Poruchy pohlavní identity

Pohlavní identita vyjadřuje námi vnímaný pocit souladu či rozporu se svým vlastním tělem a jeho primárními a sekundárními pohlavními znaky. Sestává se z emoční a kognitivní součásti. I přes současné smazávání kulturních rozdílů mezi pohlavími existují biologické a psychologické rozdílly, které se projevují navenek - v pohlavních rolích. Každodenní naplňování očekávání spjatých s pohlavními rolemi v nejbližším okolí dítěte pak způsobuje buď (1) potvrzování dané pohlavní identity či naopak (2) prohlubuje stávající či budoucí konflikt dítěte. Konflikty mezi očekáváními plynoucími z pohlavní role se v nejužší rodině promítá zejména do vztahů mezi dítětem a otcem, transsexuálové a homosexuálové tedy častěji prožívají vztahy s otcem hůře než s matkou.

Dle Weisse spočívá samotná pohlavní identifikace v otázce, zda se dotyčný cítí být ženou či mužem. Žádná třetí možnost neexistuje.

Atypická pohlavní identita bývá patrná už u dětí - u chlapců hrajících si s panenkami, hovoříme o tzv. sissy boys. U dívek stylizujících se do role chlapců hovoříme o tzv. tomboys. Takovéto dívky častokrát nemají zájem o dívčí kolektiv, mají "chlapecké" sportovní zájmy a koníčky. Chlapci se naopak v takovémto věku neperou, neradi hrají fotbal, mají zájem o panenky apod. Je však důležité mít na paměti, že i když se může jednat o indikaci poruchy, být tomu rovněž tak nemusí.

• transsexualismus je konečná podoba, ale existují stupně předtím
• časté jsou problémy u dětí (např.: kluk si hraje s panenkami, tzv. sisiboy; dívka s chlapeckým chování, )
• 3 možnosti v dospělosti:

1. vyvine se v homosexuála (nejčastěji)
2. vyvine se v transsexuála
3. vyvine se v heterosexuála

• Transvestitismus dvojí role →Porucha pohlavní identity vyskytující se převážně u heterosexuálů (mužů), kteří se občasně oblékají jako ženy. Nejedná se jim však o pohlavní vzrušení, nýbrž o psychické ukojení potřeby dočasné změny. Pro některé z nich se tedy jedná o zálibu, která nevyžaduje změnu pohlaví. Pro některé se však stejně tak jedná o přechodné stadium budoucího transsexualismu.

Transsexualismus

• Harry Benjamin upozornil na to, že transvestitismus a transsexualismus není to samé
• pohlavní role je vnějším projevem pohlavní identity
• první případ přeměny pohlaví považován zákrok v roce 1953, který provedl Hamburger, ale tyto zákroky byly prováděny již dříve
• Manny: podmínky transsexualismu

1. pocit nevhodnosti nebo nepřiměřenosti anatomicky dané pohlavní role
2. pocit, že změna pohlaví povede ke zlepšení
3. výběr sexuálních partnerů stejného pohlaví a přitom se cítí být heterosexuální (Weiss nesouhlasí - může to být transvestita homosexuál)
4. touha po chirurgické změně pohlaví

• je to nejextrémnější vyjádření pohlavní rozlady - gender disforia - totální rozpojení psychického a fyzického pohlaví
• výskyt transsexualismu v populaci je asi 1:20 000
• poměr přeměn male to female k female to male byl u nás 1:3 (více žen se mění na muže), v západních zemích je poměr stejný, ale opačný (více mužů se mění na ženy)
• jediné vysvětlení je sociální, u nás byl větší tlak na ženy, na západě zase na muže, po revoluci u nás se to také postupně obrátilo a už jsme na tom jako západní země
• real life test - zkouší si žít v roli toho opačného pohlaví, nosit ty šaty, chovat se tak
• neutrální jméno → během léčby začne brát hormony, nastane doba „real life test“ a v té době si většina pacientů změní jméno na neurální (např.: René Janů)

Diagnostika

• otázky na dětství - jaké preferoval hračky, kolektiv, hry (od počátku preferují hračky opačného pohlaví), female to male mají přímočarý a jasný vývoj a už v dětství je to jasnější, male to female to mají kostrbatější
• preference šatů (holčičky se i tajné převlíkají, protože v šatech nepůjdou; kluci první crossdressing - obléknou si šaty matky, sestry…), i potom jsou ty ženy zaměstnány často tam, kde se nosí uniformy, nosí volné saka a košile s velkými kapsami, aby zakryly své pohlaví, hrudník si taky stahují
• kdy si uvědomili odlišnost - v dětství si často přejí, aby usnuli a probudili se jako opačné pohlaví, zcela to poznají v pubertě - kluci už nechtějí takovou holku mezi sebou, pak se ji začne líbit holka, tak si z počátku myslí, že je lesba, ale když si představuje sexuální aktivitu s dívkou, sebe tam vidí jako muže
• jak o sobě vnitřně přemýšlí - často už od dětství o sobě přemýšlí v opačném rodě (neřekne si, musela jsem jít nakoupit, ale musel jsem jít nakoupit)
• odpor ke znakům svého pohlaví - velmi negativně nesou ženy menstruaci, schovávají si ňadra, nechodí na koupaliště
• představy o budoucnosti v tom opačném pohlaví - že bude mít tu rodinu, ale sebe vidí jako otce
• sexuální aktivity

1. female to male: už většinou mají partnery (heterosexuální), ale miluje se oblečená a třese se o stehno partnerky, ale jde jim spíš o to, aby uspokojily tu partnerku, nenechají na sebe šáhnout (jen na záda a stehna)
2. male to female: říkají, že partnera až po operaci, když ho mají, je to homosexuál, partnera uspokojuje orálně

• pozn.:
• Dörner - stresová teorie homosexuality (domnívá se, že stres při těhotenství matky zvyšuje pravděpodobnost homosexuality dítěte); nepotvrzeno
• genetická teorie homosexuality - u 66% homosexuálních mužů se vyskytuje na 23. genu X specifická oblast Q, tato oblast není u heterosexuálních mužů; nějaký význam to má, ale platí teorie falzifikace
• teorie mateřské imunosenzitivity - homosexuálové mají statisticky více starších bratrů; plod dítěte (chlapce) v zárodku může být brán tělem matky jako antigen → vytvoří si imunitní látku → při dalším těhotenství, kdy matka čeká opět syna, už má rovnou připravené protilátky a hned to na to dítě působí → čím více těhotenství s mužským zárodkem, tím více působí protilátky, až to třeba způsobí nějakou změnu ve směru homosexuality

Kontraindikace k přeměně pohlaví

Absolutní kontraindikace

• špatná diagnóza
• trvající manželství
• věk pod 18 let

Relativní kontraindikace

• porucha osobnosti (hysterie/histrióská osobnost, recentní kriminální anamnéza, …)
• toxikománie a alkoholismus, závislosti (prodlužují přeměnu)
• v minulosti to byly děti pacienta (když měl děti, nemohl podstoupit operaci), dnes se v takovém případě pracuje s celou rodinou (doc. Rieger - odborník na toto téma)

Operace změny pohlaví

Male to Female

• dostává hormony
• narostou mu prsa (velmi individuální změny)
• změní se rozložení tuků v těle (usadí se na bocích)
• mění se ochlupení (muži mají kouty, ženy mají rovnou linii vlasů, takže vlasy houstnou a dorovnává se linie
• muži začínají méně zarůstat, ale i tak chodí na laserovou depilaci (opakovaně), mění se i linie pubického
• ochlupení - ženské má tvar trojúhelníku a mužské vybíhá k pupku
• mění se emoční stabilita - jsou více labilnější, ubrečenější, ale pak se to vyrovná, protože jim zvedne sebevědomí to, jak vidí tu změnu
• mění se sexuální oblast - snižuje se apetence (chuť), ztrácejí erektivitu, ztrácejí ejakulaci
• operace jsou jednodušší než u opačné přeměny
• odejmou se varlata a udělá se neovagina dovnitř břišní dutiny, z kůže penisu se udělá vagina, která se musí stále dilatovat (rozšiřovat) a pak při souloži se musí lubrikovat, protože to nemá tu přirozenou sekreci, ze žaludu se udělá klitoris
• zůstává schopnost orgasmu

Female to Male

• hormonální léčba androgeny (přesně opačné změny než u M to F)
• přestanou menstruovat, začnou zarůstat a mění se jim způsob zarůstání chlupy/vlasy,
• na rozdíl od M to F se jim změní hlas na hrubší, zvětšuje se klitoris (je jako malý penis a je i nadále zdrojem slasti)
• změny psychiky: stoupá agresivita, asertivita, sebejistota a sebevědomí
• sexualita: narůstá sexuální potřeba a vzrušivost
• operace ve dvou fázích, někdy se to dělá najednou:

1. mastektomie/ablace (vytahují se mléčné žlázy)
2. kompletní hysterektomie a ovarektomie, poševní otvor a klitoris se nechává; pak je možná kosmetická operace neofalu (např.: ze žebra a z kůže ze zadku, ale nedělá se to vždy a není to moc osvědčené, protože moč je agresivní a může to ten penis rozežrat, pod neofalem zůstává klitoris)

• pro změnu pohlaví po právní stránce je nejdůležitější odstranění varlat, resp. dělohy (hysterektomie)

Odkazy

Doporučená literatura

Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen–Kettenis, P. T., Pfäfflin, F., Jarolím, L., ... & Weiss, V. (2008). Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Grada Publishing as.