Kant - přínos pro psychologii: Porovnání verzí
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
* Psal dále o ''citech'', které odlišoval od intelektu, ''vůli'' (=rozumem určované chtění), ''temperamentu'' a ''charakteru'' | * Psal dále o ''citech'', které odlišoval od intelektu, ''vůli'' (=rozumem určované chtění), ''temperamentu'' a ''charakteru'' | ||
* '''Charakter''' dělí na '''''a) empirický''''' (=jednání vázané na smyslové dojmy a '''''b) inteligibilní''''' (=výrazem svobodné vůle)<ref>Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.</ref>. | * '''Charakter''' dělí na '''''a) empirický''''' (=jednání vázané na smyslové dojmy a '''''b) inteligibilní''''' (=výrazem svobodné vůle)<ref>Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.</ref>. | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
== Odkazy == | == Odkazy == |
Aktuální verze z 27. 4. 2017, 22:24
Immanuel Kant (1724—1804)
- Univerzitní profesor v Královci ve východním Prusku (dnes Kaliningrad, Rusko).
- Mezi jeho významná díla patří Kritika čistého rozumu, Kritika praktického rozumu, Kritika soudnosti a Základy metafyziky mravů
- V díle Prolegomena ke každé příští metafyzice vyložil své myšlenky populárnějším způsobem.
- Kant se ve své teorii poznání pokusil o syntézu stanovisek empirismu a racionalismu (imanentismu).
- Podle jeho názoru jsou senzorické imprese surovinou pro poznání, která je dále zpracovávána intelektem.
- Je třeba odlišit poznání a priori, které je částečně nebo zcela nezávislé na zkušenosti od poznání a posteriori, v němž hraje hlavní roli empirie.
- Mají-li smyslová data vést k určitému poznání, musí k nim člověk přistupovat z hlediska svých apriorních forem nazírání, k nimž patří vedle prostoru a času také způsob vnímání a myšlení.
- V tomto smyslu je poznání vysoce subjektivní; každý člověk si vytváří svůj specifický obraz světa. Člověk má možnost poznávat pouze svět jevů (fenoménů). Vnější realitu neboli věc o sobě, jaká je, bez zřetele na možnosti našeho poznání, neznáme[1].
- Na psychologii vztahuje výše uvedený axiom, že můžeme poznávat pouze jevy, a těmi jsou vnitřní děje, které lze třídit na poznávání, cítění a chtění
- Psal dále o citech, které odlišoval od intelektu, vůli (=rozumem určované chtění), temperamentu a charakteru
- Charakter dělí na a) empirický (=jednání vázané na smyslové dojmy a b) inteligibilní (=výrazem svobodné vůle)[2].
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.