Hans Peter Luhn: Porovnání verzí
(→Život) |
m |
||
| (Není zobrazeno 43 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Hans Peter Luhn''' (1.7.1890 - 19.8.1964) Američan, původem z Německa. Jako první se zabýval využitím strojů k získávání či šíření informací a jejich použití coby zařízeni na tvorbu indexů i abstraktů. Jeho jméno je spojeno s termíny [[KWIC]]( Key Words In Context- Klíčová slova v kontextu ) a [[SDI]]( Selecive Dissemination of Information - selektivní distribuce informace).<ref name="Wikiknihovna"> [ | + | '''Hans Peter Luhn''' (1.7.1890 - 19.8.1964) Američan, původem z Německa. Jako první se zabýval využitím strojů k získávání či šíření informací a jejich použití coby zařízeni na tvorbu indexů i abstraktů. Jeho jméno je spojeno s termíny [[KWIC]] (Key Words In Context- Klíčová slova v kontextu) a [[SDI]] (Selecive Dissemination of Information - selektivní distribuce informace).<ref name="Wikiknihovna"> Hans Peter Luhn. In: Wikiknihovna: Knihovníci sobě [online]. Praha : MediaWiki 2013-, 2012-4-18 [cit. 2016-23-01]. Dostupné z:[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hans_Peter_Luhn]</ref> |
== Život == | == Život == | ||
| − | Hans Peter Luhn se narodil 1. července 1896 v Německu ve městě Barnem. Narodil se jako syn tiskaře. Po ukončení gymnázia odešel na studia do Švýcarska, kde se rozhodl pro obor tiskařství, aby mohl po otci převzít povolání. | + | Hans Peter Luhn se narodil 1. července 1896 v Německu ve městě Barnem. Narodil se jako syn tiskaře. Po ukončení gymnázia odešel na studia do Švýcarska, kde se rozhodl pro obor tiskařství, aby mohl po otci převzít povolání.<ref name="Wikiknihovna" /> |
| − | Na škole získal vědomosti i v oborech fyziky, technologie a statistiky. Jeho studia přerušila první světová válka, ve které působil jako sdělovací důstojník. Po válce se vrátil do Švýcarska dokončit studia. Už na škole se ukázal být velmi vynalézavým člověkem. | + | Na škole získal vědomosti i v oborech fyziky, technologie a statistiky. Jeho studia přerušila první světová válka, ve které působil jako sdělovací důstojník. Po válce se vrátil do Švýcarska dokončit studia. Už na škole se ukázal být velmi vynalézavým člověkem.<ref name="Wikiknihovna" /> |
Ve dvacátých letech se zabýval textilním průmyslem, což ho poté zavedlo i do Ameriky (1924). Kvůli finančním problémům na chvíli změnil zaměstnání a pracoval jako bankovní úředník. Byl povýšen na tajemníka, ale stejně se už v roce 1927 vrátil do textilního průmyslu. Stal se asistentem prezidenta v textilní společnosti v Pensylvánii. V té době si už začal připisovat první různé patenty. V roce 1933 si otevřel vlastní poradenskou firmu H.P. Luhn & Associates. I nadále získával další patenty.<ref name="Wikiknihovna" /> | Ve dvacátých letech se zabýval textilním průmyslem, což ho poté zavedlo i do Ameriky (1924). Kvůli finančním problémům na chvíli změnil zaměstnání a pracoval jako bankovní úředník. Byl povýšen na tajemníka, ale stejně se už v roce 1927 vrátil do textilního průmyslu. Stal se asistentem prezidenta v textilní společnosti v Pensylvánii. V té době si už začal připisovat první různé patenty. V roce 1933 si otevřel vlastní poradenskou firmu H.P. Luhn & Associates. I nadále získával další patenty.<ref name="Wikiknihovna" /> | ||
| − | Roku 1941 se dostává do společnosti [[IBM]] jako vývojář. Má vlastní laboratoř, tým a volnou ruku ve vývoji. Po druhé světové válce se zabývá zvýšením množství informací na [[děrný štítek|děrném štítku]]. Poté je v roce 1948 požádán o spolupráci v projektu, na kterém pracovali M. Dyson a W. Perry. Jednalo se o lepší zacházení s chemickými informacemi. Po dokončení tohoto projektu se téměř výhradně věnoval problematice získávání informací, nebo s M. Dysonem a W. Perrym dále pracoval v oblasti kódování chemických informací. | + | Roku 1941 se dostává do společnosti [[IBM]] jako vývojář. Má vlastní laboratoř, tým a volnou ruku ve vývoji. Po druhé světové válce se zabývá zvýšením množství informací na [[děrný štítek|děrném štítku]]. Poté je v roce 1948 požádán o spolupráci v projektu, na kterém pracovali M. Dyson a W. Perry. Jednalo se o lepší zacházení s chemickými informacemi. Po dokončení tohoto projektu se téměř výhradně věnoval problematice získávání informací, nebo s M. Dysonem a W. Perrym dále pracoval v oblasti kódování chemických informací.<ref name="Wikipedia" /> |
| − | Ve společnosti IBM pracuje až do roku 1961. Nakonec 19. srpna 1964 v New Yorku umírá. | + | Ve společnosti IBM pracuje až do roku 1961. Nakonec 19. srpna 1964 v New Yorku umírá.<ref name="Wikipedia" /> |
| − | Na konté má celkem přes 80 patentů, z nichž většina patří spolenosti IBM. | + | Na konté má celkem přes 80 patentů, z nichž většina patří spolenosti IBM.<ref name="Wikipedia"> Hans Peter Luhn. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-8-7 [cit. 2016-23-01] Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Hans_Peter_Luhn]</ref> |
== Práce == | == Práce == | ||
| − | Nejznámější Luhnuv počin je takzvaný „[[Luhn-10 Algoritmus]]" – An error detection method. Systém se používá ke kontrole při vytváření účtů, kreditních a členských čísel. Záleží na posledním čísle, díky kterému lze zkontrolovat, jestli nedošlo při vytváření tohoto čísla k chybě. Je používán v aplikacích, kde se předpokládá pochybení při vytváření těchto čísel. Byť je to systém přes 50 let starý, stále se využívá a je určen normou ISO – 7812 – 1. | + | Nejznámější Luhnuv počin je takzvaný „[[Luhn-10 Algoritmus]]" – An error detection method. Systém se používá ke kontrole při vytváření účtů, kreditních a členských čísel. Záleží na posledním čísle, díky kterému lze zkontrolovat, jestli nedošlo při vytváření tohoto čísla k chybě. Je používán v aplikacích, kde se předpokládá pochybení při vytváření těchto čísel. Byť je to systém přes 50 let starý, stále se využívá a je určen normou ISO – 7812 – 1.<ref name="algor"> Luhn algorythm. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2016-1-21[ cit. 2016-23-01]Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Luhn_algorithm] </ref> |
| − | Další významný objev spočívá ve vytvoření systému KWIC, kde se vyhledává podle klíčových slov, která se abecedně seřadí pod sebe do sloupce. Vyloučí se ale takzvaná nevýznamová slova, jako jsou například spojky, zájmena a předložky. Nevyuživají se ani pomocná slovesa (být, mít) nebo například neurčité a určité členy v jiných jazycích. Všechna tato nevýznamová slova se souborně nazývají stopslova. Za vynálezce tohoto pojmu je také považován H. P. Luhn. Zároveň se zobrazí i pár slov před nebo za klíčovým slovem, tedy kontext, ve kterém je slovo napsáno. Tento systém se používal od padesátých let až po nedávnou dobu, kdy se objevily již sofistikovanější systémy. KWIC byl využíván hlavně k indexování vědeckých prací. | + | Další významný objev spočívá ve vytvoření systému KWIC, kde se vyhledává podle klíčových slov, která se abecedně seřadí pod sebe do sloupce. Vyloučí se ale takzvaná nevýznamová slova, jako jsou například spojky, zájmena a předložky. Nevyuživají se ani pomocná slovesa (být, mít) nebo například neurčité a určité členy v jiných jazycích. Všechna tato nevýznamová slova se souborně nazývají stopslova. Za vynálezce tohoto pojmu je také považován H. P. Luhn.<ref> Stopslovo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-3-15 [cit. 2016-23-01] Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Stopslovo] </ref> Zároveň se zobrazí i pár slov před nebo za klíčovým slovem, tedy kontext, ve kterém je slovo napsáno. Tento systém se používal od padesátých let až po nedávnou dobu, kdy se objevily již sofistikovanější systémy. KWIC byl využíván hlavně k indexování vědeckých prací.<ref> Key word in content. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2016-1-20 [cit. 2016-23-01]Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Key_Word_in_Context]</ref> |
== Publikační činnost == | == Publikační činnost == | ||
| Řádek 57: | Řádek 57: | ||
www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959. ISSN 1802- | www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959. ISSN 1802- | ||
9736. | 9736. | ||
| − | |||
| − | + | ===Související články=== | |
| − | + | [[Digitalizace a knihovnictví/old]] | |
| − | + | ||
| − | + | [[Datové struktury]] | |
| − | + | ===Klíčová slova=== | |
| − | + | Kwic, IBM, Luhn-10 algoritmus, stopslova, SDI | |
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 17. 5. 2017, 13:11
Hans Peter Luhn (1.7.1890 - 19.8.1964) Američan, původem z Německa. Jako první se zabýval využitím strojů k získávání či šíření informací a jejich použití coby zařízeni na tvorbu indexů i abstraktů. Jeho jméno je spojeno s termíny KWIC (Key Words In Context- Klíčová slova v kontextu) a SDI (Selecive Dissemination of Information - selektivní distribuce informace).[1]
Obsah
Život
Hans Peter Luhn se narodil 1. července 1896 v Německu ve městě Barnem. Narodil se jako syn tiskaře. Po ukončení gymnázia odešel na studia do Švýcarska, kde se rozhodl pro obor tiskařství, aby mohl po otci převzít povolání.[1]
Na škole získal vědomosti i v oborech fyziky, technologie a statistiky. Jeho studia přerušila první světová válka, ve které působil jako sdělovací důstojník. Po válce se vrátil do Švýcarska dokončit studia. Už na škole se ukázal být velmi vynalézavým člověkem.[1]
Ve dvacátých letech se zabýval textilním průmyslem, což ho poté zavedlo i do Ameriky (1924). Kvůli finančním problémům na chvíli změnil zaměstnání a pracoval jako bankovní úředník. Byl povýšen na tajemníka, ale stejně se už v roce 1927 vrátil do textilního průmyslu. Stal se asistentem prezidenta v textilní společnosti v Pensylvánii. V té době si už začal připisovat první různé patenty. V roce 1933 si otevřel vlastní poradenskou firmu H.P. Luhn & Associates. I nadále získával další patenty.[1]
Roku 1941 se dostává do společnosti IBM jako vývojář. Má vlastní laboratoř, tým a volnou ruku ve vývoji. Po druhé světové válce se zabývá zvýšením množství informací na děrném štítku. Poté je v roce 1948 požádán o spolupráci v projektu, na kterém pracovali M. Dyson a W. Perry. Jednalo se o lepší zacházení s chemickými informacemi. Po dokončení tohoto projektu se téměř výhradně věnoval problematice získávání informací, nebo s M. Dysonem a W. Perrym dále pracoval v oblasti kódování chemických informací.[2]
Ve společnosti IBM pracuje až do roku 1961. Nakonec 19. srpna 1964 v New Yorku umírá.[2]
Na konté má celkem přes 80 patentů, z nichž většina patří spolenosti IBM.[2]
Práce
Nejznámější Luhnuv počin je takzvaný „Luhn-10 Algoritmus" – An error detection method. Systém se používá ke kontrole při vytváření účtů, kreditních a členských čísel. Záleží na posledním čísle, díky kterému lze zkontrolovat, jestli nedošlo při vytváření tohoto čísla k chybě. Je používán v aplikacích, kde se předpokládá pochybení při vytváření těchto čísel. Byť je to systém přes 50 let starý, stále se využívá a je určen normou ISO – 7812 – 1.[3]
Další významný objev spočívá ve vytvoření systému KWIC, kde se vyhledává podle klíčových slov, která se abecedně seřadí pod sebe do sloupce. Vyloučí se ale takzvaná nevýznamová slova, jako jsou například spojky, zájmena a předložky. Nevyuživají se ani pomocná slovesa (být, mít) nebo například neurčité a určité členy v jiných jazycích. Všechna tato nevýznamová slova se souborně nazývají stopslova. Za vynálezce tohoto pojmu je také považován H. P. Luhn.[4] Zároveň se zobrazí i pár slov před nebo za klíčovým slovem, tedy kontext, ve kterém je slovo napsáno. Tento systém se používal od padesátých let až po nedávnou dobu, kdy se objevily již sofistikovanější systémy. KWIC byl využíván hlavně k indexování vědeckých prací.[5]
Publikační činnost
Monografie
H. P. Luhn: pioneer of information science; selected works autoři: H. P. Luhn a C. K. Schultz, publikováno 1968
Články
1952 - The IBM electronic information searching system
1953 - A new method of recording and searching information
1957 - A Statistical Approach to Mechanized Encoding and Searching of Literary Information
1958 - The IBM universal card scanner for punched card information searching systems
1958 - The Automatic Creation of Literature Abstracts
1958 - A Business Intelligence System
1959 - Row-by-row scanning systems for IBM punched cards as applied to information retrieval problems
1959 - Keyword-in-context index for technical literature (KWIC index)
1961 - The clarification, unification & integration of information storage & retrieval
1961 - Selective dissemination of new scientific information with the aid of electronic processing equipment
1963 - Automation and scientific communication
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Hans Peter Luhn. In: Wikiknihovna: Knihovníci sobě [online]. Praha : MediaWiki 2013-, 2012-4-18 [cit. 2016-23-01]. Dostupné z:[1]
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Hans Peter Luhn. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-8-7 [cit. 2016-23-01] Dostupné z: [2]
- ↑ Luhn algorythm. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2016-1-21[ cit. 2016-23-01]Dostupné z: [3]
- ↑ Stopslovo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-3-15 [cit. 2016-23-01] Dostupné z: [4]
- ↑ Key word in content. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2016-1-20 [cit. 2016-23-01]Dostupné z: [5]
Použitá literatura
Pauerová Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2012-04-22]. Dostupný z WWW: http:// www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959. ISSN 1802- 9736.
Související články
Digitalizace a knihovnictví/old
Klíčová slova
Kwic, IBM, Luhn-10 algoritmus, stopslova, SDI
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
