Gatekeeping

Pojem“gatekeeping“ „hlídání u brány“ se používá pro označení procesů, jimiž se při práci v médiích provádí výběr; jedná se především o rozhodování, zdali připustit, aby konkrétní zpráva „prošla branou“ zpravodajského média do zpravodajství.

Gatekeeping se používá v různých oblastech- např. v žurnalistice, sociologii ale i v medicíně avšak tradiční teorie gatekeepingu se používaly především v oblasti komunikace.

Definujeme jako otázku, „Jakým způsobem je kontrolována produkce masmediálních obsahů a jak tyto kontrolní instance lokalizovat?“

Zpravodajský obsah se do médií dostává několika různými cestami a v různých podobách. Proces konstrukce, stejně jako výběr zpráv není nahodilý ani subjektivní. Hlavní faktory ovlivňující konečný výběr lze shrnout pod položky „lidé“, „místo“ a „čas“, obvykle v nějaké vzájemné kombinaci.

Historie

Pojem vytvořil sociální psycholog Kurt Lewin, který zkoumal, co lidi motivuje k nákupu určitého zboží. V oblasti mediálních studií termín poprvé použil David Manning White (50.l. 20.st). White zkoumal na americkém středozápadu, jak editoři vybírají zprávy do zpravodajství. Zajímal se o to, zda novináři jednají promyšleně nebo intuitivně. Přichází s pojmem „The Gate Keeper“ neboli "Hlídač brány". Zjistil, že editoři zpracovávají jen 10 % materiálu, který dostanou od zpravodajských agentur. Dále zjistil, že výběr probíhá na základě předpokladu, co uspokojí publikum. To znamená, že editor se tedy rozhoduje velmi subjektivně. Kromě editorů jsou však gatekeepery také pracovníci agentur či reportéři – všichni ovlivňují co a v jakém formátu se dostane prostřednictvím zpravodajství k lidem. Další výzkumy gatekeepingu prováděli např.: Walter Gieber, R. M. Brown, G. A. Donahue či Pamela Shoemakerová.

Gatekeeper

„Znázorňuje filtrační procesy probíhající při tvorbě a výběru obsahů určených ke zveřejnění mediální institucí". Nežli se obsah dostane ke spotřebiteli, musí sdělením projít množstvím „bran“, které hlídají právě gatekeepeři neboli klíčníci. Takový člověk je držitelem pozic v rámci mediálních organizacích, kteří rozhodují o výběru témat a událostí, které budou zpracovány na mediální obsahy. Gatekeeper, neboli dveřník, rozhoduje o tom, co projde branou média, a co do procesu mediace nebude zahrnuto.

Cesta zprávy od události k jejímu přijetí čtenářem je vysoce selektivní proces, kde vystupuje hned několik gatekeeperů. „Prvním kličníkem je autor zprávy, tedy ten, který vybírá událost, z které se rozhodne zprávu učinit. Dalším v řadě může být editor, který z došlých zpráv vybírá ty, které jsou vhodné pro jeho koncepci obsahu média. Posledním klíčníkem je i spotřebitel. Ten se rozhoduje, zdali chce určité obsahy konzumovat, či nikoliv.“

Etapy gatekeepingu

Z mnoha výzkumů a studií, které se zabývaly celým procesem posuzování vhodnosti informací, vzešly tyto čtyři etapy gatekeepingu, které Trampota (TRAMPOTA, T., Zpravodajství, 2006) ve své práci nastiňuje:

1. extrakce
2. koncentrace
3. pročištění
4. konečná formulace

V první etapě mechanismu gatekeepingu se jedná o výběr určitých informací z informačního univerza. Druhá etapa se zabývá redukcí vybraného materiálu podle požadavků času, nákladů, kapacity komunikačního kanálu a podobně. Třetí etapa zahrnuje úpravu obsahu a informace tak, aby byly vyloučeny elementy z hlediska komunikačního záměru nežádoucí, redundantní nebo irelevantní. Poslední čtvrtá etapa formuluje konečné sdělení, které spojuje danou informaci s jinými informacemi tak, aby mohla být základem pro další rozhodování.

Vlivy na rozhodování gatekeepera

Vrátnému/dveřníkovi/panu bránovi byla připsána absolutní moc nad výběrem zpráv. Tato myšlenka, že výběr událostí je vykonáván odpovědným jednotlivcem, je často tím, jak veřejnost vnímá fungování médií. Ve skutečnosti žádný gatekeeper nerozhoduje jen na základě svých subjektivních představ. Na rozhodování redaktora má vliv mnoho dalších faktorů. Vlivy, které se podílejí na rozhodování o výběru událostí, lze dle Pamely Shoemakerové rozdělit do několika úrovní:

• individuální úroveň - redaktorovy představy o tom, co lze definovat jako zprávu a co nikoliv, jeho vnímání vlastní role a profese

• úroveň mediálních rutin - díky nim jsou média předvídatelná, redaktoři tvoří zprávy podle několika kritérií: Co je přijatelné pro publikum? Co je médium schopné zpracovat? Jaké informace jsou k dispozici?

• úroveň organizace - např. týdeníky řeší jiná témata než denní tisk, v redakci je mnoho funkcí, proto se gatekeepři dělí ještě na hraniční (vstupní, výstupní) a vnitřní.

• extra mediální úroveň - ovlivněné ekonomikou a politikou

• ideologická úroveň - ovlivněné dobou (komunismus, kapitalismus)

Rozdílné role jednotlivých gatekeeperů v rámci organizace mohou přinášet konflikty. Patrným zdrojem konfliktů je vztah mezi redaktorem a editorem. Zatímco redaktor je orientován více na informační zdroje se kterými pracuje a jejich potřeby, editor je zaměřen více na publikum.

• vstupní gatekeeper - hraniční gatekeepeři mají moc ovlivňovat a usměrňovat, které informace přicházejí do organizace a které ji opouštějí vřazené do produktu nabízeného spotřebitelům.

• vnitřní gatekeeper - Interní gatekeepeři nejvíce ovlivňují tvarování sdělení, které jsou již jednou vpuštěna do organizace.

Síťový gatekeeping

Barzilai-Nahonová přichází jako jedna z prvních s termínem síťového gatekeepingu, a to v kontextu informační společnosti, internetu a sítí. Teorie je primárně zaměřena na sítě vytvářené výpočetní technikou, například Internet, ale dá se aplikovat i na společenské sítě a informační sítě. Pro potřeby teorie síťového gatekeepingu je tato definice modifikována jako ,,typ kontroly informace, která zkoumá jak se informace pohybuje uvnitř a vně brány a poskytuje nejširší pohled na gatekeeping“.

Nejlépe se síťový gatekeeping popíše skrz informační kontrolu a její teorie má 3 hlavní cíle:

1. uzamčení bran uvnitř gatekeeperských sítí
2. ochranu norem, informací, bran a komunit před nechtěnými vstupy z vnějšího okolí
3. udržování probíhajících aktivit ve vymezených hranicích bez jakékoliv poruchy

Základní pojmy

gate – je definována jako vstup nebo výstup ze sítě nebo její části.

gatekeeping – je definován jako proces kontroly informací tak, jak informace proudí skrz gate.

gated – je definován jako subjekt gatekeepingu.

gatekeeping mechanism – je definován jako nástroj, technologie, metodologie jak provádět proces gatekeepingu.

networked gatekeeper – je definován jako entita (člověk, organizace, vláda), která dle svého uvážení praktikuje gatekeeping pomocí síťového mechanismu gatekeepingu a může si vybrat jakou měrou jím bude působit na gated.

Odkazy

Literatura

• BC. BYDŽOVSKÁ, Barbora. Kontrola informací v informačním kanálu na příkladu mechanismu gatekeepingu. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Petra Zia Sluková.
• MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 447 s. ISBN 80-7178-200-9.
• REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-7178-926-7.
• TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 191 s. ISBN 80-7367-096-8.
• Network gatekeeping [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Network_gatekeeping

Související články

Komunikační kanál
Informace

Klíčová slova

Gate, Gatekeeping, Gatekeeper