Uživatel:Magdalena.Rehakova/Pískoviště/Empirické přístupy: Porovnání verzí
< Uživatel:Magdalena.Rehakova | PískovištěŘádek 36: | Řádek 36: | ||
== Významní představitelé == | == Významní představitelé == | ||
− | '''Peter F. Drucker''' | + | '''[[Peter F. Drucker]]''' |
− | '''Alfred D. Chandler''' | + | '''[[Alfred D. Chandler]]''' |
− | '''Henry Mintzberg''' | + | '''[[Henry Mintzberg]]''' |
− | '''Kae H. Chung''' | + | '''[[Kae H. Chung]]''' |
− | '''John P. Kotter''' | + | '''[[John P. Kotter]]''' |
− | '''Kenichi Ohmae''' | + | '''[[Kenichi Ohmae]]''' |
Další představitelé: | Další představitelé: | ||
T. J. Peters, R. H. Waterman, R. M. Kanterová, P. Kotler, M. E. Porter, H. I. Ansoff, J. Adair, M. Hammer, J. Champy<ref name="blaž" /> | T. J. Peters, R. H. Waterman, R. M. Kanterová, P. Kotler, M. E. Porter, H. I. Ansoff, J. Adair, M. Hammer, J. Champy<ref name="blaž" /> | ||
+ | == Zdroje == | ||
+ | === Reference === | ||
+ | <references/> | ||
− | + | === Klíčová slova === | |
+ | empirické přístupy, empirical approaches, pragmatické přístupy |
Verze z 26. 4. 2017, 13:32
Empirické přístupy (Empirical Approaches) neboli pragmatické přístupy jsou jedním z vývojových směrů managementu 20. století. „Vycházejí z rozboru a zobecnění kladných i záporných poznatků z manažerské praxe.“ [1]
Podle Chungovy klasifikace dějin managementu se řadí k moderním směrům, které navazují na směry klasické. Moderní směry se rozvíjejí od 40. do 70. let 20. st. a spolu s empirickými přístupy zde nalezneme sociálně-psychologické přístupy , systémové přístupy a procesní přístupy.
Ač podle dělení spadají empirické směry do období od 40. do 70. let 20. st., jejich plný rozvoj nastává především až v letech sedmdesátých a následně překračuje do let osmdesátých i dále.[2]
Obsah
Učit se od úspěšných
Empirické přístupy příliš nerozvíjejí teoretické koncepty vzniklé z předchozích období. Zaměřují se především na praxi a na převzetí know-how od úspěšných organizací a manažerů. Zkušenosti a výsledky významných organizací a manažerů jsou analyzovány, zkoumány pro identifikaci úspěšných i neúspěšných postupů a následně zobecňovány. Jsou vytvářena doporučení pro manažerská jednání tak, aby byla co nejefektivnější a přinášela co nejlepší výsledky a s tím spojený rozvoj a prosperitu organizace.[2] Vzniklá doporučení mohou být dokonce až formě návodů.[1]
Empirické přístupy jsou velmi rozmanité a rozsáhlé, obsahově poměrně těžce ukotvitelné. Patří sem například i autobiografická díla úspěšných manažerů, kteří popisují postupy a metody řízení ze své praxe.[3]
Hlavní oblasti, které jsou obsahem doporučení empirických přístupů:
-týmová práce
-spoluúčast na řízení
-podpora tvořivosti a inovace
-odklon od autoritativního stylu řízení k neformálním stylům
- doporučení pro jednání se spolupracovníky: vytvářet prostředí otevřené diskuzím, aktivní účast podřízených, vítat nové nápady a iniciativu, spíše se ptát než poučovat, respektovat důstojnost a názory pracovníků“ [2]
Management jako umění řídit
Dochází se k přesvědčení, že management je velmi intuitivní, že je uměním, a že záleží především na osobnosti a zkušenostech každého jednotlivého lídra. „Úspěchy manažerů spočívají v jejich způsobu řízení a organizace, v motivačním systému, ve stylu vedení.“ [2]
Kritika
Doporučení se mnohdy neopírají o teoretická východiska. Je myšlenkově velmi rozmanitý, názory a doporučované přístupy si mohou vinou nedostatečného zobecnění protiřečit.[3]
Významní představitelé
Další představitelé: T. J. Peters, R. H. Waterman, R. M. Kanterová, P. Kotler, M. E. Porter, H. I. Ansoff, J. Adair, M. Hammer, J. Champy[3]
Zdroje
Reference
- ↑ 1,0 1,1 VODÁČEK, Leo a Oľga VODÁČKOVÁ. Moderní management v teorii a praxi. 3., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2013.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 KOCIANOVÁ, Renata. Personální řízení: východiska a vývoj. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2014.
Klíčová slova
empirické přístupy, empirical approaches, pragmatické přístupy