Diagnostika sexuálních deviací

Struktura sexuální motivace může být častokrát skryta i pro nejbližší okolí jedince. Základním nástrojem diagnostiky parafilie je proto rozhovor v atmosféře bezvýhradné důvěry. Náročnost spočívá v nutnosti disponování značnými zkušenostmi, tzn. velkými nároky na sexuologa, který musí být schopen vyhnout se jakýmkoli vlastním projekcím. Základním předpokladem úspěšného rozhovoru je však klientova spolupráce. Té se např. nedostává v případech, kdy se jedná o pachatele různých sexuálních deliktů.

V rámci rozhovorů bývají využívány anamnestické dotazníky vytvořené Jiřím Mellanem a kol. U mužů se jedná o dotazníky sexuální funkce a pohlavní aktivity (SFM a PAM), heterosexuálního vývoje (HTVM), u žen obdobné (SFŽ, PAŽ a HTVŽ). Lze využít rovněž konkrétněji zaměřené sexuologické dotazníky, v případě pedofilie jde o často užívanou Screening Scale for Pedophilic Interests (SSPI) autorů Seto a Lalumière.

Dle Weisse lze jako doplňkovou metodu užít například i 3. tabuli Rorschachova testu: neparafilici příkladem uvidí např. dvě postavy stojící proti sobě, zatímco agresor bude tvrdit, že se jedná o dvě ženy, které se perou. Obdobným způsobem lze využít např. Kresbu lidské postavy. Z takovýchto metod však nelze vycházet a činit závěry samostatně.

Kresba lidské postavy

• A4 se přeloží na půl a pacient má nakreslit celou lidskou postavu, jak nejlépe umí a pak na druhou stranu postavu opačného pohlaví
• první postava tzv. identifikační, většinou stejného pohlaví jako je klient sám, druhá tzv. protipostava
• exhibicionismus: typické zdůraznění očí na protipostavě a zdůraznění genitál (nebo opasek, rozkrok) u identifikační postavy
• pedofil: postava má proporce dítěte (poměr hlava : tělo) a u protipostavy nejsou zachyceny sekundární pohlavní znaky (např.: prsa)
• agresor: typické drápy místo nehtů, kovbojské boty („botky psychopatky“), dehonestující postava ženy
• efebofil: malý rozdíl mezi ženskou a mužskou postavou

Psychofyziologické metody

PPG - phaloplethysmograph

• phalus - penis, pletismo - objem tkáně
• klient je v pohodném křesle a na penisu má snímač (spirálka, elektrické kleštičky, pneumatický) a pozorují se změny objemu penisu při prezentaci vizuálních podnětů
• obrázky jsou převážně akty mužů, žen, dětí i obětí vražd, apod.
• tumescence - změny objemu penisu (přitéká do něj krev) - jsou zachyceny už ve chvíli, kdy o tom klient ještě ani netuší
• u deviací v aktivitě málo účinné, tak se místo obrázků používají vyprávěné příběhy (standardizované i nestardardizované), nebo projekce videa
• opět je to jen pomocná metoda
• spolehlivost: pokud klient spolupracuje, tak je velmi spolehlivá, v opačném případě to tak není, ale platí, že je jednoduché předstírat zájem o nepreferované podněty, než zadržet reakci na preferovaný podnět
• existuje vulvopletismograf pro ženy - sledují se objemové změny stydkých pysků; ale zkušenosti s tím jsou malé a považuje se za málo spolehlivou metodu

Polygraf - detektor lži

• používá se při nedostatku důkazů
• podobné jsou mozkové zobrazovací metody
• dá se to ovlivnit tak, že při zkušebních banálních otázkách si způsobím bolest (měří se krevní tlak, puls, EKG, kožně-galvanický odpor)

Brichcín a David

• sledovali v 80. letech pohyb oči mužů při sledování obrázků aktů žen → lišili se u normálních a různě deviantních osob

Binokularoskopická metoda

• Weiss
• přístroj, který na každé oko promítá něco jiného a byl to jen bleskový podnět
• střídají se obrázky se sexuálním podtextem a neutrální
• homosexuální muži vnímají mužské akty a heterosexuální zase ženské akty
• Rosenzweig: měřil čas, kolik se muži v čekárně věnovali obrázkům mužů/žen v časopisech

Anamnestické vyšetření

• nejlepší diagnostická metoda
• 3 klinické diagnostické metody – rozhovor, pozorování a analýza výsledků činnosti
• zvláštnosti deviantů v anamnéze: atypické zaměření v dětství a atypické chování – především u transsexuálů, i u homosexuálů (záliba v hračkách druhého pohlaví), u pyrofiliků (už v dětství zakládání ohňů), u sadistů (týrání zvířat v dětství)

1. odlišná náplň masturbačních fantazií a polučních snů → deviantní náplň, nejdůležitější diagnostické vodítko
2. výskyt funkčních sexuálních poruch, především erektilních dysfunkcí, většinou od zahájení sexuálních aktivit, stejně tak i ejakulační dysfunkce (neschopnost dospět orgasmu při milování s ženou)
3. nápadně opožděný začátek sexuálních aktivit (oproti normálu – 18let) až na 23-24 let
4. nemají zájem o partnerskou sexualitu (neiniciují sex s partnerkou), slábne frekvence styků v manželství
5. partnerky si vybírají na inzerát, na dálku a ženy, které nebudou sexuálně iniciativní, nápadný časový odstup mezi prvním stykem a dalšími styky (př. první styk v 18 a další až v 23)
6. nedostatek sexuální empatie – neschopnost adekvátně identifikovat sexuální signály žen
7. parcialismus - změření na část těla (vlasy, hýždě, zadek, prsa, VHR - poměr pasu a boků ženy (0,7 ideální…)
8. absence hlubších citových vztahů, neschopnost dlouhodobě udržet významný osobní vztah

• tyto body se nemusí vyskytovat najednou a přítomnost některých z nich v anamnéze neznamená, že je to deviant

Diagnostika sexuální orientace - homosexuální x heterosexuální

• když si pacient není jistý svou sexuální orientací
• nejčastěji jsou to egodystonní homosexuálové (potlačují svou orientaci)
• říká se jim: „nevím, co jste, do hlavy vám nevidím, můžu vám ale poskytnout vodítka, podle kterých se můžete rozhodnout“, a dodá se jim: „nevěřím tomu, že existují bisexuálové“
• Weiss vymyslel 4stupňový model sexuální orientace, který jde od nejméně spolehlivého ukazatele po nejspolehlivější:

1. s kým spí (ale třeba vězni sklouznou k homosexualitě i homosexuál může mít manželku)
2. rovina masturbačních fantazií (ale např.: kvůli náboženství je může potlačovat)
3. rovina polučních/erotických snů (sny už dokážeme jen málo ovlivnit; říká se, že 3 sny neznamenají odlišnou orientaci - i heterosexuál mívá homosexuální sny)
4. rovina zamilovanosti (nejde to vůli ovlivnit; pokud řekne, že už se zamiloval do obou pohlaví, řekneme, ať to srovná, jestli to bylo alespoň podobné)
5. Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
6. Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
7. Seto, M. C., & Lalumière, M. L. (2001). A brief screening scale to identify pedophilic interests among child molesters. Sexual Abuse: A Journal of Research and Treatment, 13(1), 15-25.