22. Vývojové projekty: Porovnání verzí
m (→Úvod) |
|||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
== Periodicky opakovaný longitudinální výzkum == | == Periodicky opakovaný longitudinální výzkum == | ||
+ | |||
+ | Tento způsob spočívá v longitudinálním sledování '''několika kohort''', které jsou '''postupně (sekvenčně) přidávány''' do výzkumu. Tento design tak překonává omezení předchozích typů výzkumu (např. kontrola ekvivalentnosti kohort u průřezové studie, nebo zevšeobecňování u longitudinální studie).<ref name="fer">FERJENČÍK, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál</ref> | ||
+ | |||
+ | Pro ilustraci: pokud bychom začali vývojové zkoumání určité proměnné u kohorty sedmnáctiletých (A1) v roce 1995, v roce 1998 bychom toto zkoumání u této kohorty opakovali (A2), ale zároveň bychom provedli měření u nové kohorty sedmnáctiletých (B1). V roce 2001 bychom měřili A3, B2 a přidali bychom novou kohortu sedmnáctiletých (C1). Takto bychom postupně pokračovali a přidávali nové kohorty. <ref name="fer" /> | ||
+ | |||
+ | Tímto způsobem lze sledovat nejen změny v jedné kohortě, ale také rozdíl mezi sedmnáctiletými např. v roce 1995 a v roce 2001. To nám umožňuje kontrolu vnějších proměnných. Není nutné začínat jednou kohortou a časové periody mezi měřením jsou na uvážení výzkumníka. Mezi nevýhody patří velká časová a finanční náročnost<ref name="fer" /> | ||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
+ | === Reference === | ||
+ | <references/> | ||
+ | |||
+ | === Použitá literatura === | ||
+ | |||
+ | === Externí odkazy a doporučená literatura === | ||
+ | |||
+ | === Související články === | ||
+ | |||
+ | === Klíčová slova === |
Verze z 23. 8. 2017, 11:06
Obsah
Úvod
Velká většina psychologických testů a diagnostických nástrojů předpokládá jediné měření. Důvodem bývá snaha získat rychle výsledky a rychle vytvářet diagnostické postupy. Je však obtížné z těchto jediných měření vytvářet dlouhodobé predikce. Ve vývojových projektech jde o zkoumání různých proměnných vzhledem k věku jako diferenciačnímu činiteli. Výzkumný vzorek zde reprezentuje určitou věkovou úroveň a označujeme ho termínem kohorta (sdružuje jedince, pro které je společná určitá věková úroveň, která je odlišuje od jiných věkových kohort). Podle způsobu výběru věkových kohort můžeme typy vývojových projektů dělit na více skupin [1] [2]:
1. Průřezové studie (srovnávání různých skupin)
- Příčný řez s využitím různě starých osob
- Výzkumný projekt s posunutým časovým zásahem
2. Longitudinální výzkum
- Projekt s využitím dvou bodů v čase
- Jednoduchý longitudinální experiment
3. Periodicky opakovaný longitudinální výzkum
Průřezové studie (srovnávání různých skupin)
Příčný řez s využitím různě starých osob
Výzkumný projekt s posunutým časovým zásahem
Longitudinální výzkum
Projekt s využitím dvou bodů v čase
Jednoduchý longitudinální experiment
Periodicky opakovaný longitudinální výzkum
Tento způsob spočívá v longitudinálním sledování několika kohort, které jsou postupně (sekvenčně) přidávány do výzkumu. Tento design tak překonává omezení předchozích typů výzkumu (např. kontrola ekvivalentnosti kohort u průřezové studie, nebo zevšeobecňování u longitudinální studie).[2]
Pro ilustraci: pokud bychom začali vývojové zkoumání určité proměnné u kohorty sedmnáctiletých (A1) v roce 1995, v roce 1998 bychom toto zkoumání u této kohorty opakovali (A2), ale zároveň bychom provedli měření u nové kohorty sedmnáctiletých (B1). V roce 2001 bychom měřili A3, B2 a přidali bychom novou kohortu sedmnáctiletých (C1). Takto bychom postupně pokračovali a přidávali nové kohorty. [2]
Tímto způsobem lze sledovat nejen změny v jedné kohortě, ale také rozdíl mezi sedmnáctiletými např. v roce 1995 a v roce 2001. To nám umožňuje kontrolu vnějších proměnných. Není nutné začínat jednou kohortou a časové periody mezi měřením jsou na uvážení výzkumníka. Mezi nevýhody patří velká časová a finanční náročnost[2]