jan Brejcha si sémantizace a estetizace technologie všímá v kontextu informačních technologií<ref>BREJCHA, Towards a Philosophy of Interaction Design</ref>. Popisuje, že při vývoji IT produktů se začíná opouštět od otázek, jež se týkají toho, jak technologie jako taková funguje, respektive jak je možné něco vyrobit, a naopak signifikantně více se klade důraz na otázku, proč daný produkt (službu) vytvářet. Odpovědi na otázku proč zákonitě vyžadují brát v potaz širší kontext použití dané technologie a především, jaký význam, hodnoty a zážitky přináší do života těch, kteří ji budou používat — uživatelé. Podle Brejchy technologové nejsou tradičně dostatečně připraveni a vzděláni, aby se s těmito sociálními a kontextuálními prvky technologií dokázali řádně vyrovnat. Pokud se dle teorie všudypřítomné interakce (ubiquitous computing) „celý svět [...] mění v jeden počítačový interface“<ref>BOLTER a GRUSIN, Remediation: understanding new media, s. 21</ref>, je obtížné si představit, že by vývoj technologie mohl a měl zůstat pouze v rukou programátorů a inženýrů. I proto vidíme rozmach oborů typu software studies, new media studies, včetně propojení designu a humanitních věd, které jsou díky svému zaměření mnohem lépe připraveny při tvorbě (IT) technologií informovat o lidském prvku, který se střetává s technologií na styčné ploše, kterou tvoří (grafické) uživatelské rozhraní.
 +
 
 +
Právě návrh a vývoj této styčné plochy, user interface, byl dlouhou dobu koncipován jako čistě technická disciplína zastřešená oborem Human­-computer interaction (HCI). Ten byl zvyklý hodnotit přívětivost rozhraní a softwaru kategoriemi jako ''použitelnost'' a ''ergonomie''. Limity takového přístupu k návrhu a evaluaci softwaru kritizovali známí teoretici i praktikující designéři<ref>WHITESIDE. a WIXON, The dialectic of usability engineering, s. 17</ref><ref>MOGGRIDGE, Designing interactions, s. 14</ref>.
 +
 
 +
Dobrá použitelnost a ergonomie tvoří stále nedílnou součást každého úspěšného produktu, ale jejich zaměření na pragmatičnost a statický kontext laboratoře (kde se použitelnost testuje) nedokážou poskytnout nástroje pro návrh hedonických aspektů<ref>HASSENZAHL, The hedonic/pragmatic model of user experience</ref><ref>VÄÄNÄNEN­-VAINIO­-MATTILA, User experience evaluation methods</ref> technologie jako je touha po kráse a seberealizace<ref>BARGAS-­AVILA a HORNBÆK. Old wine in new bottles or novel challenges
 +
</ref>.
 +
 
 +
Pokud technologie a IT produkty měly naplnit výše zmíněnou poptávku po estetizaci a sémantizaci produktů, nové uvažování, metody a nástroje byly nutné. A právě zde tkví poněkud rozpačitý a dnes ne stále zcela jasný zrod a náplň pojmu i oboru User Experience Design.
 +
 
 +
=== UX etymologie ===
 
První použití slovního spojení User Experience v oblasti IT se nejspíše nachází v příspěvku ''Interface as Mimesis'' v knize ''User Centered System Design — New Perspectives on Human-Computer Interaction''<ref>LAUREL, Brenda K. 1986. Interface as Mimesis. In: NORMAN, Donald A. (ed.) a Stephen W. DRAPER (ed.). User Centered System Design: New Perspectives on Human-computer Interaction. CRC Press, s. 67-85. ISBN 0898598729.</ref>. V moderním slova smyslu je použil až Don Norman v roce 1995, když pracoval jako HCI výzkumník ve společnosti Apple. Sám Norman v jednom emailu odpovídá na dotaz, odkud se pojem UX vynořil:
 
První použití slovního spojení User Experience v oblasti IT se nejspíše nachází v příspěvku ''Interface as Mimesis'' v knize ''User Centered System Design — New Perspectives on Human-Computer Interaction''<ref>LAUREL, Brenda K. 1986. Interface as Mimesis. In: NORMAN, Donald A. (ed.) a Stephen W. DRAPER (ed.). User Centered System Design: New Perspectives on Human-computer Interaction. CRC Press, s. 67-85. ISBN 0898598729.</ref>. V moderním slova smyslu je použil až Don Norman v roce 1995, když pracoval jako HCI výzkumník ve společnosti Apple. Sám Norman v jednom emailu odpovídá na dotaz, odkud se pojem UX vynořil:
  
 
„Vymyslel jsem tento termín, protože jsem považoval HCI a použitelnost za příliš omezující: chtěl jsem pokrýt všechny aspekty lidského prožívání se systémem, včetně průmyslového designu, grafiky, interface, fyzické interakce a manuálu.“<ref>MERHOLZ, Peter. 1998. Whither "User Experience"? [online]. [cit. 2016-06-1]. Dostupné z: http://peterme.com/index112498.html</ref>  
 
„Vymyslel jsem tento termín, protože jsem považoval HCI a použitelnost za příliš omezující: chtěl jsem pokrýt všechny aspekty lidského prožívání se systémem, včetně průmyslového designu, grafiky, interface, fyzické interakce a manuálu.“<ref>MERHOLZ, Peter. 1998. Whither "User Experience"? [online]. [cit. 2016-06-1]. Dostupné z: http://peterme.com/index112498.html</ref>  
  
−
Norman dodává:
+
Norman dodává: „Od té doby se termín tak rozšířil, že začíná ztrácet svůj význam“<ref>MERHOLZ, Peter. 1998. Whither "User Experience"? [online]. [cit. 2016-06-1]. Dostupné z: http://peterme.com/index112498.html</ref>
−
 
 
−
„Od té doby se termín tak rozšířil, že začíná ztrácet svůj význam“<ref>MERHOLZ, Peter. 1998. Whither "User Experience"? [online]. [cit. 2016-06-1]. Dostupné z: http://peterme.com/index112498.html</ref>
 
  
 
Alan Cooper píše, že UX by mělo údajně sloužit jako zastřešující pojem několika různých designových disciplín a disciplín zaměřených na použitelnost. Zároveň vyjadřuje pochybnost nad tím, zda je možné designovat zážitky — věří, že každé designové disciplíně je vlastní, že se snaží ovlivnit zážitky, které si při interakci z jejich výsledků lidé odnáší.<ref>COOPER, Alan, Robert REIMANN a Dave CRONIN. About face 3: the essentials of interaction design. Rev. ed. Indianapolis: Wiley, c2007, xxxv, 610 s. ISBN 9780470084113.</ref>
 
Alan Cooper píše, že UX by mělo údajně sloužit jako zastřešující pojem několika různých designových disciplín a disciplín zaměřených na použitelnost. Zároveň vyjadřuje pochybnost nad tím, zda je možné designovat zážitky — věří, že každé designové disciplíně je vlastní, že se snaží ovlivnit zážitky, které si při interakci z jejich výsledků lidé odnáší.<ref>COOPER, Alan, Robert REIMANN a Dave CRONIN. About face 3: the essentials of interaction design. Rev. ed. Indianapolis: Wiley, c2007, xxxv, 610 s. ISBN 9780470084113.</ref>
  
 +
=== UX vlastnosti v akademické literatuře ===
 
Akademická literatura zkoumající [[User Experience Design]] se shoduje, že UX:
 
Akademická literatura zkoumající [[User Experience Design]] se shoduje, že UX:
  
Řádek 17: Řádek 33:
 
* vyžaduje empatické porozumění a „vžití se“ do role uživatelů<ref>BATTARBEE, KATJA a ILPO KOSKINEN. Co-experience: user experience as interaction. CoDesign [online]. 2005, 1 (1): 518 [cit. 2015-12-06]. DOI: 10.1080/15710880412331289917. ISSN 15710882. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/15710880412331289917</ref>
 
* vyžaduje empatické porozumění a „vžití se“ do role uživatelů<ref>BATTARBEE, KATJA a ILPO KOSKINEN. Co-experience: user experience as interaction. CoDesign [online]. 2005, 1 (1): 518 [cit. 2015-12-06]. DOI: 10.1080/15710880412331289917. ISSN 15710882. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/15710880412331289917</ref>
  
 +
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
 +
 +
=== Použitá literatura ===
 +
# CASTELLS, Manuel. The rise of the network society. 2. ed. with a new pref. Chichester: Wiley­Blackwell, 2010, lvii, 597 s. Information age, vol. 1. ISBN 9781405196864.
 +
# HASSENZAHL, Marc a Noam TRACTINSKY. User experience: a research agenda. Behaviour & Information Technology [online]. 2006, 25 (2): 9197 [cit. 2015-12-06]. DOI: 10.1080/01449290500330331. ISSN 0144929x. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01449290500330331
 +
# IMBESI, Lorenzo. Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation. sd.polyu.edu.hk. Dostupné z: https://www.academia.edu/1089486/Design_for_Post­Industrial_Societies
 +
# MOGGRIDGE, Bill. Designing interactions. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2007, xxiv, 766 p.
 +
# VAN DIJK, Jan A.G.M. The network society social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006. ISBN 9781848604766
 +
# VERMEEREN, Arnold P. O. S., Effie Lai­Chong LAW, Virpi ROTO, Marianna OBRIST, Jettie HOONHOUT a Kaisa VÄÄNÄNEN­VAINIO­MATTILA. User experience evaluation methods. In: ''Proceedings of the 6th Nordic Conference on Human­-Computer Interaction Extending Boundaries ­NordiCHI 10'' [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2010, s. 521­ [cit. 2015­12­02]. DOI: 10.1145/1868914.1868973. ISBN 9781605589343. Dostupné z: http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1868914.1868973
 +
# WEBSTER, Frank. Theories of the information society. 3rd ed. New York: Routledge, 2006, viii, 317 s. ISBN 04­154­0633­1
 +
# WHITESIDE, J. a WIXON, D., The dialectic of usability engineering. In INTERACT 87 – 2nd IFIP International Conference on Human – Computer Interaction. September 1 – 4, 1987, Stuttgart, Germany, pp. 17 – 20.

Aktuální verze z 21. 9. 2016, 15:40

Kontext UX v post-industriální společnosti

V post-­industriální společnosti můžeme vidět vzrůstající důraz na imateriální kapitál jako pokračování procesu, ve kterém technologie přispívá k racionalizaci a vyšší produktivitě práce[1], jež následně ovlivňuje dominantní typ pracovních příležitostí. Další teoretické rámce popisují současnou společnost jako informační, tedy organizaci společnosti založenou na vědě, racionalitě a reflexivitě, kde v ekonomice a kultuře dominuje produkce a konzumace informací, znaků, symbolů a významů[2]; případně jako společnost sítí, organizovanou na všech úrovních kolem sociálních a mediálních sítí[3]. Oba pojmy čelí kritice, která upozorňuje na to, že vliv a důležitost jak informací, tak sítí není pro společnost nic nového[4][5]; Webster dále dochází k tomu, že teorie informační společnosti se až příliš spoléhá na kvantitativní nárůst technologií bez toho, aniž by popsala kvalitativní změny, které společnost podstupuje[6]. Imbesi poznamenává, že je to právě design, který může sloužit jako „globální aktivita produkující stálé strategie pro inovace (estetické, funkční, technologické nebo komerční)“ [7]

Dále můžeme vidět emergenci sektoru služeb, který znamená „novou konfiguraci společnosti, takzvanou společnost služeb, která není zaměřena na průmyslovou produkci, ale na produkci služeb, především těch spojených se zájmem veřejnosti“[8]. Další autoři hovoří o „novém kapitalismu“, který můžeme souhrnně nazývat jako post-­fordistický, post­-industriální, flexibilní či kognitivní[9]. Právě na kognitivní charakter nejproduktivnějších částí ekonomiky a pracovního trhu naráží Lester Thurow, který zmiňuje tzv. „brainpower industries“: obory využívající mentální kapacitu ke své činnosti, které jsou schopné přidat hodnotu produktům[10]. Těmito obory jsou například produkce médií nebo vývoj počítačového softwaru[11]. Myšlení a produkce nových produktů se tak stává jedním a tím samým[12]. Vidíme posun od industriální investice v produkci materiálních hodnot k post­-industriální době, ve které imateriální znalosti (informace) a kreativní činnost jsou primárními aktéry schopnými generovat hodnoty[13]. Tyto hodnoty mohou vyústit buď v imateriální produkt (software) nebo produkt fyzický. V obou případech ale pozorujeme zvýšenou důležitost tzv. kulturních motivů[14], včetně poptávky po „estetizaci“ a „sémantizaci“ produktů [15].

Jan Brejcha si sémantizace a estetizace technologie všímá v kontextu informačních technologií[16]. Popisuje, že při vývoji IT produktů se začíná opouštět od otázek, jež se týkají toho, jak technologie jako taková funguje, respektive jak je možné něco vyrobit, a naopak signifikantně více se klade důraz na otázku, proč daný produkt (službu) vytvářet. Odpovědi na otázku proč zákonitě vyžadují brát v potaz širší kontext použití dané technologie a především, jaký význam, hodnoty a zážitky přináší do života těch, kteří ji budou používat — uživatelé. Podle Brejchy technologové nejsou tradičně dostatečně připraveni a vzděláni, aby se s těmito sociálními a kontextuálními prvky technologií dokázali řádně vyrovnat. Pokud se dle teorie všudypřítomné interakce (ubiquitous computing) „celý svět [...] mění v jeden počítačový interface“[17], je obtížné si představit, že by vývoj technologie mohl a měl zůstat pouze v rukou programátorů a inženýrů. I proto vidíme rozmach oborů typu software studies, new media studies, včetně propojení designu a humanitních věd, které jsou díky svému zaměření mnohem lépe připraveny při tvorbě (IT) technologií informovat o lidském prvku, který se střetává s technologií na styčné ploše, kterou tvoří (grafické) uživatelské rozhraní.

Právě návrh a vývoj této styčné plochy, user interface, byl dlouhou dobu koncipován jako čistě technická disciplína zastřešená oborem Human­-computer interaction (HCI). Ten byl zvyklý hodnotit přívětivost rozhraní a softwaru kategoriemi jako použitelnost a ergonomie. Limity takového přístupu k návrhu a evaluaci softwaru kritizovali známí teoretici i praktikující designéři[18][19].

Dobrá použitelnost a ergonomie tvoří stále nedílnou součást každého úspěšného produktu, ale jejich zaměření na pragmatičnost a statický kontext laboratoře (kde se použitelnost testuje) nedokážou poskytnout nástroje pro návrh hedonických aspektů[20][21] technologie jako je touha po kráse a seberealizace[22].

Pokud technologie a IT produkty měly naplnit výše zmíněnou poptávku po estetizaci a sémantizaci produktů, nové uvažování, metody a nástroje byly nutné. A právě zde tkví poněkud rozpačitý a dnes ne stále zcela jasný zrod a náplň pojmu i oboru User Experience Design.

UX etymologie

První použití slovního spojení User Experience v oblasti IT se nejspíše nachází v příspěvku Interface as Mimesis v knize User Centered System Design — New Perspectives on Human-Computer Interaction[23]. V moderním slova smyslu je použil až Don Norman v roce 1995, když pracoval jako HCI výzkumník ve společnosti Apple. Sám Norman v jednom emailu odpovídá na dotaz, odkud se pojem UX vynořil:

„Vymyslel jsem tento termín, protože jsem považoval HCI a použitelnost za příliš omezující: chtěl jsem pokrýt všechny aspekty lidského prožívání se systémem, včetně průmyslového designu, grafiky, interface, fyzické interakce a manuálu.“[24]

Norman dodává: „Od té doby se termín tak rozšířil, že začíná ztrácet svůj význam“[25]

Alan Cooper píše, že UX by mělo údajně sloužit jako zastřešující pojem několika různých designových disciplín a disciplín zaměřených na použitelnost. Zároveň vyjadřuje pochybnost nad tím, zda je možné designovat zážitky — věří, že každé designové disciplíně je vlastní, že se snaží ovlivnit zážitky, které si při interakci z jejich výsledků lidé odnáší.[26]

UX vlastnosti v akademické literatuře

Akademická literatura zkoumající User Experience Design se shoduje, že UX:

  • přesahuje pragmatické a utilitární požadavky tradiční HCI použitelnosti, která se snažila vědecky uchopit uživatelovu interakci s technologií jakožto určitého kognitivního výkonu, který je možný měřit a kvantifikovat, a zdůrazňuje hedonické, emoční, prožitkové, estetické aspekty a naplňování uživatelských cílů[27][28][29]
  • je zakotven ve filosofii User-centered designu (UCD), která staví uživatele a jeho spacio-temporální kontext použití, znalosti, kulturu do středu pozornosti celého cyklu designování[30], čímž se právě od tradičního HCI liší tím, že místo technologického pohledu zaujímá lidskou perspektivu[31]
  • je subjektivní a holistické[32][33]
  • vyžaduje empatické porozumění a „vžití se“ do role uživatelů[34]

Reference

  1. ↑ WEBSTER, Theories of the information society, s. 39
  2. ↑ VAN DIJK. The network society social aspects of new media, s. 19
  3. ↑ VAN DIJK. The network society social aspects of new media, s. 20
  4. ↑ CASTELLS, The rise of the network society, s. 21
  5. ↑ VAN DIJK. The network society social aspects of new media, s. 20
  6. ↑ VAN DIJK. The network society social aspects of new media, s. 20
  7. ↑ IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 3
  8. ↑ IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 1
  9. ↑ IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 1
  10. ↑ WEBSTER, Theories of the information society, s. 84
  11. ↑ WEBSTER, Theories of the information society, s. 84
  12. ↑ IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 2
  13. ↑ IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 2
  14. ↑ WEBSTER, Theories of the information society, s. 92
  15. ↑ IMBESI, Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation, s. 1
  16. ↑ BREJCHA, Towards a Philosophy of Interaction Design
  17. ↑ BOLTER a GRUSIN, Remediation: understanding new media, s. 21
  18. ↑ WHITESIDE. a WIXON, The dialectic of usability engineering, s. 17
  19. ↑ MOGGRIDGE, Designing interactions, s. 14
  20. ↑ HASSENZAHL, The hedonic/pragmatic model of user experience
  21. ↑ VÄÄNÄNEN­-VAINIO­-MATTILA, User experience evaluation methods
  22. ↑ BARGAS-­AVILA a HORNBÆK. Old wine in new bottles or novel challenges
  23. ↑ LAUREL, Brenda K. 1986. Interface as Mimesis. In: NORMAN, Donald A. (ed.) a Stephen W. DRAPER (ed.). User Centered System Design: New Perspectives on Human-computer Interaction. CRC Press, s. 67-85. ISBN 0898598729.
  24. ↑ MERHOLZ, Peter. 1998. Whither "User Experience"? [online]. [cit. 2016-06-1]. Dostupné z: http://peterme.com/index112498.html
  25. ↑ MERHOLZ, Peter. 1998. Whither "User Experience"? [online]. [cit. 2016-06-1]. Dostupné z: http://peterme.com/index112498.html
  26. ↑ COOPER, Alan, Robert REIMANN a Dave CRONIN. About face 3: the essentials of interaction design. Rev. ed. Indianapolis: Wiley, c2007, xxxv, 610 s. ISBN 9780470084113.
  27. ↑ HASSENZAHL, Marc a Noam TRACTINSKY. User experience: a research agenda. Behaviour & Information Technology [online]. 2006, 25 (2): 9197 [cit. 2015-12-06]. DOI: 10.1080/01449290500330331. ISSN 0144929x. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01449290500330331
  28. ↑ VERMEEREN, Arnold P. O. S., Effie LaiChong LAW, Virpi ROTO, Marianna OBRIST, Jettie HOONHOUT a Kaisa VÄÄNÄNENVAINIOMATTILA. User experience evaluation methods. In: Proceedings of the 6th Nordic Conference on HumanComputer Interaction Extending Boundaries NordiCHI '10 [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2010, s. 521[ cit. 20151202]. DOI: 10.1145/1868914.1868973. ISBN 9781605589343. Dostupné z: http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1868914.1868973
  29. ↑ LAW, Effie LaiChong, Virpi ROTO, Marc HASSENZAHL, Arnold P.O.S. VERMEEREN a Joke KORT. Understanding, scoping and defining user experience. In: Proceedings of the 27th international conference on Human factors in computing systems CHI 09 [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2009, s. 719[ cit. 20151206]. DOI: 10.1145/1518701.1518813. ISBN 9781605582467. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=1518701.1518813
  30. ↑ SWARD, David a Gavin MACARTHUR. Making User Experience a Business Strategy. In: Towards a UX Manifesto . Lancaster, UK: COST294-MAUSE affiliated workshop, 3rdSeptember2007n. l.
  31. ↑ HASSENZAHL, Marc a Noam TRACTINSKY. User experience: a research agenda. Behaviour & Information Technology [online]. 2006, 25 (2): 9197 [cit. 2015-12-06]. DOI: 10.1080/01449290500330331. ISSN 0144929x. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01449290500330331
  32. ↑ BATTARBEE, KATJA a ILPO KOSKINEN. Co-experience: user experience as interaction. CoDesign [online]. 2005, 1 (1): 518 [cit. 2015-12-06]. DOI: 10.1080/15710880412331289917. ISSN 15710882. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/15710880412331289917
  33. ↑ HASSENZAHL, Marc a Noam TRACTINSKY. User experience: a research agenda. Behaviour & Information Technology [online]. 2006, 25 (2): 9197 [cit. 2015-12-06]. DOI: 10.1080/01449290500330331. ISSN 0144929x. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01449290500330331
  34. ↑ BATTARBEE, KATJA a ILPO KOSKINEN. Co-experience: user experience as interaction. CoDesign [online]. 2005, 1 (1): 518 [cit. 2015-12-06]. DOI: 10.1080/15710880412331289917. ISSN 15710882. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/15710880412331289917

Použitá literatura

  1. CASTELLS, Manuel. The rise of the network society. 2. ed. with a new pref. Chichester: Wiley­Blackwell, 2010, lvii, 597 s. Information age, vol. 1. ISBN 9781405196864.
  2. HASSENZAHL, Marc a Noam TRACTINSKY. User experience: a research agenda. Behaviour & Information Technology [online]. 2006, 25 (2): 9197 [cit. 2015-12-06]. DOI: 10.1080/01449290500330331. ISSN 0144929x. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01449290500330331
  3. IMBESI, Lorenzo. Design for Post-­Industrial Societies: Re­Thinking Research and Education for Contemporary Innovation. sd.polyu.edu.hk. Dostupné z: https://www.academia.edu/1089486/Design_for_Post­Industrial_Societies
  4. MOGGRIDGE, Bill. Designing interactions. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2007, xxiv, 766 p.
  5. VAN DIJK, Jan A.G.M. The network society social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006. ISBN 9781848604766
  6. VERMEEREN, Arnold P. O. S., Effie Lai­Chong LAW, Virpi ROTO, Marianna OBRIST, Jettie HOONHOUT a Kaisa VÄÄNÄNEN­VAINIO­MATTILA. User experience evaluation methods. In: Proceedings of the 6th Nordic Conference on Human­-Computer Interaction Extending Boundaries ­NordiCHI 10 [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2010, s. 521­ [cit. 2015­12­02]. DOI: 10.1145/1868914.1868973. ISBN 9781605589343. Dostupné z: http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1868914.1868973
  7. WEBSTER, Frank. Theories of the information society. 3rd ed. New York: Routledge, 2006, viii, 317 s. ISBN 04­154­0633­1
  8. WHITESIDE, J. a WIXON, D., The dialectic of usability engineering. In INTERACT 87 – 2nd IFIP International Conference on Human – Computer Interaction. September 1 – 4, 1987, Stuttgart, Germany, pp. 17 – 20.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=User_Experience&oldid=37937“