Poruchy pohlavní identity

Pohlavní identita vyjadřuje námi vnímaný pocit souladu či rozporu se svým vlastním tělem a jeho primárními a sekundárními pohlavními znaky. Sestává se z emoční a kognitivní součásti. I přes současné smazávání kulturních rozdílů mezi pohlavími existují biologické a psychologické rozdílly, které se projevují navenek - v pohlavních rolích. Každodenní naplňování očekávání spjatých s pohlavními rolemi v nejbližším okolí dítěte pak způsobuje buď (1) potvrzování dané pohlavní identity či naopak (2) prohlubuje stávající či budoucí konflikt dítěte. Konflikty mezi očekáváními plynoucími z pohlavní role se v nejužší rodině promítá zejména do vztahů mezi dítětem a otcem, transsexuálové a homosexuálové tedy častěji prožívají vztahy s otcem hůře než s matkou.

Dle Weisse spočívá samotná pohlavní identifikace v otázce, zda se dotyčný cítí být ženou či mužem. Žádná třetí možnost neexistuje.

Atypická pohlavní identita bývá patrná už u dětí - u chlapců hrajících si s panenkami, hovoříme o tzv. sissy boys. U dívek stylizujících se do role chlapců hovoříme o tzv. tomboys. Takovéto dívky častokrát nemají zájem o dívčí kolektiv, mají "chlapecké" sportovní zájmy a koníčky. Chlapci se naopak v takovémto věku neperou, neradi hrají fotbal, mají zájem o panenky apod. Je však důležité mít na paměti, že i když se může jednat o indikaci poruchy, být tomu rovněž tak nemusí.

• transsexualismus je konečná podoba, ale existují stupně předtím
• časté jsou problémy u dětí (např.: kluk si hraje s panenkami, tzv. sisiboy; dívka s chlapeckým chování, )
• 3 možnosti v dospělosti:

1. vyvine se v homosexuála (nejčastěji)
2. vyvine se v transsexuála
3. vyvine se v heterosexuála

Transsexualismus

Harry Benjamin
Průkopníkem výzkumu transsexualismu (i transvestitismu) se zejména svou publikací "The Transsexual Phenomenon" z roku 1966 stal americký sexuolog německého původu - Harry Benjamin. Výraz transsexualismus svou publikací v medicínských vědách zavedl, zároveň svou prací upozornil, že transvestitismus a transsexualismus není to stejné.

• upozornil na to, že transvestitismus a transsexualismus není to samé
• pohlavní role je vnějším projevem pohlavní identity
• první případ přeměny pohlaví považován zákrok v roce 1953, který provedl Hamburger, ale tyto zákroky byly prováděny již dříve
• Manny: podmínky transsexualismu

1. pocit nevhodnosti nebo nepřiměřenosti anatomicky dané pohlavní role
2. pocit, že změna pohlaví povede ke zlepšení
3. výběr sexuálních partnerů stejného pohlaví a přitom se cítí být heterosexuální (Weiss nesouhlasí - může to být transvestita homosexuál)
4. touha po chirurgické změně pohlaví

• je to nejextrémnější vyjádření pohlavní rozlady - gender disforia - totální rozpojení psychického a fyzického pohlaví
• výskyt transsexualismu v populaci je asi 1:20 000
• poměr přeměn male to female k female to male byl u nás 1:3 (více žen se mění na muže), v západních zemích je poměr stejný, ale opačný (více mužů se mění na ženy)
• jediné vysvětlení je sociální, u nás byl větší tlak na ženy, na západě zase na muže, po revoluci u nás se to také postupně obrátilo a už jsme na tom jako západní země
• real life test - zkouší si žít v roli toho opačného pohlaví, nosit ty šaty, chovat se tak
• neutrální jméno → během léčby začne brát hormony, nastane doba „real life test“ a v té době si většina pacientů změní jméno na neurální (např.: René Janů)

• pozn.:
• Dörner - stresová teorie homosexuality (domnívá se, že stres při těhotenství matky zvyšuje pravděpodobnost homosexuality dítěte); nepotvrzeno
• genetická teorie homosexuality - u 66% homosexuálních mužů se vyskytuje na 23. genu X specifická oblast Q, tato oblast není u heterosexuálních mužů; nějaký význam to má, ale platí teorie falzifikace
• teorie mateřské imunosenzitivity - homosexuálové mají statisticky více starších bratrů; plod dítěte (chlapce) v zárodku může být brán tělem matky jako antigen → vytvoří si imunitní látku → při dalším těhotenství, kdy matka čeká opět syna, už má rovnou připravené protilátky a hned to na to dítě působí → čím více těhotenství s mužským zárodkem, tím více působí protilátky, až to třeba způsobí nějakou změnu ve směru homosexuality

Kontraindikace k přeměně pohlaví

Absolutní kontraindikace

• špatná diagnóza
• trvající manželství
• věk pod 18 let

Relativní kontraindikace

• porucha osobnosti (hysterie/histrióská osobnost, recentní kriminální anamnéza, …)
• toxikománie a alkoholismus, závislosti (prodlužují přeměnu)
• v minulosti to byly děti pacienta (když měl děti, nemohl podstoupit operaci), dnes se v takovém případě pracuje s celou rodinou (doc. Rieger - odborník na toto téma)

Odkazy

Doporučená literatura

Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen–Kettenis, P. T., Pfäfflin, F., Jarolím, L., ... & Weiss, V. (2008). Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Grada Publishing as.