Rosalind Picard: Porovnání verzí

Řádek 5: Řádek 5:
  
  
−
== Vzdělání ==
+
== Akademická práce ==
  
 
Pickard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Pickardová je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.
 
Pickard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Pickardová je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.
  
−
== [[Affective Computing]] ==
+
=== [[Affective Computing]] ===
 
Při práci v oblasti affective computing vydala Pickardová svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Pickardové dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''
 
Při práci v oblasti affective computing vydala Pickardová svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Pickardové dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''
 
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Pickardová následující modelovou situaci:
 
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Pickardová následující modelovou situaci:
Řádek 16: Řádek 16:
 
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336.  JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po právo<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picardová na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref>
 
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336.  JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po právo<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picardová na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref>
  
−
V roce 2009 se Pickard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolus Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Pickard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Pickard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref>
+
V roce 2009 se Pickard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Pickard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Pickard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref>
 +
 
 +
=== Výzkum autismu ===
 +
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Pickard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní mimiku a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.
 +
 
 +
=== Výzkum emocí ===
 +
Pickard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref>
 +
 
 +
== Náboženství a věda ==
 +
Pickard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."
 +
 
 +
Pickard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Pickard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Pickard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"
  
  
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
<references/>
 +
<references/>
 +
<references/>
 
<references/>
 
<references/>
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 9. 1. 2017, 15:24

Rosalinda Wright Pickard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT (Massachusettský technologický institut, ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny Affective Computing ("Emoční výpočetní technika" nebo také "Počítačové zpracování emocí") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia Things that think [1] a spoluzakladatelka startupů Affectiva[2] a Empatica[3]. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)[4].

Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako Affective Computing, o kterém vydala i svou publikaci Affective Computing.[5][6]. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů (wearables). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.[7]

Rosalinda Pickard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology


Akademická práce

Pickard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.[8][9]. Pickardová je výzkumnicí v oblasti affective computing a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.[10]. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.[11]. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. Steve Mann, profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.

Affective Computing

Při práci v oblasti affective computing vydala Pickardová svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: "Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Pickardové dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce" Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Pickardová následující modelovou situaci: "Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."[12].

Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her[13] až po právo[14]. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "odvážnou vizi" a že bude "některé inspirovat a některé dráždit".[15]. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.[16]. Picardová na jeho recenzi reagovala slovy:"Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit"[17]

V roce 2009 se Pickard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Pickard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.[18]. V dubnu 2014 Pickard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.[19]

Výzkum autismu

Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Pickard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. emočně-sociální inteligentní protézu (ESP) , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní mimiku a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.[20].Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.

Výzkum emocí

Pickard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.[21]

Náboženství a věda

Pickard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.[22]. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili" a že "vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají". Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "známkou intervence" a za jejího stvořitele označuje "mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing[23], což vysvětluje, když tvrdí: "Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný."

Pickard je jedním ze signatářů Nesouhlasu vědců s Darwinismem, peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.[24]. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "zní podobně jako debaty o inteligentním designu", reportér Mirco Petricevic píše: "Pickard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími" Pickard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu"


Reference

  1. ↑ "Media Lab Faculty Biography". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017
  2. ↑ Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "Building better Super Bowl ads by watching you watch them". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017
  3. ↑ "Crowdfunding medical devices raises money — and questions". Citováno 08-01-2017
  4. ↑ Příspěvek z archivu "2005 Fellows". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017
  5. ↑ Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "Recognition and Simulation of Emotions" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."
  6. ↑ Diamond, David (Prosinec 2003). "The Love Machine; Building computers that care.". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."
  7. ↑ Nasr, Susan (Listopad 2006). "Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues". MIT. Citováno 08-01-2017
  8. ↑ "Affective Computing Group". MIT. Citováno 08-01-2017.
  9. ↑ "Faculty members awarded tenure". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.
  10. ↑ "Research Projects of the Affective Computing Research Group". MIT. Citováno 08-01-2017
  11. ↑ "Affective Computing Group - Current and Past Projects". MIT. Citováno 08-01-2017.
  12. ↑ Affective Computing(article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017
  13. ↑ Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR 1576591
  14. ↑ Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:10.1086/342008
  15. ↑ Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine
  16. ↑ Diehl, Stanford (February 2008). "Book Review: A Computer to Love". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017
  17. ↑ Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.
  18. ↑ Bosker, Bianca (24-12-2012). "Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017
  19. ↑ Dillow, Clay (09-05-2012). "Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures". popular science. Citováno 08-01-2017
  20. ↑ Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "The Social-Cue Reader". The New York Times.Citováno 09-01-2017.
  21. ↑ Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.
  22. ↑ Petricevic, Mirko (2007-11-03). "A scientist who embraces God". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017
  23. ↑ Harvey Blume (1998-04-29). "A Function Specific to Joy". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017
  24. ↑ Kenneth Chang (2006-02-21). "Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition". The New York Times. Citováno 09-01-2017











Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&oldid=41719“