Kant - přínos pro psychologii: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „k“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | k | + | == Immanuel Kant (1724—1804) == |
+ | * Univerzitní profesor v Královci ve východním Prusku (dnes Kaliningrad, Rusko). | ||
+ | * Mezi jeho významná díla patří ''Kritika čistého rozumu, Kritika praktického rozumu, Kritika soudnosti a Základy metafyziky mravů'' | ||
+ | * V díle ''Prolegomena ke každé příští metafyzice'' vyložil své myšlenky populárnějším způsobem. | ||
+ | * Kant se ve své teorii poznání pokusil o syntézu stanovisek '''empirismu a racionalismu (imanentismu)'''. | ||
+ | * Podle jeho názoru jsou senzorické imprese surovinou pro poznání, která je dále zpracovávána intelektem. | ||
+ | * Je třeba odlišit '''poznání a priori''', které je částečně nebo zcela nezávislé na zkušenosti od '''poznání a posteriori''', v němž hraje hlavní roli empirie. | ||
+ | * Mají-li smyslová data vést k určitému poznání, musí k nim člověk přistupovat z hlediska svých '''apriorních forem nazírání''', k nimž patří vedle '''''prostoru a času také způsob vnímání a myšlení'''''. | ||
+ | * V tomto smyslu je poznání vysoce subjektivní; každý člověk si vytváří svůj specifický obraz světa. Člověk má možnost poznávat pouze svět jevů (fenoménů). Vnější realitu neboli věc o sobě, jaká je, bez zřetele na možnosti našeho poznání, neznáme<ref>Scruton, R. (1996). Kant. Praha: Argo.</ref>. | ||
+ | * Na psychologii vztahuje výše uvedený axiom, že můžeme poznávat pouze jevy, a těmi jsou vnitřní děje, které lze třídit na poznávání, cítění a chtění | ||
+ | * Psal dále o ''citech'', které odlišoval od intelektu, ''vůli'' (=rozumem určované chtění), ''temperamentu'' a ''charakteru'' | ||
+ | * '''Charakter''' dělí na '''''a) empirický''''' (=jednání vázané na smyslové dojmy a '''''b) inteligibilní''''' (=výrazem svobodné vůle)<ref>Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.</ref>. | ||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
+ | |||
+ | === Reference === | ||
+ | |||
+ | <references /> | ||
+ | |||
+ | === Použitá literatura === | ||
+ | |||
+ | * Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press. |
Aktuální verze z 27. 4. 2017, 22:24
Immanuel Kant (1724—1804)
- Univerzitní profesor v Královci ve východním Prusku (dnes Kaliningrad, Rusko).
- Mezi jeho významná díla patří Kritika čistého rozumu, Kritika praktického rozumu, Kritika soudnosti a Základy metafyziky mravů
- V díle Prolegomena ke každé příští metafyzice vyložil své myšlenky populárnějším způsobem.
- Kant se ve své teorii poznání pokusil o syntézu stanovisek empirismu a racionalismu (imanentismu).
- Podle jeho názoru jsou senzorické imprese surovinou pro poznání, která je dále zpracovávána intelektem.
- Je třeba odlišit poznání a priori, které je částečně nebo zcela nezávislé na zkušenosti od poznání a posteriori, v němž hraje hlavní roli empirie.
- Mají-li smyslová data vést k určitému poznání, musí k nim člověk přistupovat z hlediska svých apriorních forem nazírání, k nimž patří vedle prostoru a času také způsob vnímání a myšlení.
- V tomto smyslu je poznání vysoce subjektivní; každý člověk si vytváří svůj specifický obraz světa. Člověk má možnost poznávat pouze svět jevů (fenoménů). Vnější realitu neboli věc o sobě, jaká je, bez zřetele na možnosti našeho poznání, neznáme[1].
- Na psychologii vztahuje výše uvedený axiom, že můžeme poznávat pouze jevy, a těmi jsou vnitřní děje, které lze třídit na poznávání, cítění a chtění
- Psal dále o citech, které odlišoval od intelektu, vůli (=rozumem určované chtění), temperamentu a charakteru
- Charakter dělí na a) empirický (=jednání vázané na smyslové dojmy a b) inteligibilní (=výrazem svobodné vůle)[2].
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.