Práce a její podmínky: Porovnání verzí

Verze z 23. 6. 2014, 14:46

Obsah

1 Podmínky práce
2 Změny práce
3 Zdroje

Podmínky práce

Práce a životní prostředí

prostředí – soubor podmínek, za kterých se uskutečňuje práce, měly by být v souladu s fyziologickými, hygienickými, psychologickými i estetickými požadavky pracovníků
potřeba zjišťovat člověku nejpříjemnější pracovní podmínky – produktivita a pohoda
poznávání potřeb člověka + poznávání účinku prostředí na práci

úroveň pr. prostředí je dána:

materiální, technické podmínky (ergonomie)
sociální podmínky (klima, vztahy)
organizační podmínky (pravidla)
subjektivní činitelé (znalosti a schopnosti, hygienické návyky)

Fyzikálně chemické podmínky

obtěžující, rušivé, škodlivé
hluk, vibrace, osvětlení, teplota, prach, chemické škodliviny
ohrožuje zdraví
všechno, co zatěžuje sluch, nepravidelnost
stav zvýšeného podráždění, reakce celého organismu, vegetativní funkce, endokrinní funkce, funkce analyzátorů
bolesti hlavy, zvýšené napětí, nespavost
psychické změny - poruchy sluchu – orientace, závratě, pozornost, dráždivost, roztržitost, unavitelnost
vibrace – bolest hlavy, únava, zhoršení výkonu
osvětlení - zkoušky přesnosti čtení, příjemnost – závisí na předchozí adaptaci oka, jas a kontrast, nehodovost, výkonnost, vliv barev – teplé, studené, světlé, výstražné
teplota - léto 20,5-23, zima 18-21, extrémní teploty – vliv na přesnost a nehodovost
chemické škodliviny - olovo, rtuť, toluen, oxid uhelnatý, insekticidy
vliv biorytmu, únavy a monotonie
ovlivnění - frekvencí a intenzitou podnětů, dnem a nocí, ospalostí, únava z práce, vlastnosti prostředí (monotónnost, vibrace, mikroklima)
únava – nutná, zbytečná, škodlivá
monotónní práce - pocit nudy, únavy, námahy, ztráta zájmu o práci, jedněm nepříjemná, druzí ji naopak vítají
přestávky, malé změny, střídání pracovních míst
bezpečnost práce - zjišťování příčin nehodovosti a úrazovosti, psychologický rozbor nehod – při prevenci
výkonové možnosti člověka (zodpovědnost, připravenost, znalosti, předpoklady)
požadavky práce - často lidský faktor – spíše ale selžeme v nevhodném prostředí, podmínkách

nejdůležitější příčiny chybných výkonů:

zdravotní stav
nedostatek znalostí
nedostatek zručnosti
únava
časová zátěž
alkohol, drogy

Stresory a prostředí

činitelé, které přispívají ke vzniku zátěže = stresory:

Proces práce (množství, čas)

pracovní úkoly (množství, čas, charakteristiky práce)
např.. činnosti spojené s velkými nároky na pozornost
rozhodování se ve složitých a nepřehledných situacích
činnosti tvořivé, dlouhé a nepravidelné přestávky
Podmínky fyzikálního a biologického charakteru
chemické látky v provozech
mikroklimatické podmínky
rizika úrazů, nemocí
páry a dýmy

Sociálně psychologické podmínky

činnosti se zvýšenou odpovědností
práce s minimem sociálních kontaktů
konflikty, přelidnění

Změny práce

automatizace a systémy člověk – stroj
pouze nástroje – omezeno fyzickými možnostmi člověka, vlastnostmi nástroje
podmínka pro vznik strojů – energetické zdroje
parní stroj – umožnil výměnu nástrojů za stroje
pracovní stroje – práce rychlejší, také to, na co předtím člověk fyzicky nestačil
zvýšené požadavky na člověka – tempo práce podle stroje, znalost techniky, ovládání zařízení, hlavně znalosti technologie strojů, organizace výroby
pak mechanizace – stroj přebírá za člověka jeho práci (nahrazení jak jemné práce (prsty), tak zvedání těžkých předmětů)
člověk musí stroj řídit, kontrolovat, někdy dělat nějaké zásahy
zvyšování psychických nároků, snižování fyzických
pak automatizace – zařízení, která bez zásahu člověka vykonávají nějaký úkol
člověk ho zapíná, vypíná a kontroluje ho při chodu
nároky na přesnost, pozornost, reaktabilitu (zase psychické nároky)

Nové technologie a jejich využití

odklon od průmyslu a růst služeb zavádí nové informační technologie
přinášejí mnoho změn v pracovní činnosti, vznik nových druhů pracovních činností zvýrazňující mentální operace
trend upřednostňovat komunikaci s počítačem před přímou komunikací

Informační technologie a komunikace

uživatelé mají vlastní počítače propojené s centrálním počítačem
posílají se dopisy, zprávy, pořádají se konference
to ale ovlivňuje komunikaci a její výsledky – nezahrnuje neverbální komunikaci (tendence k „vyrovnanější“ komunikaci)

Zdroje

@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 * časová zátěž
 * alkohol, drogy
-== Analýza práce ==
-=== Východiska a cíl analýzy práce ===
-* popisuje důležité aspekty určité práce, které ji odlišují od jiných
-* hodnocení výkonosti
-* diferencuje mezi pracovníky
-'''k analýze práce lze použít:'''
-# '''rozhovory s pracovníky'''
-# '''pozorování'''
-# '''vlastní pracovní zkušenost'''
-# '''dotazníky'''
-'''analýza zahrnuje:'''
-# '''vývoj popisu práce'''
-# '''klasifikace pracovních činností'''
-# '''hodnocení pracovní činností'''
-# '''hodnocení výkonu'''
-# '''požadavky na pracovníky'''
-# '''mobilita pracovníků'''
-# '''výcvik pracovníků'''
-* '''operace''' – složka činnosti, jejímž vykonáním je splněn určitý cíl činnosti
-* '''úkon''' – nejmenší úsek činnosti, skládají se z nich operace
-=== Analýza se zaměřením na činnosti informační, rozhodovací a pohybové ===
-* člověk vykonává informační, rozhodovací a pohybové činnosti
-'''Informační činnost'''
-* příjem a zpracování informací, musíme umět identifikovat ty významné signály
-* percepce, diskriminace, interpretace
-* rozhodovací činnost - výběr jedné z více alternativ dalšího postupu řízení nebo řešení situace
-* rozhodování jednoduché x složité
-'''Pohybová činnost'''
-* vykonávání pohybů celého těla x končetin
-'''Analýza práce a profesiografie'''
-* '''profesiografie''' = metoda sloužící k sbírání údajů o pracovníkovi a jeho práci (výsledek je profesiogram)
-* slouží k profesionálnímu poradenství, k výcviku zaměstnanců, pro organizační změny
-* zaměstnanecká služba USA - údaje o jednotlivých profesích
-== Pracovní výkonnost ==
-=== Determinace a posuzování pracovní výkonnosti ===
-* výkon pracovníka – výsledek práce člověka v daném čase
-* výkonnost pracovníka ovlivňují:
-# '''technické a organizační podmínky''' - technické vybavení, hygiena, bezpečnost práce, pracovní doba, směnnost, mzda
-# '''společenské podmínky''' - úroveň a kvalita vedení lidí, vztahy, osobní a rodinný život, celospolečenské podmínky, způsob práce s lidmi
-# '''osobní determinanty pracovníka''' - tělesné a duševní předpoklady, osobní, morální vlastnosti, odborná připravenost, motivace
-# '''situační podmínky''' - celospolečensky významné události, mimořádné osobní události
-=== Kritéria pracovní výkonnosti ===
-* je problém definovat kritéria pracovní výkonnosti
-* 2 odlišné způsoby měření pracovního chování:
-# '''objektivní údaje''' – informace o produktivitě (plat, kvantita práce, nehody a úrazy, absence, míra postupu)
-# '''údaje z posuzování''' – posuzují nadřízení, spolupracovníci, sebeposouzení, podřízení, výkonnost v assessment centru
-'''Sledování výsledků práce'''
-* poměrně jednoduché tam, kde máme např. výkonové normy
-* těžší u řídících pracovníků a mimo výrobu
-* větší pozornost se tedy věnuje předpokladům pro práci, způsobilosti k práci (ale svádí to k posuzování osobnosti spíše než činnosti pracovníka)
-'''Hodnocení pracovní výkonnosti'''
-* hodnotitelé se často dopouštějí chyb, každý myslíme jinak
-* chyby hodnotitelů:
-'''chyba mírnosti''' (hodnotitel hodnotí lépe než odpovídá skutečnosti)
-'''chyba favoritismu''' (vyzdvihování pracovníka)
-'''chyba kontrastu''' (pracovník není oceňován dle určitého kritéria, ale hodnotitel jej srovnává se sebou samým)
-'''chyba „haló efekt“''' (hodnotitel se nechává ovlivnit celkovým dojmem pracovníka)
-'''chyba centrální tendence''' (hodnotitel váhá s používáním výrazně kladných nebo záporných hodnocení – vede k nivelizaci)chyba časového sledu
-'''logická chyba'''
-=== Pracovní výcvik ===
-==== Východiska pro výcvik ====
-* výcvik má posílit motivaci a důvěru v sebe sama
-* výcvik je soubor aktivit, jehož cílem je zvýšení pracovních znalostí a dovedností nebo k modifikaci postojů a sociálního jednání pracovníkůod výcviku se očekává, že vede k učení, resp. zvyšuje pravděpodobnost učení a učení zvyšuje pravděpodobnost lepší výkonnosti
-* chceme-li zjistit, je-li potřeba výcviku musíme zhodnotit 3 komponenty:
-# '''organizační analýza''' (cíle organizace, zdroje, prostředí, včasnost, image)
-# '''úkolová analýza''' (činnosti, úkoly, operace, úkony)
-# '''analýza pracovníků''' (kdo má být cvičen? – ten kdo má horší výkonnost nebo ten, co to dělá prvně)
-'''možné aktivity psychologa v souvislosti s výcvikem pracovníků:'''
-* stanovení obsahu výcviku
-* přehled vhodných výcvikových metod
-* návrh metod
-* projekt hodnocení výcviku
-* provedení výcviku
-* měření výsledků výcviku
-==== Hodnocení efektivity výcviku ====
-* '''kritérium reakce''' – dojem cvičených (užitečnost, zajímavost)
-* '''kritérium učení''' – co se účastníci naučili
-* '''kritérium chování či jednání''' – uvedení poznatků do praxe
-* '''kritérium výsledku''' – zisky organizace
-* '''validita výcviku''' – zda cvičený stačí na kritéria programu
-* '''validita transferová''' – zda cvičený dosáhl v práci úspěchu
-* '''validita interorganizační''' – zda je výcvik stejně efektivní pro všechny zaměstnance
-* '''validita intraorganizační''' – zda je stejně efektivní u různých organizací
-=== Pracovní zátěž ===
-* koncepce zátěže:
-# zátěž je možno chápat jako porušení rovnováhy mezi vnitřním stavem systému a prostředím
-# zátěž je proces psychického zpracování a vyrovnávání se s vlivy životního a pracovního prostředí
-* 3 formy psychické zátěže:
-# '''senzorická zátěž'''
-# '''mentální zátěž''' (vyplývá z požadavků na zpracování informací – pozornost, paměť, myšlení, rozhodování)
-# '''emoční zátěž''' (požadavky vyvolávající afektivní odezvu) – též „psychosociální stres“
-==== Teorie a modely zátěže ====
-'''LCU (life change unit)''' = '''Teorie životních událostí''' (vytvořili
-* Holmes a Rahe)
-* je to pořadí událostí, které vyžadují sociální znovupřizpůsobení
-* řada událostí podle toho, jak stresují člověka - od nejlehčích až po nejtěžší (např. rozvod, smrt člena rodiny, úraz...)
-* LCU se dá použít i na pracovní události (zrušení projektu, nový šéf, změna pracoviště...)
-* sociální interakce mohou hrát ve stresu hlavní roli
-'''Model shody člověk''' – prostředí (J.R.P. French)
-* liší se od LCU tím, že události v prostředí nejsou univerzálními stresory, ale stresová hodnota závisí na percepci jednotlivce
-* (každý stres vnímá jinak – co je pro někoho stresující, pro jiného není)
-* ochrana proti stresu – regrese, represe (ignorace požadavků), projekce
-'''Model stresové zranitelnosti''' (Friedman, Rosenman)
-* vztahuje se k osobnostním typům A a B (typy chování a srdeční choroby)
-* A – netrpělivost, pocit časové tísně, soutěživost, agresivní úsilí
-* B – trpělivost, nedostatek agresivního úsilí... (opak A)
-* kromě toho byl popsán typ X – přechod mezi A a B
-'''Karáskův model'''
-* vychází z teorií kontroly jednání = možnost kontroly nad situací snižuje míru stresu
-* s vyššími požadavky by měla být větší volnost v rozhodování
-* dimenze pracovní požadavky a volnost v rozhodování
 === Stresory a prostředí ===
 * činitelé, které přispívají ke vzniku zátěže = stresory: