Typy škál měření: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: == Měření == '''V přírodních vědách''' je měření chápáno jako získávání metrických údajů, naměřené hodnoty jsou násobkem či podílem určité je…) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
Vyjma možných operací možných s předchozími proměnnými je lze násobit a dělit. | Vyjma možných operací možných s předchozími proměnnými je lze násobit a dělit. | ||
− | + | === Shrnutí === | |
− | |||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|- | |- | ||
Řádek 46: | Řádek 45: | ||
Hendl, J. (2006). ''Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat.'' Praha: Portál. | Hendl, J. (2006). ''Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat.'' Praha: Portál. | ||
− | Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). ''Psychometrika: | + | Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). ''Psychometrika: Měření v psychologii.'' Praha: Portál. |
Aktuální verze z 11. 6. 2014, 14:36
Obsah
Měření
V přírodních vědách je měření chápáno jako získávání metrických údajů, naměřené hodnoty jsou násobkem či podílem určité jednotky.
V sociálních vědách chápeme měření v širším slova smyslu, jako jakékoliv přiřazování čísel objektům, jenž se řídí určitými pravidly. Toto pojetí, jehož autorem je Stanley Smith Stevens, se ustálilo v 50. letech 20. st.
Typy proměnných podle použitého měřítka
Rozlišujeme proměnné nominální, ordinální, intervalové a poměrové. Dle použité škály měření můžeme provádět s proměnnými určité matematické operace. Typy proměnných určují, které metody statistické analýzy dat je možné použít.
Nominální úroveň
Nominální (kvalitativní) proměnné vyjadřují pouze přiřazení k jednotlivým kvalitativně odlišným kategoriím. Dle počtu kategorií rozlišujeme znaky binární (dichotomické, alternativní) a polytomické.
S těmito proměnnými nelze zacházet jako s čísly, nelze je tedy sčítat, násobit, apod. Lze určit pouze jejich rovnost či nerovnost. Dva objekty nemohou patřit současně do dvou skupin.
Ordinální úroveň
Ordinální data lze uspořádat podle intenzity nebo pořadí, avšak intervaly mezi hodnotami příslušné škály nejsou stejně velké.
Má vlastnosti nominálních proměnných. Navíc lze mezi sebou pořadí porovnávat (<,>).
Intervalová úroveň
Intervalové proměnné mají vlastnosti ordinálních, ale hodnoty intervalů příslušné škály jsou dány určitou jednotkou měření. Intervaly mezi sousedními hodnotami příslušné škály jsou stejné.
Mimo operací možných s nominálními a ordinálními proměnnými je lze navíc sčítat a odčítat.
Poměrová úroveň
Poměrové proměnné mají největší informační hodnotu. Poměrové škály mají vlastnosti intervalové škály a navíc vlastnost existence nulového bodu (nulové množství látky či absence vlastnosti).
Vyjma možných operací možných s předchozími proměnnými je lze násobit a dělit.
Shrnutí
Úroveň měření | Matematické operace | Lze vypočítat | Příklad |
---|---|---|---|
Nominální | =, ≠ | Modus | Pohlaví |
Ordinální | =, ≠, >, < | Modus, medián | Pořadí sportovců v závodě |
Intervalová | =, ≠, >, <, +, - | Modus, medián, aritmetický průměr | Teplota ve stupních Celsia |
Poměrová | =, ≠, >, <, +, -, *, / | Modus, medián, aritmetický průměr | Teplota ve stupních Kelvina, hmotnost |
Další dělení
Proměnné intervalové a poměrové společně můžeme označit jako metrické. Rozdíl mezi intervalovým a poměrovým měřítkem nehraje ve statistice velkou roli.
Intervalové, poměrové a ordinální proměnné spadají do skupiny intenzivních proměnných.
Literatura
Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál.
Hendl, J. (2006). Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.
Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). Psychometrika: Měření v psychologii. Praha: Portál.