Senusret II.: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „'''Senusret II. Chacheperre''' byl čtvrtým panovníkem 12.dynastie. Tři roky byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je na st…“) |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
* otec: [[Amenemhet II.]] | * otec: [[Amenemhet II.]] | ||
| − | * matka: [[Nofret II.]] | + | * matka: [[Nofret II.]][[File:Senusret II.jpg|thumb|150x150px|Senusret II.]] |
| − | |||
=== Fajjúmská oáza === | === Fajjúmská oáza === | ||
Tento faraon věnoval velkou pozornost kultivaci oblasti Fajjúmu, kterou zkultivoval a pomocí umělých zavodňovacích kanálů rozšířil v této oblasti zemědělskou půdu.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 393.</ref> | Tento faraon věnoval velkou pozornost kultivaci oblasti Fajjúmu, kterou zkultivoval a pomocí umělých zavodňovacích kanálů rozšířil v této oblasti zemědělskou půdu.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 393.</ref> | ||
| Řádek 16: | Řádek 15: | ||
=== Káhún === | === Káhún === | ||
| − | Senusret II. byl pohřben v [[Láhún|Láhúnu]]. V blízkosti jeho pohřebního komplexu se nachází pyramidové město Káhún (původně Hetep-Senusret) které možná Senusretovi sloužilo i jako sídlo. V pozdějších dobách pak bylo město užíváno zádušním kněžstvem. Káhún je jedním z mála dokladů sídelní architektury starověkého Egypta. Městečko se dělilo na tři hlavní části - akropoli, větší západní část s velkými domy složitých půdorysů pro bohatší obyvatelstvo a menší a chudší východní část. Celé město obklopovala 3m silná ohradní zeď. Celkem zde bylo asi 2000 domů. Z Káhúnu pochází mnoho zajímavých nálezů, např. lékařské nástroje, keramika, dokládající obchod s Egejskými oblastmi nebo písemné dokumenty. Významným nálezem byl tzv. káhúnský/Illáhúnský archiv, v němž se nacházely jak administrativní texty, popisující chod zádušního kultu, ale také lékařské nebo matematické texty.<ref>Více viz např.Luft 1992, Clagett 1999, Quirke 1999.</ref> | + | Senusret II. byl pohřben v [[Láhún|Láhúnu]]. V blízkosti jeho pohřebního komplexu se nachází pyramidové město Káhún (původně Hetep-Senusret) které možná Senusretovi sloužilo i jako sídlo. V pozdějších dobách pak bylo město užíváno zádušním kněžstvem. |
| + | |||
| + | Káhún je jedním z mála dokladů sídelní architektury starověkého Egypta. Městečko se dělilo na tři hlavní části - akropoli, větší západní část s velkými domy složitých půdorysů pro bohatší obyvatelstvo a menší a chudší východní část. Celé město obklopovala 3m silná ohradní zeď. Celkem zde bylo asi 2000 domů. | ||
| + | |||
| + | Z Káhúnu pochází mnoho zajímavých nálezů, např. lékařské nástroje, keramika, dokládající obchod s Egejskými oblastmi nebo písemné dokumenty. Významným nálezem byl tzv. káhúnský/Illáhúnský archiv, v němž se nacházely jak administrativní texty, popisující chod zádušního kultu, ale také lékařské nebo matematické texty.<ref>Více viz např.Luft 1992, Clagett 1999, Quirke 1999.</ref> | ||
Verze z 2. 2. 2017, 12:02
Senusret II. Chacheperre byl čtvrtým panovníkem 12.dynastie. Tři roky byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je na stéle z Tošky a jde o rok 8/9.
- otec: Amenemhet II.
- matka: Nofret II.
Fajjúmská oáza
Tento faraon věnoval velkou pozornost kultivaci oblasti Fajjúmu, kterou zkultivoval a pomocí umělých zavodňovacích kanálů rozšířil v této oblasti zemědělskou půdu.[1]
Zahraniční politika
Z doby vlády Senusreta II. nejsou doloženy žádné vojenské výpravy, pouze expedice do Wádí Gawásis v prvním roce jeho vlády a následně ve druhém roce pak do Wádí Hammamát, Wádí el-Húdí a na Sinaj. V 8. a 9. roce pak máme doloženou výpravu do lomů v Tošce.[2]
Stavební aktivita
Senusret II. byl prvním panovníkem, který stavěl v lokalitě Qasr es-Sagha, tento chrám ovšem nebyl dokončen. U Asuánu podél cesty u prvního kataraktu ochrannou zeď. Jeho sochy byly nalezeny v Karnaku, Medamúdu, Mennoferu atp.
Káhún
Senusret II. byl pohřben v Láhúnu. V blízkosti jeho pohřebního komplexu se nachází pyramidové město Káhún (původně Hetep-Senusret) které možná Senusretovi sloužilo i jako sídlo. V pozdějších dobách pak bylo město užíváno zádušním kněžstvem.
Káhún je jedním z mála dokladů sídelní architektury starověkého Egypta. Městečko se dělilo na tři hlavní části - akropoli, větší západní část s velkými domy složitých půdorysů pro bohatší obyvatelstvo a menší a chudší východní část. Celé město obklopovala 3m silná ohradní zeď. Celkem zde bylo asi 2000 domů.
Z Káhúnu pochází mnoho zajímavých nálezů, např. lékařské nástroje, keramika, dokládající obchod s Egejskými oblastmi nebo písemné dokumenty. Významným nálezem byl tzv. káhúnský/Illáhúnský archiv, v němž se nacházely jak administrativní texty, popisující chod zádušního kultu, ale také lékařské nebo matematické texty.[3]
Literatura
Clagett, Marshall 1999. Ancient Egyptian science: a source book. Volume three: ancient Egyptian mathematics. Memoirs of the American Philosophical Society 232. Philadelphia: American Philosophical Society.
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
Luft, Ulrich, Das Archiv von Illahun. Briefe 1, Berlin, Akademie Verlag, 1992 = Hieratische Papyri aus den Staatlichen Museen zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz, 1. (21 x 30 cm; portfolio containing VII, 50 unnumbered p., pl., all loose).
Quirke, Stephen 1999. Visible and invisible: the king in the administrative papyri of the late Middle Kingdom. In Gundlach, Rolf and Wilfried Seipel (eds), Das frühe ägyptische Königtum: Akten des 2. Symposiums zur ägyptischen Königsideologie in Wien, 24.-26.9.1997, 63-71. Wiesbaden: Harrassowitz.
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
