Senusret III.: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
=== Zahraniční politika === | === Zahraniční politika === | ||
− | Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.</ref> Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut. | + | Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.</ref> ¨Z této doby máme ohledně správy núbijských pevností i několik písemných dokladů - dochovaly se dopisy, putující mezi Núbií a oblastí Théb, zmiňující se o vojenských akcích, obchodu, zásobování atp.<ref>Smith 1990:204.</ref> |
+ | Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut. | ||
V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu nebo na Sinaj. | V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu nebo na Sinaj. | ||
=== Stavební aktivity === | === Stavební aktivity === | ||
− | Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Tod|Todu]] nebo [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]], dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Dendera|Dendeře]] nebo [[Dér el-Bahrí]].<ref>Schneidečr 1996: 422.</ref> Tato zobrazení Senusreta III. jsou typická svou realističností, kterou se obecně umění v jeho době vyznačuje. Na druhou stranu se ovšem začínají masově produkovat některé předměty zádušního kultu, jako např. stély pro v té době oblíbené kaple v Abydu, s čímž přichází jistá umělecká degradace. | + | Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Tod|Todu]] nebo [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]], dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Dendera|Dendeře]] nebo [[Dér el-Bahrí]].<ref>Schneidečr 1996: 422.</ref> Tato zobrazení Senusreta III. jsou typická svou realističností, kterou se obecně umění v jeho době vyznačuje. Na druhou stranu se ovšem začínají masově produkovat některé předměty zádušního kultu, jako např. stély pro v té době oblíbené kaple v Abydu, s čímž přichází jistá umělecká degradace.<ref>Shaw 2010.</ref> |
− | |||
− | |||
<references /> | <references /> | ||
Řádek 28: | Řádek 27: | ||
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha. | Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha. | ||
+ | |||
+ | Smith, T.S. 1990: Administration at the Egyptian Middle Kingdom Frontier: Sealings from Uronarti and Askut, in: Palaima, T.G. (ed.) Aegean seals, sealings and administration, Liege: Université de Liege, 197-216. | ||
Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion. | Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion. |
Verze z 2. 2. 2017, 12:47
Senusret III. Chakaure byl pátým králem 12. dynastie a nástupce Senusreta II.
Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v Dáhšúr, není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v Abydu [1]
- otec: Senusret II.
- matka: Chnemetneferhedžetveret
Administrativní reformy
Senusret III. provedl významné administrativní reformy. Zavedl novou správu egyptských nomů - ty byly nyní spravovány centrálně z rezidence, a to prostřednictvím tří úřadů waret - waret severu, jihu a hlavy jihu (oblasti kolem Elefantiny). Dokladem centralizace vlády je např. také mizení skalních hrobek významných hodnostářů v provinciích (např. Bení Hassan nebo Berša). Mizí i některé tituly a jsou nahrazeny novými.[2]
Zahraniční politika
Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.[3] ¨Z této doby máme ohledně správy núbijských pevností i několik písemných dokladů - dochovaly se dopisy, putující mezi Núbií a oblastí Théb, zmiňující se o vojenských akcích, obchodu, zásobování atp.[4] Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut.
V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu nebo na Sinaj.
Stavební aktivity
Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v Medamúdu, Armantu, Todu nebo Hérákleopoli, dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v Karnaku, Dendeře nebo Dér el-Bahrí.[5] Tato zobrazení Senusreta III. jsou typická svou realističností, kterou se obecně umění v jeho době vyznačuje. Na druhou stranu se ovšem začínají masově produkovat některé předměty zádušního kultu, jako např. stély pro v té době oblíbené kaple v Abydu, s čímž přichází jistá umělecká degradace.[6]
Literatura
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
Smith, T.S. 1990: Administration at the Egyptian Middle Kingdom Frontier: Sealings from Uronarti and Askut, in: Palaima, T.G. (ed.) Aegean seals, sealings and administration, Liege: Université de Liege, 197-216.
Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.