Donald T. Hawkins: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
[[Soubor:Hawkins.jpg|rám|Donald T. Hawkins]]
 +
 +
 
'''Donald T. Hawkins''' byl blogger a spisovatel ve společnosti  Information Today, Inc. (ITI), kde psal blogy (příspěvky) o ITI konferencích a reporty z konferencí pro společnost Information Today. Udržoval konferenční kalendář na stránkách ITI (www.infotoday.com/calendar.asp), vyvinul databázi a účastnil se dalších speciálních projektů v ITI. <ref name="HAWKINS">HAWKINS, Donald T. <i>Personal archiving: preserving our digital heritage</i>. 1st print. Medford: Information Today, 2013, xx, 299 s. ISBN 978-1-57387-480-9.</ref>
 
'''Donald T. Hawkins''' byl blogger a spisovatel ve společnosti  Information Today, Inc. (ITI), kde psal blogy (příspěvky) o ITI konferencích a reporty z konferencí pro společnost Information Today. Udržoval konferenční kalendář na stránkách ITI (www.infotoday.com/calendar.asp), vyvinul databázi a účastnil se dalších speciálních projektů v ITI. <ref name="HAWKINS">HAWKINS, Donald T. <i>Personal archiving: preserving our digital heritage</i>. 1st print. Medford: Information Today, 2013, xx, 299 s. ISBN 978-1-57387-480-9.</ref>
−
 
  
 
== Studia ==
 
== Studia ==
Řádek 6: Řádek 8:
  
 
== Život ==
 
== Život ==
−
Po zakončení studií byl Hawkins zaměstnán v AT&T Bell Laboratories jako informační vědec, později jako manažer Information Retrieval and Foreign Language Services. Hawkins říká: ,,V posledních několika letech se internet stal uznáván jako globální publikační platforma a v širokém spektru oborů se objevily elektronické časopisy. [[Informační věda]] není výjimkou, a my nyní nacházíme významnou část své literatury v [[e-časopisy | e-časopisech]]."<ref><i>ITI Publishes New Title in ASIS</i> [online]. [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.infotoday.com/it/feb01/news3.htm</ref>  
+
Po zakončení studií byl Hawkins zaměstnán v [[AT&T Bell Laboratories]] jako informační vědec, později jako manažer Information Retrieval and Foreign Language Services. Hawkins říká: ,,V posledních několika letech se internet stal uznáván jako globální publikační platforma a v širokém spektru oborů se objevily elektronické časopisy. [[Informační věda]] není výjimkou, a my nyní nacházíme významnou část své literatury v [[e-časopisy|e-časopisech]]."<ref><i>ITI Publishes New Title in ASIS</i> [online]. [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.infotoday.com/it/feb01/news3.htm</ref>  
  
−
Hawkins měl úspěšnou kariéru s AT & T, kde působil více jak 24 let, odešel v roce 1996 a založil vlastní poradenskou firmu, InfoResources. V AT & T, byl manažerem obsahu pro několik elektronických informačních projektů. Svou kariéru začal v roce 1971, za úsvitu on-line informačního průmyslu, v AT & T Bell Laboratories sdružení knihoven strávil 15 let, kde vyvíjel a řídil jejich vyhledávání informací a služby současného povědomí a prováděl několik průkopnických studií v on-line vyhledávání, bibliometrii a dalších souvisejících oblastech. V návaznosti na svoji kariéru v knihovní síti, působil v obchodních jednotkách AT & T na projektech související s výzkumem a vývojem produktů s elektronickým obsahem.<ref name="HAWKINS"/>
+
Hawkins měl úspěšnou kariéru s AT & T, kde působil více jak 24 let, odešel v roce 1996 a založil vlastní poradenskou firmu, InfoResources. V AT & T, byl manažerem obsahu pro několik elektronických informačních projektů. Svou kariéru začal v roce 1971, za úsvitu on-line informačního průmyslu, v AT & T Bell Laboratories sdružení knihoven strávil 15 let, kde vyvíjel a řídil jejich vyhledávání informací a služby současného povědomí a prováděl několik průkopnických studií v on-line vyhledávání, [[bibliometrie | bibliometrii]] a dalších souvisejících oblastech. V návaznosti na svoji kariéru v knihovní síti, působil v obchodních jednotkách AT & T na projektech související s výzkumem a vývojem produktů s elektronickým obsahem.<ref name="HAWKINS"/>
  
 
Hawkins byl jmenován významným členem technického personálu v AT & T Bell Laboratories v roce 1986 jako uznání jeho průkopnické práci v zavádění vyhledávání pro koncové uživatele do síťové knihovny. Vyhrál prestižní UMI / Data Courier Award za vynikající výsledky v písemné formě v on-line informačního průmyslu v roce 1987 pro jeho dva články o umělé inteligenci a on-line vyhledávání, a znovu v roce 1992 pro svůj článek o inteligentních agentech pro vyhledávání informací.<ref name="HAWKINS"/>
 
Hawkins byl jmenován významným členem technického personálu v AT & T Bell Laboratories v roce 1986 jako uznání jeho průkopnické práci v zavádění vyhledávání pro koncové uživatele do síťové knihovny. Vyhrál prestižní UMI / Data Courier Award za vynikající výsledky v písemné formě v on-line informačního průmyslu v roce 1987 pro jeho dva články o umělé inteligenci a on-line vyhledávání, a znovu v roce 1992 pro svůj článek o inteligentních agentech pro vyhledávání informací.<ref name="HAWKINS"/>
  
−
Hawkins se připojil k ITI v roce 1998, během jeho převzetí společnosti Information Science Technology Abstracts (ISTA) a stal se šéf redaktorem ISTA a po jejím převzetí, Fulltextové Zdroje Online. Vedl úsilí o vývoj nového výrobního procesu ISTA založeného na databázové platformě Microsoft Access, aktualizoval a zrevidovat jejich tezaurus, a zlepšil jeho kvalitu a pokrytí informační vědecké literatury. Když společnost ITI prodala společnost ISTA a Internet and Personal Computing Abstracts společnosti EBSCO Publishing, pracoval s EBSCO a pomáhal integrovat dvě databáze do EBSCO's produkčního systému, a vyvinul informační a počítačově vědeckou komponentu EBSCO's tezauru a řízený slovník, který se používá k indexování dvou databází.<ref name="HAWKINS"/>
+
Hawkins se připojil k ITI v roce 1998, během jeho převzetí společnosti Information Science Technology Abstracts (ISTA) a stal se šéf redaktorem [[ISTA]] a po jejím převzetí, Fulltextové Zdroje Online. Vedl úsilí o vývoj nového výrobního procesu ISTA založeného na databázové platformě Microsoft Access, aktualizoval a zrevidovat jejich tezaurus, a zlepšil jeho kvalitu a pokrytí informační vědecké literatury. Když společnost ITI prodala společnost ISTA a Internet and Personal Computing Abstracts společnosti [[EBSCO Publishing]], pracoval s EBSCO a pomáhal integrovat dvě databáze do EBSCO's produkčního systému, a vyvinul informační a počítačově vědeckou komponentu EBSCO's tezauru a řízený slovník, který se používá k indexování dvou databází.<ref name="HAWKINS"/>
  
 
Hawkins je častým přispěvatelem do literatury, s více než 300 publikacemi, a také hodně mluvil na konferencích. V červnu 1996, měl úvodní přednášku na mezinárodní konferenci o elektronickém publikování v Japonsku, a také měl plno prezentací ve Spojených státech, stejně jako mezinárodně na konferencích v Austrálii, Novém Zélandu, Jižní Africe, a Izraeli. V poslední době přispěl kapitolou v AT & T Bell Laboratories Library Network ve Special Libraries: A Survival Guide (ABC-Clio, 2013). Hawkins byl sekretářem pro Sdružení pro šíření informací a propagaci center (ASIDIC) před tím, než se spojil s Národní federací pokročilých informačních služeb (NFAIS), a byl také editor ASIDIC Newsletteru.<ref name="HAWKINS"/>
 
Hawkins je častým přispěvatelem do literatury, s více než 300 publikacemi, a také hodně mluvil na konferencích. V červnu 1996, měl úvodní přednášku na mezinárodní konferenci o elektronickém publikování v Japonsku, a také měl plno prezentací ve Spojených státech, stejně jako mezinárodně na konferencích v Austrálii, Novém Zélandu, Jižní Africe, a Izraeli. V poslední době přispěl kapitolou v AT & T Bell Laboratories Library Network ve Special Libraries: A Survival Guide (ABC-Clio, 2013). Hawkins byl sekretářem pro Sdružení pro šíření informací a propagaci center (ASIDIC) před tím, než se spojil s Národní federací pokročilých informačních služeb (NFAIS), a byl také editor ASIDIC Newsletteru.<ref name="HAWKINS"/>
  
 
== Dílo ==
 
== Dílo ==
−
Znám především svou [[bibliografie|bibliografií]] ,,''Online Information Retrieval Bibliography, 1964 - 1979''", jejíž soubor zahrnuje online bibliografické, číselné a další nebibliografické systémy, vyhledávání informací, vyjma nemocničních informačních systémů, knihovních výpůjček, katalogizačních systémů jako OCLC a teletextových systémů. Hawkins zpracoval studii výhod online vyhledávání pro cílové uživatele, která se zaměřovala na úplnost, nízké náklady, rychlost, rozšířené zdroje (ve srovnání s místními knihovnami), tištěné kopie výsledků, booleovské schopnosti a zvýšenou produktivitu výzkumníků. <ref name="Pauerová"/> Hawkins spolu s [[W. Davidem Pennimanem]] ve své knize Sci-Tech Library Networks Within Organizations říkají: ,,Dodávání dokumentů se vyvine z nedávno vytvořeného centra na kopírování/doručování dokumentů tak, že knihovny budou poskytovat lokálně vytvořené kopie pouze pokud levnější centralizované kopírování nebude možné. Jakmile se stanou dostupné databáze na vzdálených kompaktních úložištích, plnostránkové obrázky dokumentů budou elektronicky odesílané z centrální lokace do jakékoliv uzlu v síti během sekund, kde mohou být vytištěny nebo (s ohledem na adekvátní přenosovou rychlost) prohlížené online. Zároveň, zvýšená důvěra v mikrofilm sníží množství potřebného místa na místním úložišti pro starší dokumentaci. Se spoléháním se na online katalog oproti tištěnému knižnímu katalogu, síť již nyní zvýšila zranitelnost vůči počítačovým a telekomunikačním selháním. Přebytečné databáze, procesory a uzly propojení překonají síťovou zranitelnost a doženou síťovou konfiguraci, která vede ke ,,geostatické“ [[topologii]] (například střídání propojení a uzlů s klastry knihoven, přístupové stanice a počítačové zdroje doručujících služeb), jak je znázorněno na obrázku 2"<ref>MOUNT, Ellis. <i>Sci-tech library networks within organizations</i>. New York: Haworth Press, 1988, 162 p.</ref>
+
Znám především svou [[bibliografie|bibliografií]] ,,''Online Information Retrieval Bibliography, 1964 - 1979''", jejíž soubor zahrnuje online bibliografické, číselné a další nebibliografické systémy, vyhledávání informací, vyjma nemocničních informačních systémů, knihovních výpůjček, [[katalogizační systémy|katalogizačních systémů]] jako OCLC a teletextových systémů. Hawkins zpracoval studii výhod online vyhledávání pro cílové uživatele, která se zaměřovala na úplnost, nízké náklady, rychlost, rozšířené zdroje (ve srovnání s místními knihovnami), tištěné kopie výsledků, booleovské schopnosti a zvýšenou produktivitu výzkumníků. <ref name="Pauerová"/> Hawkins spolu s [[W. David Penniman|W. Davidem Pennimanem]] ve své knize Sci-Tech Library Networks Within Organizations říkají: ,,Dodávání dokumentů se vyvine z nedávno vytvořeného centra na kopírování/doručování dokumentů tak, že knihovny budou poskytovat lokálně vytvořené kopie pouze pokud levnější centralizované kopírování nebude možné. Jakmile se stanou dostupné databáze na vzdálených kompaktních úložištích, plnostránkové obrázky dokumentů budou elektronicky odesílané z centrální lokace do jakékoliv uzlu v síti během sekund, kde mohou být vytištěny nebo (s ohledem na adekvátní přenosovou rychlost) prohlížené online. Zároveň, zvýšená důvěra v mikrofilm sníží množství potřebného místa na místním úložišti pro starší dokumentaci. Se spoléháním se na online katalog oproti tištěnému knižnímu katalogu, síť již nyní zvýšila zranitelnost vůči počítačovým a telekomunikačním selháním. Přebytečné databáze, procesory a uzly propojení překonají síťovou zranitelnost a doženou síťovou konfiguraci, která vede ke ,,geostatické“ [[topologie|topologii]] (například střídání propojení a uzlů s klastry knihoven, přístupové stanice a počítačové zdroje doručujících služeb), jak je znázorněno na obrázku 2"<ref>MOUNT, Ellis. <i>Sci-tech library networks within organizations</i>. New York: Haworth Press, 1988, 162 p.</ref>
 
   
 
   
 
  [[File:Výstřižek-Sci-Tech Library Networks Within Organizations.PNG|400px]]   
 
  [[File:Výstřižek-Sci-Tech Library Networks Within Organizations.PNG|400px]]   
Řádek 35: Řádek 37:
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 +
* [[EBSCO Publishing]]
 +
* [[katalogizační systémy]]
 +
* [[AT&T Bell Laboratories]]
 +
* [[ISTA]]
  
 
=== Zdroje obrázků ===
 
=== Zdroje obrázků ===
Řádek 44: Řádek 50:
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
{{Zkontrolováno|20170423085038|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}}

Aktuální verze z 23. 4. 2017, 09:50

Donald T. Hawkins


Donald T. Hawkins byl blogger a spisovatel ve společnosti Information Today, Inc. (ITI), kde psal blogy (příspěvky) o ITI konferencích a reporty z konferencí pro společnost Information Today. Udržoval konferenční kalendář na stránkách ITI (www.infotoday.com/calendar.asp), vyvinul databázi a účastnil se dalších speciálních projektů v ITI. [1]

Studia

Hawkins svá studia završil v roce 1970, kdy získal doktorát v oboru Chemie a zpracování kovů na Kalifornské univerzitě v Berkeley. [2]Získal tituly BS, MS a PhD z University of California, Berkeley.[1]

Život

Po zakončení studií byl Hawkins zaměstnán v AT&T Bell Laboratories jako informační vědec, později jako manažer Information Retrieval and Foreign Language Services. Hawkins říká: ,,V posledních několika letech se internet stal uznáván jako globální publikační platforma a v širokém spektru oborů se objevily elektronické časopisy. Informační věda není výjimkou, a my nyní nacházíme významnou část své literatury v e-časopisech."[3]

Hawkins měl úspěšnou kariéru s AT & T, kde působil více jak 24 let, odešel v roce 1996 a založil vlastní poradenskou firmu, InfoResources. V AT & T, byl manažerem obsahu pro několik elektronických informačních projektů. Svou kariéru začal v roce 1971, za úsvitu on-line informačního průmyslu, v AT & T Bell Laboratories sdružení knihoven strávil 15 let, kde vyvíjel a řídil jejich vyhledávání informací a služby současného povědomí a prováděl několik průkopnických studií v on-line vyhledávání, bibliometrii a dalších souvisejících oblastech. V návaznosti na svoji kariéru v knihovní síti, působil v obchodních jednotkách AT & T na projektech související s výzkumem a vývojem produktů s elektronickým obsahem.[1]

Hawkins byl jmenován významným členem technického personálu v AT & T Bell Laboratories v roce 1986 jako uznání jeho průkopnické práci v zavádění vyhledávání pro koncové uživatele do síťové knihovny. Vyhrál prestižní UMI / Data Courier Award za vynikající výsledky v písemné formě v on-line informačního průmyslu v roce 1987 pro jeho dva články o umělé inteligenci a on-line vyhledávání, a znovu v roce 1992 pro svůj článek o inteligentních agentech pro vyhledávání informací.[1]

Hawkins se připojil k ITI v roce 1998, během jeho převzetí společnosti Information Science Technology Abstracts (ISTA) a stal se šéf redaktorem ISTA a po jejím převzetí, Fulltextové Zdroje Online. Vedl úsilí o vývoj nového výrobního procesu ISTA založeného na databázové platformě Microsoft Access, aktualizoval a zrevidovat jejich tezaurus, a zlepšil jeho kvalitu a pokrytí informační vědecké literatury. Když společnost ITI prodala společnost ISTA a Internet and Personal Computing Abstracts společnosti EBSCO Publishing, pracoval s EBSCO a pomáhal integrovat dvě databáze do EBSCO's produkčního systému, a vyvinul informační a počítačově vědeckou komponentu EBSCO's tezauru a řízený slovník, který se používá k indexování dvou databází.[1]

Hawkins je častým přispěvatelem do literatury, s více než 300 publikacemi, a také hodně mluvil na konferencích. V červnu 1996, měl úvodní přednášku na mezinárodní konferenci o elektronickém publikování v Japonsku, a také měl plno prezentací ve Spojených státech, stejně jako mezinárodně na konferencích v Austrálii, Novém Zélandu, Jižní Africe, a Izraeli. V poslední době přispěl kapitolou v AT & T Bell Laboratories Library Network ve Special Libraries: A Survival Guide (ABC-Clio, 2013). Hawkins byl sekretářem pro Sdružení pro šíření informací a propagaci center (ASIDIC) před tím, než se spojil s Národní federací pokročilých informačních služeb (NFAIS), a byl také editor ASIDIC Newsletteru.[1]

Dílo

Znám především svou bibliografií ,,Online Information Retrieval Bibliography, 1964 - 1979", jejíž soubor zahrnuje online bibliografické, číselné a další nebibliografické systémy, vyhledávání informací, vyjma nemocničních informačních systémů, knihovních výpůjček, katalogizačních systémů jako OCLC a teletextových systémů. Hawkins zpracoval studii výhod online vyhledávání pro cílové uživatele, která se zaměřovala na úplnost, nízké náklady, rychlost, rozšířené zdroje (ve srovnání s místními knihovnami), tištěné kopie výsledků, booleovské schopnosti a zvýšenou produktivitu výzkumníků. [2] Hawkins spolu s W. Davidem Pennimanem ve své knize Sci-Tech Library Networks Within Organizations říkají: ,,Dodávání dokumentů se vyvine z nedávno vytvořeného centra na kopírování/doručování dokumentů tak, že knihovny budou poskytovat lokálně vytvořené kopie pouze pokud levnější centralizované kopírování nebude možné. Jakmile se stanou dostupné databáze na vzdálených kompaktních úložištích, plnostránkové obrázky dokumentů budou elektronicky odesílané z centrální lokace do jakékoliv uzlu v síti během sekund, kde mohou být vytištěny nebo (s ohledem na adekvátní přenosovou rychlost) prohlížené online. Zároveň, zvýšená důvěra v mikrofilm sníží množství potřebného místa na místním úložišti pro starší dokumentaci. Se spoléháním se na online katalog oproti tištěnému knižnímu katalogu, síť již nyní zvýšila zranitelnost vůči počítačovým a telekomunikačním selháním. Přebytečné databáze, procesory a uzly propojení překonají síťovou zranitelnost a doženou síťovou konfiguraci, která vede ke ,,geostatické“ topologii (například střídání propojení a uzlů s klastry knihoven, přístupové stanice a počítačové zdroje doručujících služeb), jak je znázorněno na obrázku 2"[4] 

Výstřižek-Sci-Tech Library Networks Within Organizations.PNG  
Obrázek 2. "Geodetická" síťová konfigurace

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 HAWKINS, Donald T. Personal archiving: preserving our digital heritage. 1st print. Medford: Information Today, 2013, xx, 299 s. ISBN 978-1-57387-480-9.
  2. ↑ 2,0 2,1 Archiv závěrečné práce Kateřina Pauerová FF B-IS ISK kombin. /ff_b: Historie informační vědy v USA v letech 1950 - 1990 [online]. Brno, 2007 [cit. 2016-1-5]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/146055/ff_b/
  3. ↑ ITI Publishes New Title in ASIS [online]. [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.infotoday.com/it/feb01/news3.htm
  4. ↑ MOUNT, Ellis. Sci-tech library networks within organizations. New York: Haworth Press, 1988, 162 p.

Použitá literatura

  • HAWKINS, Donald T. Personal archiving: preserving our digital heritage. 1st print. Medford: Information Today, 2013, xx, 299 s. ISBN 978-1-57387-480-9.
  • MOUNT, Ellis. Sci-tech library networks within organizations. New York: Haworth Press, 1988, 162 p.

Externí odkazy

Související články

Zdroje obrázků

  • HAWKINS, Donald T. Personal archiving: preserving our digital heritage. 1st print. Medford: Information Today, 2013, xx, 299 s. ISBN 978-1-57387-480-9.

Klíčová slova

bibliografie, topologie, W. David Penniman

Změněno.pngČlánek byl zkontrolován učitelem
Tento článek byl zkontrolován učitelem, poté však byl změněn.
Změněno.png
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Donald_T._Hawkins&oldid=47513“