Exekutivní funkce

Vývojové zrání mozku v časovém zobrazení od 5 do 20 let

• vytvořeno z MRI snímků zdravých dětí
• červená znázorňuje více a modrá méně šedé hmoty
• šedé hmoty ubývá vývojem odzadu dopředu jak mozek zraje a nervová spojení jsou omezována (pruning)
• oblasti obsluhující základní funkce dozrávají dříve
• oblasti „vyšších“ funkcí (emoce, sebekontrola) později
• prefrontální kůra, zajišťující exekutivní funkci, se vyvíjí a dozrává nejpozději
• změny v mozku schizofrenním mají jiný průběh
• opačný průběh změn lze zaznamenat u Alzheimerovy choroby

Frontálně - subkortikální obvody

• Alexander, DeLong, Strick (1986) uvedli pojetí paralelních, ale oddělených pěti frontálně- podkorových obvodů
• tři z nich jsou důležité pro neurobehaviorální syndromy začínají v kůře:

1. dorzolaterální
2. orbitofrontální
3. anterior gyrus cinguli

Exekutivní funkce

• v širším pojetí zahrnují řadu kognitivních dovedností, odpovědných za:

1. plánování
2. iniciaci
3. sekvenční zpracování (řazení)
4. monitorování (kontrolování, sledování)

dva názory:

• první spojuje exekutivní funkce se specifickými kognitivními funkcemi jako vhled, vůle, abstrakce, úsudek
• implikuje, že exekutivní funkce - tak jako paměť a jazyk - jsou získanými dovednostmi a mohou být přímo měřeny
• jejich narušení ústí do ztráty těchto schopností
• druhý zdůrazňuje kybernetická (lodivod) hlediska exekutivních faktorů, tj. že exekutivní faktory řídí výkon složitých činností interagují s ne-exekutivními procesy
• jejich narušení je možné vidět jen skrze dezorganizaci operací ne-exekutivních oblastí
• toto pojetí přináší zvýraznění dynamických interakcí mezi frontálními kontrolními systémy a jimi řízenými procesy

definice exekutivních funkcí

• exekutivní kognitivní schopnosti jsou řadou složitých oddělených kognitivních dovedností, zahrnujících plánování, organizaci, reagování na nové skutečnosti a pracovní paměť
• nejzákladnější exekutivní funkcí je schopnost použít záměr (úmysl) k regulaci (usměrňování) provádění cílem řízeného chování