|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | {{NER}}
| + | == Vymezení pojmů == |
| − | * tematikou agrese a násilí se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]]
| + | == Teorie agresivity == |
| − | * agression = výpad, útok - označuje jednání směřující k poškození či zničení objektu agrese
| + | == Působení médií == |
| − | * chování, které přináší ublížení jiné osobě, ničení či poškozování majetku
| + | == Agrese v různých sociálních situacích == |
| − | * charakter násilného destruktivního chování a uvnitř negativní emoční prožitek - nenávist, hněv, strach
| + | === Domácí násilí === |
| − | * podle druhu ublížení rozeznáváme agresi - fyzickou, poškození majetku či osoby, psychickou ponižování, zesměšňování, zastrašování, vydírání
| + | === Agrese ve škole a v práci === |
| − | | + | === Skupinová agrese === |
| − | * analyzujeme-li termín agrese, dojdeme k závěru, že k označení některého chování jako agresivního, musí být naplněny následující znaky chování:
| + | == Přístupy k agresi jako k sociální interakci == |
| − | * poškozuje jinou osobu
| + | == Normy jako kontrola agrese == |
| − | * je záměrné
| + | == Reference == |
| − | * porušuje situačně relevantní normy
| + | <references/> |
| − | * není motivované snahou pomoci dané osobě ani jinými prosociálními úmysly
| + | == Použitá literatura == |
| − | | + | == Doporučená literatura == |
| − | * rozeznáváme tři relevantní termíny:
| |
| − | * '''agrese''' - tak jak je výše definována.
| |
| − | * '''agresivita''' - původně označení pro projev agrese
| |
| − | * přeneseně se termín užívá jako perzistentní pohotovost nebo predispozici jednat agresivně v různých situacích
| |
| − | * '''hostilita''' - nepřátelské postoje vůči lidem
| |
| − | | |
| − | * agresivita se může navenek projevit:
| |
| − | * '''nesocializovanou formou''' - napadání, ničení, bezohlednost v dopravě apod.
| |
| − | * '''socializovanou formou''' - ve sportu, sportovec má být zdravě agresivní
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Typy agrese ==
| |
| − | | |
| − | * '''afektivní agresivita''' - je spojena s adjektivy hostilní, zlostná, impulsivní, emocionální či expresivní, hlavním znakem je neplánovitost jednání
| |
| − | * '''instrumentální agrese''' - naproti tomu je vedlejším produktem při dosahování jiných, neagresivních cílů
| |
| − | * '''šikana''' - třetí druh agrese, izolovaný na základě výzkumů o šikaně, charakterizována opakovaným ubližováním a nerovností pozic šikanujícího a jeho oběti, nemá reaktivní charakter, je proaktivní, nebývá doprovázená zlostí, je chováním, jehož cílem je ublížení, tyran jej užívá jako strategii k dokázání dominance a kontroly nad jinými
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Agrese podle příčin ===
| |
| − | | |
| − | * '''frustrační''' - agrese je reakce na frustrační překážku, čím více je člověk frustrován, tím je agresivnější, z frustrovaného dítěte vyroste agresor - bude reagovat nepřiměřeně
| |
| − | * '''instrumentální''' - agresor neútočí proto, že je frustrován, ale proto, že tím něco sleduje, agrese je výsledkem učení, zkušenosti agrese, která byla osvojena projevy schválenými okolím
| |
| − | * '''patologická''' - devianti, sadisti, nedělají to proto, že jsou frustrování, ale proto, že jim toto chování přináší potěšení
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Agrese podle směru === | |
| − | | |
| − | * '''heteroagrese''' - proti druhému člověku
| |
| − | * '''autoagrese''' - proti sobě samému, psychická i fyzická - sebepoškozování, sebevražda, často doprovod duševních chorob
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Agrese podle cíle ===
| |
| − | | |
| − | * '''agrese přímá''' - kdy obětí agrese je ten, kdo mě naštve
| |
| − | * '''agrese necílená''' - agresor si vybíjí pocity na nepravé oběti, agrese směřuje k jinému cíli
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Agrese podle délky trvání ===
| |
| − | | |
| − | * '''akutní''' - jednorázová krátkodobá, nebezpečnější
| |
| − | * '''chronická''' (opakovaná, dlouhodobá) - šikana, terorizování, velké dopady na člověka, defekt osobnosti
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Stupně agrese ===
| |
| − | | |
| − | * '''videaformní agrese''' - člověk si své agresivní pocity odreagovává v rovině představ, bez vnějších projevů (probíhá pouze v myšlení), bývá u sexuálních agresorů
| |
| − | * '''verbální agrese''' - projeví se navenek, např. nadávkou či hrubým slovem
| |
| − | * '''fyzická agrese''' - má 3 stupně, proti věcem - destruktivní chování, první signál agresivity v povaze, proti zvířatům - závažný signál agresivní povahy, týrání, proti lidem - od omezování osobní svobody až po vraždy
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Příčiny agrese ==
| |
| − | | |
| − | * agrese je závislá na averzivních podnětech, které mohou být různého druhu
| |
| − | * nejčastěji naši agresi vyvolá:
| |
| − | * '''útok''' - platí za nejsilnější podnět vyvolávající agresi, nezáleží na tom, zda jde o útok verbální či fyzický
| |
| − | * '''frustrace''' - ne vždy je však odpovědí na frustraci agrese, averzivní podnět, který potenciálně vyvolává agresi
| |
| − | * vysoká teplota - je experimentálně ověřeno, že zvýšení teploty zvyšuje hostilní afekt
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Multikauzalita agrese === | |
| − | | |
| − | * agrese je jev, který nemá jen jednu příčinu
| |
| − | * původně byla zkoumána jako jev s jediným spouštěčem
| |
| − | * existuje dlouhé období, kdy byla snaha vysvětlit ji jako následek vrozených instinktů
| |
| − | * '''Lorenzův hydraulický model agrese''' - energie instinktu se naplňuje zevnitř tak dlouho, dokud nenajde podnět,
| |
| − | * který ji uvolní, agrese takto není reakcí na chování, ale výsledkem hromadění přebytečné energie
| |
| − | * '''frustrační teorie agrese od J. Dollarda''' - předpokládaným univerzálním faktorem je frustrace, hnací silou která agresi uvolní je pud
| |
| − | * teorie stojící na '''teorii sociálního učení - A. Bandura'''
| |
| − | | |
| − | === Integrativní pohledy === | |
| − | | |
| − | * předpokladu že agrese se objevuje v situaci, kdy je osoba s agresivní tendencí, vystavena určitému podnětu, nebo situaci
| |
| − | * to v sobě obsahuje dvě podstatné myšlenky:
| |
| − | # výskyt agrese je podmíněn určitým druhem proměnných (a má reaktivní charakter)
| |
| − | # reakce na tyto proměnné je ovlivněná dalším typem proměnných, které vystupují jako predispozice agresivního chování
| |
| − |
| |
| − | | |
| − | * dispozici můžeme rozdělit na aktuální psychický stav a na dlouhodobě působící faktory:
| |
| − | # '''biologické faktory''' - dědičnost a vrozené dispozice
| |
| − | # '''sociální faktory''' - naučené sociální chování a sociální normy
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * je důležité, že tyto proměnné sami o sobě agresi nevyvolávají
| |
| − | * provokující podněty sami také ne
| |
| − | * podstatná je právě shoda ve výskytu všech proměnných, které ovlivňují kognitivní zpracování situace
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * vlivem těchto podnětů dochází ke:
| |
| − | * zvýšení aktivační úrovně
| |
| − | * vzniku negativních afektivních stavů, kde je dominující hostilita a nepřátelské scénáře a vzpomínky
| |
| − | * dochází k deindividuaci
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * nejčastěji jsme agresivní, jestliže si myslíme, že:
| |
| − | * naše jednání zůstane bez následků
| |
| − | * jsme aktivovaní
| |
| − | * takové chování nám může přinést nějaký zisk
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Faktory predikující afektivní jednání ==
| |
| − | | |
| − | * '''mužské pohlaví''' - většinu násilných trestných činů páchají muži, vysvětluje se to větší mírou testosteronu
| |
| − | * '''věk''' - osoby od 18 -35 let
| |
| − | * '''nižší sociální postavení''' - větší agrese je např. u nezaměstnaných
| |
| − | * '''výskyt agrese v anamnéze''' - když už byly problémy v minulosti, je pravděpodobnost, že bude pokračovat dále, když někdo šikanoval na vojně může to pokračovat i dále
| |
| − | * příznaky snížené sebekontroly v anamnéze - sexuální promiskuita, alkoholismus, kouření, prášky (určitá pravděpodobnost k projevu agrese)
| |
| − | * '''aktuální stres''' - může vést k projevům agrese, když na člověka působí stresor je v osobní krizi a má vyšší tendenci reagovat agresivně
| |
| − | * '''intoxikace alkoholem či návykovou látkou''' - na alkohol reagují lidé různě, tedy i agresí (alkohol blokuje činnost mozkové kůry)
| |
| − | * '''rasové zvláštnosti''' - Rómové se podílejí na násilných trestných činech ve 20%, zatímco u Asiatů je nízký podíl na násilných trestných činech (spíše hospodářská kriminalita)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Jednání s agresivním člověkem == | |
| − | | |
| − | * ve výchově bylo příliš trestání a ponižování - ve výchově by měla být úměrnost a adekvátní trestání
| |
| − | * měl by být potrestán zlý úmysl u dítěte, aby se nenaučilo agresivnímu chování
| |
| − | * agrese bývá projevem úzkosti - a proto nemá smysl zvyšovat úroveň úzkosti (znásilněné ženy)
| |
| − | * lidé reagují agresivně, když se to dotýká jejich důstojnosti
| |
| − | * každý má určitou míru důstojnosti a když s ním budeme jednat jako s nejposlednějším - bude reagovat agresivně
| |
| − | * s nejhoršími pachateli se nejlépe jedná, když s nimi jednáme jako s partnery
| |
| − | * zdrojem agrese může být pocit křivdy, bezmoci - pokud je člověk v této situaci a má tendence jednat agresivně, tak bychom ho měli spíše podpořit
| |
| − | * agresi vyvolávají rovněž pocity viny, když ho někdo obviňuje
| |
| − | * s agresivním člověkem se musí jednat jemně, slušně, osobně, povzbudit ho
| |
| − | * pokud je agrese výsledkem patologického stavu - je dobré přivolat lékařskou pomoc
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Spouštěče agrese ==
| |
| − | | |
| − | * zprostředkující procesy, provokující podněty evokují určité procesy na straně subjektu, které jsou bezprostředními předchůdci agrese
| |
| − | * tato úloha se připisuje úrovni aktivace, zlosti a některým kognitivním produktům
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Teorie deprivantů === | |
| − | | |
| − | | |
| − | * nejpřirozenějším zdrojem agrese dnešní generace je frustrace - když je dítě od dětství frustrováno v nejrůznějších věcech, uvolňují se v něm negativní pocity a projevuje se tou agresivitou
| |
| − | * LMD - jedinec vstupuje do života už jaksi stigmatizován, větší tendence reagovat nepřiměřeně
| |
| − | * frustrací přibývá také proto, že vzrůstá nabídka - vzrůstá nabídka k uspokojení potřeb, proto jsme často frustrováni
| |
| − | * deprivace = stav, kdy není možno uspokojovat nějakou potřebu
| |
| − | * frustrace = stav, kdy možnost uspokojení potřeby je, ale na cestě k uspokojení se objeví překážka
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Zvýšená aktivační úroveň (arousal) ===
| |
| − | | |
| − | * obecně uznávané je, že zvýšená aktivační úroveň se podílí na agresivním jednání
| |
| − | * '''Zillmann''' - '''teorie excitačního transferu''' - excitace, podle které se zvýšená aktivace z jedné situace může přenést a zvýšit jiným emocionálním stavem
| |
| − | * vyjádření zlosti pak souvisí se třemi faktory:
| |
| − | # naučenými dispozicemi a návyky osoby
| |
| − | # zdrojem aktivace nebo energetizace
| |
| − | # s tím, jak člověk interpretuje svůj aktivační stav
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Zlost ===
| |
| − | | |
| − | * antecendent, tedy i příčina agrese
| |
| − | * vztah není jednoznačný, protože zlost se často vyskytuje jako spolupůsobící příčina
| |
| − | * kognitivně - asocianistický model - Berkowitz
| |
| − | * zlost je výsledkem negativního afektu, stejně jako agrese sama, ale je spojená s procesy paměti a kognitivními operacemi
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Kognitivní mediátory ===
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * podíl kognice na agresi je v centru pozornosti současného zkoumání
| |
| − | * rozhodující pro vznik agresivního chování je nikoliv to, jak zamýšlí své jednání vůči nám nějaká osoba, ale jak my toto jednání interpretujeme
| |
| − | * sociálně-kognitivní teorie - spíš otevřený myšlenkový směre, než uzavřená teorie, předpoklad, že kompetence chování v konkrétních sociálních situacích je funkcí adekvátního zpracování sociálních klíčů (podnětů)
| |
| − | * klíčový význam mají tři procesy:
| |
| − | # dekódování a interpretace klíčů
| |
| − | # rozhodnutí o odpovědi na situaci
| |
| − | # uskutečnění odpovědi
| |
| − | * kompetentní sociální chování předpokládá správné fungování všech tří složek
| |
| − | * deficit v jakémkoliv procesu se pokládá za prekursor deviantního chování
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * '''Dodge''' - model sociální kompetence a zpracování sociálních informací
| |
| − | * jednotlivé kroky, které mají kumulativní charakter, adekvátní zvládnutí každého z kroků:
| |
| − | # dekódování relevantních klíčů
| |
| − | # jejich přesná interpretace
| |
| − | # vytipování kompetentních behaviorálních odpovědí na dané klíče
| |
| − | # hodnocení pravděpodobných výsledků odpovědí
| |
| − | # výběr a uskutečnění kompetentní odpovědi
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Deindividuace ===
| |
| − | | |
| − | * vykonavatelem agrese bývá někdy i skupina, nikoliv jednotlivec
| |
| − | * vzniká jako rezultát prožívání relativního zmenšení odpovědnosti vycházející z přesvědčení, že jedinec nemůže být identifikován jako individuum
| |
| − | * '''Zimbardo''' - pokusy s elektrickým proudem, dvě skupiny, jedna zahalená, druhá identifikovatelná
| |
| − | | |
| − | * '''teorie diferencovaného sebeuvědomění'''
| |
| − | * osobní sebeuvědomění - osobní vzpomínky, vnitřní aspekty sebe a vnitřní korespondence s představami o sobě sama, deindividuace v rámci sníženého vědomí sebe, zvýšená aktivační úroveň a pocit úplného rozplynutí ve skupině
| |
| − | * veřejné sebeuvědomění - orientované na sebe jako sociální subjekt, deindividuace mechanismem inhibice důsledku rozložení odpovědnosti a anonymity
| |
| − | == Vývoj agrese a agresivity == | |
| − | * batolata neprojevují agresivitu, i když berou druhému dítěti hračku - jde pouze o hračku, není tam záměr druhému dítěti ublížit či nějak uškodit
| |
| − | * od 2,5-3 do 5 let - agresivní projevy dětí jako je bouchání, kopání, štípání, kousání - jde o ochranu hraček a teritoria, rodiče často agresivitu posilují, ale zase netolerují, kolem tří let se agresivita přesouvá i na řeč
| |
| − | * 6-7 let - děti jsou mnohem více empatičtější, agresivita ustupuje - dovedou zaujmout roli, u chlapců dochází často ze strany rodičů k posilování agresivity, pokud za agresivní chování rodiče zakáží hrát si s hračkou, dochází u dítěte k frustraci a ta umocňuje znovu agresivní chování, proto je lepší vysvětlit, proč raději nebýt agresivní
| |
| − | * agrese se rozvíjí na základě imitace
| |
| − | == Zdroje == | |
| − | | |
| − | [[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
| |
