Náhodná veličina: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: === Náhodná veličina === * Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Ta…) |
|||
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | |||
* Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Také u těchto pokusů je účelné přiřadit elementárním jevům čísla. | * Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Také u těchto pokusů je účelné přiřadit elementárním jevům čísla. | ||
− | * Čísla přiřazená elementárním jevům tvoří obor hodnot M proměnné, kterou nazýváme náhodná veličina (označujeme X, Y, Z,...) | + | * Čísla přiřazená elementárním jevům tvoří obor hodnot M proměnné, kterou nazýváme náhodná veličina (označujeme ''X'', ''Y'', ''Z'',...) |
− | + | === Definice náhodné veličiny === | |
− | + | '''Náhodná veličina ''X'' je reálná funkce definovaná na množině všech elementárních jevů, která každému jevu přiřadí reálné číslo.'''<br /> | |
− | + | Např.: ''Hod mincí'':<br /><br /> | |
− | [[Soubor:Lic.jpg| | + | [[Soubor:Lic.jpg|bezrámu|Hod mincí]]<br /> |
− | + | Podle oboru hodnot ''M'' rozdělujeme náhodné veličiny na: | |
− | + | * ''diskrétní'': obor hodnot ''M'' je konečná nebo nekonečná posloupnost | |
− | + | * ''spojité'': obor hodnot ''M'' je otevřený nebo uzavřený interval | |
− | + | === Diskrétní náhodná veličina === | |
− | + | '''Pravděpodobnostní funkce''': | |
− | + | * Nechť X je diskrétní náhodná veličina s oborem možných hodnot {''x<sub>1''</sub>, ''x<sub>2</sub>'', ..., ''x<sub>n</sub>''}, která tyto hodnoty nabývá s pravděpodobností {''p<sub>1</sub>'', ''p<sub>2</sub>'', ..., ''p<sub>n</sub>}''. | |
− | + | * Údaje sestavíme do tabulky: | |
− | |||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|- | |- | ||
| xi || x1 || x2 || xn | | xi || x1 || x2 || xn | ||
|- | |- | ||
− | | | + | | pi || p1 || p2 || pn |
|} | |} | ||
+ | <br /> | ||
+ | Každé hodnotě ''x<sub>i</sub>'' je přiřazena právě jedna hodnota pi a pravděpodobnostní tabulku lze tedy chápat jako tabulkové určení funkce, kterou nazýváme ''pravděpodobnostní funkcí''.<br /> | ||
+ | '''Definice pravděpodobnostní funkce:''' ''Pravděpodobnostní funkcí náhodné veličiny ''X'' nazýváme funkci ''p(x)'' = ''P(X=x)''.'' | ||
− | + | == Reference == | |
− | * | + | [[Kategorie: Statistika|*]] |
Aktuální verze z 14. 5. 2014, 12:58
- Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Také u těchto pokusů je účelné přiřadit elementárním jevům čísla.
- Čísla přiřazená elementárním jevům tvoří obor hodnot M proměnné, kterou nazýváme náhodná veličina (označujeme X, Y, Z,...)
Definice náhodné veličiny
Náhodná veličina X je reálná funkce definovaná na množině všech elementárních jevů, která každému jevu přiřadí reálné číslo.
Např.: Hod mincí:
Podle oboru hodnot M rozdělujeme náhodné veličiny na:
- diskrétní: obor hodnot M je konečná nebo nekonečná posloupnost
- spojité: obor hodnot M je otevřený nebo uzavřený interval
Diskrétní náhodná veličina
Pravděpodobnostní funkce:
- Nechť X je diskrétní náhodná veličina s oborem možných hodnot {x1, x2, ..., xn}, která tyto hodnoty nabývá s pravděpodobností {p1, p2, ..., pn}.
- Údaje sestavíme do tabulky:
xi | x1 | x2 | xn |
pi | p1 | p2 | pn |
Každé hodnotě xi je přiřazena právě jedna hodnota pi a pravděpodobnostní tabulku lze tedy chápat jako tabulkové určení funkce, kterou nazýváme pravděpodobnostní funkcí.
Definice pravděpodobnostní funkce: Pravděpodobnostní funkcí náhodné veličiny X nazýváme funkci p(x) = P(X=x).