Herakleitův názor na člověka: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Hérakleitos Efeský (asi 540 - 480 př.n.l.) ==
+
'''Hérakleitos Efeský''' (asi 540 - 480 př.n.l.) je někdy nazýván '''temný''' nebo '''plačící filozof'''. Pocházel z rodu efeských králů, kteří spravovali '''mysteria eleusinské Démétry'''. Své královské funkce se vzdal ve prospěch bratra a odebral se do hor, kde žil jako poustevník. Hérkleitos byl autodidakt (samouk), který se ve svých dílech stylem (''antitetická stavba'') výrazně odlišil od filozofů tehdejší doby.<ref>Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. Praha: Paseka.</ref> Pro svůj důraz na procesy '''dění''' je považován za jednoho ze zakladatelů ''dialektiky'', v psychologii pak za předchůdce '''dynamicky orientovaných směrů'''
−
* někdy nazýván '''temný''' nebo '''plačící filozof'''<br />
 
−
* pocházel z rodu efeských králů, kteří spravovali '''mysteria eleusinské Démétry'''<br />
 
−
* své královské funkce se vzdal ve prospěch bratra a odebral se do hor, kde žil jako poustevník<br />
 
−
* autodidakt, který se ve svých dílech svým stylem (''antitetická stavba'') výrazně odlišil od filozofů tehdejší doby<ref>Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi (5. vyd.). V Praze: Paseka.</ref>
 
−
* pro svůj důraz na procesy '''dění''' jeden ze zakladatelů ''dialektiky'' a v psychologii předchůdce '''dynamicky orientovaných směrů'''
 
  
 
== Hlavní myšlenky o člověku ==
 
== Hlavní myšlenky o člověku ==
−
'''1. Podstatou života je dění''', člověka musíme posuzovat nejen podle toho, čím je v současném okamžiku, nýbrž také podle toho, čím '''se stává'''.
 
  
−
'',,Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky podle Hérakelita ani se dvakrát dotknout pomíjivé, svou povahou totožné podstaty. Ta se prudkostí a rychlostí své změny rozptyluje a zase spojuje...přichází a zase odchází'''' (Zl. B 91 z Plutarcha)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
+
=== Podstatou života je dění ===
  
−
* V této analogii s tekoucí řekou demonstruje Hérakleitos proměnlivost, pomíjivost a přechodnost života (bytí). Tento postoj dokumentuje další zlomek B 49a ze stoika Hérakleita:
+
Člověka musíme posuzovat nejen podle toho, čím je v současném okamžiku, nýbrž také podle toho, čím '''se stává'''.
  
−
'',,Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme''''<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
+
''"Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky podle Hérakelita ani se dvakrát dotknout pomíjivé, svou povahou totožné podstaty. Ta se prudkostí a rychlostí své změny rozptyluje a zase spojuje...přichází a zase odchází"'' (Zl. B 91 z Plutarcha)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
  
−
'''2. Život se odvíjí na jedné straně jako boj mezi protiklady a na straně druhé jako dočasná harmonie (jednota)'''. Toto bipolární založení lidské přirozenosti je pro Hérakleita jejím určujícím atributem.
+
V analogii s tekoucí řekou demonstruje Hérakleitos proměnlivost, pomíjivost a přechodnost života (bytí). Tento postoj dokumentuje další zlomek B 49a ze stoika Hérakleita:
  
−
'',,Hérakleitos kárá toho, kdo napsal: Kéž mezi bohy a kéž mezi lidmi by zanikly sváry! Neboť by nebylo harmonie, kdyby nebylo vysokého a nízkého tónu, ani by nebylo živočichů bez samice a samce, kteří jsou protivami''(Zl. A 22 z Aristotela)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
+
''"Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme"''<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
  
−
* Skrze tuto harmonii se prosazuje '''boj''', který je hybnou silou veškerého dění, je v základu vzniku a zániku všech věcí, vše se děje ve sváru a napětí mezi protiklady.
+
=== Život se odvíjí na jedné straně jako boj mezi protiklady a na straně druhé jako dočasná harmonie (jednota) ===
  
−
'',,Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny učinil bohy, druhé lidmi, jedny udělal otroky, druhé svobodnými''''(zl. B 53 z Hippolyta)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
+
Toto bipolární založení lidské přirozenosti je pro Hérakleita jejím určujícím atributem.
  
−
'''3. Ve světě je všemu společný logos (rozum)'''. Člověk jedná jako rozumná bytost pouze za předpokladu, že logu porozumí.
+
''"Hérakleitos kárá toho, kdo napsal: Kéž mezi bohy a kéž mezi lidmi by zanikly sváry! Neboť by nebylo harmonie, kdyby nebylo vysokého a nízkého tónu, ani by nebylo živočichů bez samice a samce, kteří jsou protivami"''(Zl. A 22 z Aristotela)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
−
* Logos má v díle Hérakleita asi 6 významů: slovo, řeč, smysl, rozum lidí, rozum nad člověkem, zákon
 
−
* Logos je společný pro všechny lidi, ale promlouvám jen k těm, kteří se k němu probudí.
 
  
−
'''Bdící''' sdílejí racionální, přehledný, smysluplný svět ve svém zákonitém řádu - KOSMOS KOINOS<br />
+
Skrze tuto harmonii se prosazuje '''boj''', který je hybnou silou veškerého dění, je v základu vzniku a zániku všech věcí, vše se děje ve sváru a napětí mezi protiklady.
−
'''Spící''' se uzavírají do svého vnitřního, snového, soukromého světa - KOSMOS IDIOS<ref>Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi (5. vyd.). V Praze: Paseka.</ref>
+
 
 +
''"Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny učinil bohy, druhé lidmi, jedny udělal otroky, druhé svobodnými"''(zl. B 53 z Hippolyta)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
 +
 
 +
=== Ve světě je všemu společný logos (rozum) ===
 +
 
 +
Člověk jedná jako rozumná bytost pouze za předpokladu, že logu porozumí. Logos má v díle Hérakleita asi 6 významů: slovo, řeč, smysl, rozum lidí, rozum nad člověkem, zákon. Logos je společný pro všechny lidi, ale promlouvám jen k těm, kteří se k němu probudí.
 +
 
 +
* '''Bdící''' sdílejí racionální, přehledný, smysluplný svět ve svém zákonitém řádu - KOSMOS KOINOS<br />
 +
* '''Spící''' se uzavírají do svého vnitřního, snového, soukromého světa - KOSMOS IDIOS<ref>Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. Praha: Paseka.</ref>
  
 
Cesta od KOSMOS IDIOS ke KOSMOS KOINOS je pro Hérakleita filozofickou cestou a ta vede pouze přes poznání sebe sama.
 
Cesta od KOSMOS IDIOS ke KOSMOS KOINOS je pro Hérakleita filozofickou cestou a ta vede pouze přes poznání sebe sama.
  
−
'',,Vyhledal jsem sebe samého'''' (Zl. B 101 z Plutarcha)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
+
''"Vyhledal jsem sebe samého"'' (Zl. B 101 z Plutarcha)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
  
−
Na konci této cesty je poznání obecného logu jako racionálního základu bytí v jeho rozmanitosti a protikladnosti. Harmonizující činitel v boji protikladů a uznání skutečnosti že '',,vše je jedním'''' (zl. B 50 z Hippolyta)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
+
Na konci této cesty je poznání obecného logu jako racionálního základu bytí v jeho rozmanitosti a protikladnosti. Harmonizující činitel v boji protikladů a uznání skutečnosti že ''"vše je jedním"'' (zl. B 50 z Hippolyta)<ref>Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>.
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 49: Řádek 49:
  
 
* Störig, H. (1999). Malé dějiny filozofie. Praha: Vyšehrad.
 
* Störig, H. (1999). Malé dějiny filozofie. Praha: Vyšehrad.
−
 
  
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]

Aktuální verze z 9. 4. 2017, 12:51

Hérakleitos Efeský (asi 540 - 480 př.n.l.) je někdy nazýván temný nebo plačící filozof. Pocházel z rodu efeských králů, kteří spravovali mysteria eleusinské Démétry. Své královské funkce se vzdal ve prospěch bratra a odebral se do hor, kde žil jako poustevník. Hérkleitos byl autodidakt (samouk), který se ve svých dílech stylem (antitetická stavba) výrazně odlišil od filozofů tehdejší doby.[1] Pro svůj důraz na procesy dění je považován za jednoho ze zakladatelů dialektiky, v psychologii pak za předchůdce dynamicky orientovaných směrů

Hlavní myšlenky o člověku

Podstatou života je dění

Člověka musíme posuzovat nejen podle toho, čím je v současném okamžiku, nýbrž také podle toho, čím se stává.

"Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky podle Hérakelita ani se dvakrát dotknout pomíjivé, svou povahou totožné podstaty. Ta se prudkostí a rychlostí své změny rozptyluje a zase spojuje...přichází a zase odchází" (Zl. B 91 z Plutarcha)[2].

V analogii s tekoucí řekou demonstruje Hérakleitos proměnlivost, pomíjivost a přechodnost života (bytí). Tento postoj dokumentuje další zlomek B 49a ze stoika Hérakleita:

"Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme"[3].

Život se odvíjí na jedné straně jako boj mezi protiklady a na straně druhé jako dočasná harmonie (jednota)

Toto bipolární založení lidské přirozenosti je pro Hérakleita jejím určujícím atributem.

"Hérakleitos kárá toho, kdo napsal: Kéž mezi bohy a kéž mezi lidmi by zanikly sváry! Neboť by nebylo harmonie, kdyby nebylo vysokého a nízkého tónu, ani by nebylo živočichů bez samice a samce, kteří jsou protivami"(Zl. A 22 z Aristotela)[4].

Skrze tuto harmonii se prosazuje boj, který je hybnou silou veškerého dění, je v základu vzniku a zániku všech věcí, vše se děje ve sváru a napětí mezi protiklady.

"Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny učinil bohy, druhé lidmi, jedny udělal otroky, druhé svobodnými"(zl. B 53 z Hippolyta)[5].

Ve světě je všemu společný logos (rozum)

Člověk jedná jako rozumná bytost pouze za předpokladu, že logu porozumí. Logos má v díle Hérakleita asi 6 významů: slovo, řeč, smysl, rozum lidí, rozum nad člověkem, zákon. Logos je společný pro všechny lidi, ale promlouvám jen k těm, kteří se k němu probudí.

  • Bdící sdílejí racionální, přehledný, smysluplný svět ve svém zákonitém řádu - KOSMOS KOINOS
  • Spící se uzavírají do svého vnitřního, snového, soukromého světa - KOSMOS IDIOS[6]

Cesta od KOSMOS IDIOS ke KOSMOS KOINOS je pro Hérakleita filozofickou cestou a ta vede pouze přes poznání sebe sama.

"Vyhledal jsem sebe samého" (Zl. B 101 z Plutarcha)[7].

Na konci této cesty je poznání obecného logu jako racionálního základu bytí v jeho rozmanitosti a protikladnosti. Harmonizující činitel v boji protikladů a uznání skutečnosti že "vše je jedním" (zl. B 50 z Hippolyta)[8].

Odkazy

Reference

  1. ↑ Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. Praha: Paseka.
  2. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  3. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  4. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  5. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  6. ↑ Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. Praha: Paseka.
  7. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  8. ↑ Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Použitá literatura

  • Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. V Praze: Paseka.

Doporučená literatura

  • Störig, H. (1999). Malé dějiny filozofie. Praha: Vyšehrad.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Herakleitův_názor_na_člověka&oldid=47235“