Informační války

Informační válka je označení činnosti, jejímž cílem je získání výhody nebo převahy nad soupeřem v oblasti řízení a využívání komunikačních a informačních kanálů nebo technologií.

Pojem informační válka

Svým charakterem, způsobem a průběhem informační válka spadá mezi studenou válku (především ekonomickou) a klasickou tzv. „horkou“ válku. Důsledkem vedení informační války může být dočasné, periodické či stálé narušení správné funkce prvků infrastruktury protivníka (informačních systémů velení, řízení a spojení velitelských stanovišť na všech úrovních, zejména pak raketových útvarů, odpalovacích zařízení, leteckých základen, přístavů, systémů spojení atd.). Informační válka není orientována na materiální, ale na informační a datové objekty. V informační válce nejsou žádní ranění ani mrtví, ale pouze totální prohra. Obvykle jednoduché a očividné napadení informačního systému způsobuje "řetězovou reakci", jejíž důsledky mohou být mnohdy velmi destruktivní. Nejzávažnější je ztráta cenných dat. Informační válka může mít jak omezený místní tak i globální charakter.

Hlavní role v informační válce - INFORMACE

V informační válce sehrávají hlavní roli informace o protivníkovi a schopnosti velitelů s nimi operativně a profesionálně zacházet. Do procesu získávání vstupních údajů je začleňována stále širší škála průzkumných prostředků (systémů rádiového, radiotechnického a optoelektronického průzkumu ad.) instalovaných na družicích, letounech, bezpilotních prostředcích, vrtulnících, lodích a vozidlech. Hlavním cílem je centrální sběr všech dostupných dílčích podkladů a vytváření komplexní informace o protivníkovi.

Informační válka může předcházet bojové činnosti nebo ji za předpokladu, že bude efektivně a účinně vedena, může i zcela nahradit.

Prostředky informační války - rádiová a datová komunikace, rozhlas, televize, počítače, datové sítě, průzkumné systémy apod.

Specialisté nazývají dnešní společnost „informační“ a zdůrazňují obrovský vliv informací na veškerou činnost vojsk v možných budoucích konfliktech.

Složky informační války

- válka vědomostí

- válka velení, řízení a spojů

- elektronická válka

- zpravodajská válka

- počítačová válka

- psychologická válka

- ekonomická válka

- politická a diplomatická válka

Informační operace

- ofenzivní (informační operace zahrnují všechna opatření pro rušení, manipulování a vyřazení nepřátelské informační infrastruktury)

- defenzivní (informační operace se snaží zabránit nebo zmařit ofenzivní informační operace)

- explorativní (informační operace tvoří průzkumnou složku ofenzivních a defenzivních informačních operací).

Fáze informační války

- ZAHÁJENÍ ÚTOKU NA INFORMAČNÍ SYSTÉM -> Tato fáze trvá až do okamžiku, v němž útočník překonal poslední bezpečnostní překážku informačního systému. Je tím kratší, čím více toho útočník ví o systému. Neočekávanými překážkami se může fáze zahájení značně prodloužit.

- HLAVNÍ POŠKOZENÍ -> Poté, co útočník překonal poslední zabezpečovací zařízení, je schopen způsobit v systému největší možnou škodu. Čím déle může útok nerušeně probíhat, tím větší je očekávaná škoda. Fáze hlavního poškození končí okamžikem, v němž cílový systém zjistí útok.

- REAKCE -> Po zjištění probíhajícího útoku je možno provést jeho analýzu, zvolit a provést vhodná protiopatření. Tuto fázi musí cílový systém pokud možno zkrátit, protože během ní může ničivé působení útočníka pokračovat. Závěr fáze reakce je definován úspěšně aktivovaným protiopatřením, jež útočníkovi zabrání způsobit další škody.

- KONSOLIDACE -> Po úspěšném "odražení" útočníka je zahájena fáze konsolidace. Během ní se zjistí a analyzuje zjištěná škoda a zvolí se vhodná nápravná opatření.

- NÁPRAVA -> Uskuteční se nápravná opatření zvolená ve fázi konsolidace a tím je dosaženo návratu do normálního stavu.

Rusko a informační války

Rusko z České republiky, už od dob našeho vstupu do EU či NATO nikdy nestáhlo své tajné agenty, naopak v posledních letech jejich řady výrazně posílilo. Dostali řadu úkolů, politické krytí od vedení Kremlu, v podstatě nekonečné prostředky na svoji činnost. S jasným cílem podkopat zdejší stále se usazující a vratkou demokracii, vnést do ní chaos, oslabit její zakořeňování do obranných a politických struktur Západu a zmocnit se našich tajemství. S podobným překvapením hledí v poslední době na rozsáhlé aktivity ruské špionáže i v mnoha dalších zemích EU. Ukazuje se, že ničivé působení ruských tajných služeb není reliktem dob dávno minulých, které pohřbil pád Železné opony, ale že je naopak načase se jimi vážně zabývat.

Použitá literatura

ONDŘEJ, Kundra. Putinovi agenti. BizBooks, 2015.

Související články

Nové trendy ruské informační války

Rusko v informační válce

Historické kořeny a definice pojmu informační válka