|
|
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| | {{pracuje se}} | | {{pracuje se}} |
| − | „'''Digitální demence'''“ je kontroverzní psychologický fenomén používaný kritiky digitálních médií pro označení negativních dopadů, které má podle nich časté využívání těchto médií na lidský mozek. Termín nejpřesněji a nejpodrobněji definoval německý psychiatr a neurolog ''Manfred Spitzer'' ve stejnojmenné publikaci ''Digitální demence (2012)'' ale není jeho autorem. Pojem byl bez hlubšího kontextu použit v některých článcích už o několik let dříve.
| + | Musím vybrat jiné téma, tohle je příliš obsažné a málo průkazně vědecké. |
| − | ==Spitzerova teze==
| |
| − | Vliv digitálních médií na lidský mozek byl souběžně s rozšiřováním těchto technologií mezi širokou uživatelskou veřejnost reflektován více odborníky než jen ''Manfredem Spitzerem''. Rok před jeho knihou vydal americký publicista ''Nicholas Carr'' knihu ''The Shallows: What is the internet doing to our brains (2011)'', v níž se mimo jiné zabývá tím, jaké dopady na naše myšlení má tzv. ''multitasking'' a chování nazývané „''switching''“, typické pro prostředí internetu. Spitzer šel se svými závěry dál až k provokativnímu pojmu „digitální demence“, který ale nepředstavuje plnohodnotnou psychiatrickou diagnózu. Při formulaci tohoto pojmu vycházel ''Spitzer'' z podobnosti mezi projevy Alzheimerovy choroby a dopadem na kognitivní a paměťové schopnosti, které podle něj přináší přílišné užívání digitálních médií.
| |
| − | Základní tezi předkládanou knihou ''Digitální demence (2012)'' by bylo možné shrnout takto:
| |
| − | | |
| − | ''Nepoužíváme-li určitý sval, tento sval atrofuje. Používáme-li tedy téměř nepřetržitě technologie, které nahrazují činnost mozku, atrofuje náš mozek.''
| |
| − | | |
| − | Tuto tezi autor podporuje odkazováním na dílčí studie a experimenty z vlastní praxe i práce jiných odborníků. V jakých oblastech konkrétně a jakým způsobem by tato regrese měla probíhat, rozebírá následující text.
| |
| − | | |
| − | ===výchozí statistické údaje===
| |
| − | Při srovnání statistických výzkumů z let 1999, 2004, 2009 a 2012 na území USA i ve ''Spitzerově'' rodném Německu je prokazatelné, že s digitálními médii (tablety, osobními počítači, smartphony, navigačními zařízeními, televizí atd.) tráví uživatelé čím dál více času. V posledním ze zmíněných období (2012) byl tento čas mezi německými žáky 9. tříd zjištěn jako průměrně 7,5 hodin denně.
| |
| − | | |
| − | Při odstupu od publikování knihy můžeme i dnes např. u USA sledovat, že tento údaj sice má stále vzestupnou tendenci, ale jeho růst se zpomaluje.
| |
| − | | |
| − | ===povrchní zpracování===
| |
| − | ''Manfred Spitzer'' ale stejně tak i ''Nicholas Carr'' se ve svých publikací shodují, že používání těchto médií jako informačních zdrojů vede ke změnám uživatelského chování a to především v hloubce zpracování informačních zdrojů, vyhodnocením relevance jednotlivých informačních zdrojů na internetu a schopnosti informace samostatně dohledávat. V tomto bodě se ''Spitzer'' opírá především o průzkum, který na uživatelích internetu provedla v r. 2008 British Library. Spolu se snadnou dostupností a ovladatelností vyhledávačů, jako je Google, se podle průzkumu paradoxně snižuje schopnost uživatelů mladých uživatelů kriticky informace vyhodnotit.
| |
| − | | |
| − | ===technologie v procesu vzdělávání===
| |
| − | Kriticky se ''Spitzer'' ale zároveň
| |
| − | souvislost s motorikou
| |
| − | nepřináší zlepšení
| |
| − | špatné známky
| |
| − | | |
| − |
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ===paměť vs. cloud===
| |
| − | neukončenost
| |
| − | | |
| − | ===sociální sítě===
| |
| − | | |
| − | ===technologie v procesu vzdělávání===
| |
| − | souvislost s motorikou
| |
| − | nepřináší zlepšení
| |
| − | špatné známky
| |
| − | ===volný čas===
| |
| − | souvislost s obezitou
| |
| − | ===multitasking===
| |
| − | ===problém statistických údajů===
| |
| − | | |
| − | ==Spitzerovi kritici==
| |
| − | ==Reference==
| |
